To vše přesvědčilo Hamás, aby odevzdal pomyslné klíče od enklávy Gazy palestinským úřadům. Podle egyptských zpravodajských služeb, které hrají zásadní roli ve sbližování Fatahu a Hamasu. se předání moci uskuteční 1. prosince. V pásmu Gazy bude při tom nasazeno několik tisíc policistů. Rovněž pobřežní území v Gaze, kde se objeví palestinský prezident Mahmúd Abbás, bude předáno. Hnutí Hamas, které vzešlo jako vítěz voleb v roce 2006, snilo o základech nezávislého státu, strukturovaného na principech islámu.
Hamás doufal, že zpřetrhá vnucovanou izolaci tlakem velké částí mezinárodního společenství, zajisti tak Gaze progresivní rozvoj a dovrší postupný vzestup islamistů. Stálé vojenské konfrontace s Izraelem provázené skoro stálým nepřátelstvím i konfrontace s egyptskou vládní moci, to naopak vedlo k posílení Hamásu. Pásmo Gazy, jejíž infrastruktura je už velmi zastaralá a opotřebovaná, zaznamenává velký počet nezaměstnaných, vyšší než 40 %. A podle OSN se může stát, že to bude již po roce 2020 vylidněné místo.
„Během deseti let vládních zkušeností, Hamás selhal. Nedosáhl své cíle“. Zájem hnutí určitě nebyl v tom, prát se o politické cíle. Po vzoru egyptských Muslimských bratrů se nejdříve věnovali prospěšným aktivitám, jako jsou kazatelská cinnost a zejména sociální pomoc. Ale postupem času byli od roku 1986 zavlečeni az od roku 1987 do víru prvního palestinského povstání. Odmítli ujednání z Osla (1993 – 1995). Po roce 2000 nebraly konce desítky smrtelných atentátů zaměřených proti vojákům i civilnímu izraelskému obyvatelstvu.
Po svržení egyptského prezidenta Mohammeda Mursího jsou palestinští islamisté nuceni čelit totální nespokojenosti obyvatelstva, které je na konci svých sil. „Hamás tak jako Fatah se dopustily vážných chyb vůči palestinskému lidu - a nebudou stačit omluvy“, konstatuje Ahmed Youssef, který dělal poradce islámského premiéra Gazy Ismaëla Haniyeha, v jedinečném záchvatu sebekritiky. Neznamená to však, že se islamistické hnutí vzdalo veškerých politických ambicí. Jestli si řeknou, že ukončí své vládní povinnosti, jejich vládní představitelé si ponechají jednu část armády. Ve jménu „posvátného odporu“, chtějí tímto způsobem zůstat ve hře, ale nezúčastňovat se jakýchkoli společných akcí s Izraelem a s palestinskými úřady.
V Jeruzalémě a v Ramalláhu se reprezentanti velkých evropských zemí ptají, jak budou probíhat jednání s nimi a s kandidáty napsanými na volební listině hnutí Hamas.
(podle Le Figaro, ZP)
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
