Zejména po zvolení amerického prezidenta Trumpa, který už ve své volební kampani uváděl, že chce zvýšit americké zbrojní výdaje až o polovinu a že pokud členské státy nebudou plnit své „závazky“, v případě napadení například Ruskem jim pak Spojené státy nemusí přijít na pomoc. V ČR, snad právě pod touto záminkou, ještě zesílil tlak na zvyšování vojenských výdajů.

Dosažení zbrojních výdajů ve výši dvou procent HDP je na české politické scéně poslední dobou bráno v podstatě jako nevyhnutelná nutnost, a otázky se točí jen kolem toho, kdy této hranice dosáhneme. M. Stropnický, kterého podpořil i B. Sobotka, hovořil o roce 2025, lidovci pak veřejně zdůrazňovali, že by bylo dobré této hranice dosáhnout už v roce 2023. ODS sice neuvedla rok, ale dlouhodobě podporuje zvyšování vojenských výdajů a místopředsedkyně této strany Černochová je osobou, o které je známo, že by zbrojila snad až do doby, kdy by Česká republika měla více tanků než obyvatel, a je na české politické scéně osobou, která je zvyšování zbrojních výdajů nakloněná asi nejvíce ze všech.

Ne ve všech státech Evropské unie vládne stejné nadšení pro zvyšování zbrojních výdajů, tak aby jimi byly podporovány zejména americké zbrojařské koncerny. Naposledy zvyšování vojenských výdajů až ke 2 % HDP odmítl také nový předseda německé SPD M. Schulz, který uvedl: „Nejsem toho názoru, že se v NATO dohodlo, že musíme dosáhnout výdajů ve výši dvou procent HDP na obranu. To by pro Německo znamenalo výrazné finanční zatížení. Pokud to dobře interpretuji, tak se řeklo, že by se o to mělo usilovat," a dodal: „Dvacet miliard eur nebo více dalších výdajů na obranu v příštích letech, to určitě není cíl, který by mnou vedená vláda sledovala."