Respondentům obou zemí bylo položeno patnáct výroků , kterými byla EU charakterizována. Dotazovaní měli vybrat ty, které se pro EU hodí nejvíce, přičemž počet odpovědí, které mohli označit, nebyl nijak omezen.
Zatímco dotázaní Němci vidí největší přínos EU v tom, že je podle nich zárukou míru v Evropě (tak odpovědělo 48 % dotázaných Němců – ale „jen“ 28 % Čechů), Češi na EU nejvíc oceňují to, že EU představuje velkou ekonomickou sílu (tak odpovědělo 31 % Čechů a 39 % Němců). Ve všech oblastech, kde měli lidé vybírat pozitivní charakteristiky EU, tedy: je zárukou míru v Evropě; je nezbytná, aby bylo vůbec možné konkurovat světovým mocnostem; představuje velkou ekonomickou sílu; hraje významnou roli ve světových záležitostech; přináší mnoho výhod pro občany; přináší mnoho výhod pro občany; je otevřená světu, tolerantní; přináší vysokou kvalitu života; poskytuje ochranu proti levným dovozům, rozdávali více body Němci než Češi, a to velmi výrazně. Napříkald tezi "EU je nezbytná", aby bylo vůbec možné konkurovat mocnostem, označilo 43 % Němců, ale pouze 22 % Čechů, a to přesto, že Německo je na rozdíl od České republiky ekonomická velmoc, patřící k nejsilnějším ekonomikám světa.
Zajímavé je, že Němci byli k EU nejen bez výjimky pozitivnější v oblasti, kde měli vybírat pozitivní charakteristiky EU, ale byli také kritičtější v oddílu, kde měli vybírat negativa EU z těchto odpovědí: EU je moc byrokratická; plýtvá velkými penězi; je neprůhledná a složitá na pochopení; rozhoduje příliš mnoho; je těžkopádná, nepružná; má příliš mnoho členských zemí; vede k tomu, že typické či zvláštní se v členských zemích víc a víc vytrácí.
Zatímco Němce nejvíce trápí, že EU je příliš byrokratická (to označilo 76 % dotázaných Němců a 56 % Čechů), Čechům na EU nejvíce vadí, že rozhoduje příliš mnoho (to označilo 70 % Čechů a 55 % Němců). To je také zároveň jediná charakteristika, v níž byli Češi k EU více kritičtí než Němci. Zajímavý je také rozdíl u charakteristiky: EU má příliš mnoho zemí. Tuto možnost označilo 43 % Němců, ale jen 20 % Čechů (v této otázce byli Češi vůbec nejméně kritičtí). I v této otázce se velmi silně ukazuje, jak rozevřené jsou nůžky mezi vnímáním EU státy zakládajícími a novými…
Velmi zajímavý je také rozdílný pohled Čechů a Němců na to, co by se mělo řešit v rámci EU společně, a co by si měl řešit každý stát sám. Lidé vybírali možnosti toho, to by se mělo řešit spíše na evropské úrovni z těchto oblasti: zahraniční a bezpečnostní politika; uprchlická politika; zadlužení členského státu; přistěhovalectví a pobyty cizinců; maturitní a vysokoškolské diplomy; výše daní a odvodů; sociální dávky. Češi stojí nejvíce o to, aby se na evropské úrovni řešily maturitní a vysokoškolské diplomy – přeje si jich to 57 % (a 51 % Němců, kteří však, jak se zdá, mají jiné priority na to, co řešit v rámci EU.)
Tři čtvrtiny Němců se domnívají, že spíše na evropské úrovni by se měla řešit zahraniční a bezpečnostní politika, stejného názoru je 57 % Čechů. Největší rozdíl mezi Čechy a Němci je v otázce řešení uprchlické politiky. Zatímco 71 % Němců se domnívá, že je třeba uprchlickou politiku řešit na evropské úrovni, stejného názoru je „pouze“ 44 % dotázaných Čechů. Celkově však tento oddíl ukazuje, že Němci si v daleko větší míře než Češi přejí řešení podstatných otázek na celoevropské úrovni, nejen na úrovni národní.
V průzkumu STEMu se zcela jasně projevuje dlouhodobá tendence českých politiků schovávat nedostatek vlastních nápadů a některé vlastní špatné nápady za EU, která podle jejich tvrzení ČR směřuje nejspíše do pekla. Nyní je to nejvíce vidět právě na otázce uprchlíků.
Zřejmě nejzajímavější je, že Češi většinou EU kritizovali méně, než Němci, ale mnohem častěji zkrátka neoznačovali jako vhodnou žádnou charakteristiku EU. Ani pozitivní, ani negativní. Možná proto, že díky působení českých médií a dlouhodobého působení Václava Klause a pravicových vlád pod vedením ODS Češi zkrátka přestali mít potuchy o tom, co se v rámci Evropské unie řeší nebo neřeší a co EU, resp. její instituce dělají, nebo nedělají, ale začali ji vnímat jako něco jednolitě černého, co zkrátka škodí, aniž by bylo důležité vědět jak. Tomu pak odpovídá to, že Češi jsou největšími „euroskeptiky“ z celé EU, navzdory tomu, že například na finanční perspektivu 2007–2013 získala ČR možnost čerpat vůbec nejvíce finančních prostředků na osobu z celé EU a navzdory tomu, že peníze z evropských dávají České republice možnost zvyšovat růst svého HDP zhruba až o 3 % ročně…
Bylo by velmi vhodné, aby se české politické elity zasadily o to, aby čeští občané začali EU vnímat poněkud diferencovaněji než nyní, tedy jinak, než blíže nespecifikovatelné zlo, a aby českým občanům pomohly zjistit, co vlastně vnímají jako klady EU, a co jako zápory. Taková diskuse by byla vhodná i vzhledem k tomu, aby ČR mohla v blízké době zhruba pěti let přijmout euro, nebo alespoň zahájit diskusi o možnosti zavedení eura. O tom se zřejmě začne diskutovat hned po ukončení intervencí na oslabování české koruny, resp. po tom, co mnoho exportních firem, a to i těch, které z oslabení koruny nijak zvlášť neprofitovaly (a těch je většina), začne ztrácet peníze díky extrémně volatilní české měně a drahému hedgingu …
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
