Co si ale spořádaný občan pomyslí, když se dozví, že státem kontrolovaná společnost AGROCREDIT nikdy neohlásila České národní bance (ČNB) právě popsaným rozsudkem soudu vyvolanou změnu ve vlastnictví akcií SETUZY, ačkoli ji k takovému oznámení změny zavazoval jak český zákon (ust. § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu) tak směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES z 28. 5. 2001 (čl. 89 odst. 1). Přitom akcie SETUZY byly veřejně obchodovatelné, dle výroční zprávy z roku 2000 měla SETUZA mimo jiné 10 946 akcionářů z řad fyzických osob, jímž měla být změna oznámena, a tato firma měla dle veřejných výroků ministra Jana Mládka z roku 2005 pro český stát strategický význam. Proč došlo k tak hrubému porušení práva, v jehož důsledku nesměl stát vykonávat hlasovací práva spojená se zmíněným 34,92% balíkem akcií? Podle zmíněné úpravy mělo změnu jakožto nepřímý vlastník oznámit i Ministerstvo financí coby právní nástupce České konsolidační agentury, ale neučinilo. Ačkoli společnost CAMPASPOL HOLDING na tento fakt ČNB upozornila 8. 10. 2010, nenásledovala žádná reakce ČNB k vynucení dodatečného splnění této povinnosti na pachatelích AGROCREDIT, ČMFL a Ministerstvo financí, ač to má ČNB zákonem uloženo. Ostatně to není jediný případ nezákonné nečinnosti příslušného útvaru ČNB v kauze, týkající se emitenta akcií SETUZA.
Co si občan asi dále pomyslí, když se dozví, že odsuzující rozsudek proti Tomáši Pitrovi byl potvrzen usnesením Nejvyššího soudu čj. 5 Tdo 1024/2010-59 de fakto jen proto, že jako předseda představenstva společnosti AGROCREDIT 5.12.2000 smluvně odshouhlasil přijetí platby akciemi ČMFL, které byly dle Nejvyššího soudu bezcenné, z druhé strany inkasovala ČSOB ze státní kasy za 52% balík těchto „bezcenných“ akcií ČMFL, který nabyla 19. 6. 2000, dle výkladu Ministerstva financí, nejméně 750 miliónů korun. Náhoda? ČSOB tyto peníze dostala okolo 31. 7. 2003, aniž od 19. 6. 2000, kdy tento balík akcií převzala po impériu IPB, učinila jediný efektivní krok k ochraně majetku, jenž byl v roce 2000 „vyveden“ ze společnosti AGROCREDIT. Náhoda? Tento majetek, tedy kontrolní balík akcií ČMFL však ČSOB předala státu, resp. České konsolidační agentuře až 4. 5. 2006(!) (přesné pozadí této do nebe volající benevolence státu zůstane navždy tajemstvím ministra financí), aniž od inkasa peněz v roce 2003 opět učinila jediný efektivní krok k ochraně státního majetku. Opět náhoda? ČSOB tak výrazně přispěla ke znehodnocení majetku, který měla na základě dohod předat státu a za nějž dostala zaplaceno.
Co si volič pomyslí, když se dočte, že při předání zmíněného 52% balíku z ČSOB na ČKA dne 4. 5. 2006 směřoval na ČKA osobní dopis tehdejšího ministra financí Sobotky, který akcie ČMFL prohlásil za součást strategického portfolia, se kterým lze nakládat jen se souhlasem ministra financí, takže se žádný krok k ochraně státního majetku opět nepodnikl. Náhoda? Je dobré na tomto místě připomenout, že od 26. 10. 1998 vlastnila sp. AGROCREDIT 49,92 % akcií SETUZY a od července 1999 vlastnila 100 % akcií jejího konkurenta, sp. MILO SUROVÁRNY z Olomouce, všechny tyto akcie z ní byly v roce 2000 vyvedeny, úspěšnou žalobou se ale AGROCREDIT dokázal vrátit k vlastnictví zmíněných 34,92 % akcií SETUZY. Ministr zemědělství Jan Mládek v listopadu a prosinci 2005 v médiích veřejně hlásal, že SETUZA je strategická firma, jejíž čistý majetek je mezi „miliardou a dvěmi“, z druhé strany ministerstvem financí najatý likvidátor společností ČMFL a AGROCREDIT prodal 400 379 akcií SETUZA (tedy 34,73% balík) dne 13. 6. 2011 za neuvěřitelných 18 000,- korun, tedy jednu akcii přibližně za 0,045 Kč. Náhoda? Vždyť v roce 2007 byla SETUZA očištěna od svých, svou podstatou likvidačních závazků vůči státnímu fondu PGRLF, které k 31. 12. 2005 činily částku 4 239 346 039,- Kč, což je o pouhých 86 milionů menší částka, než celá bilanční suma sp. SETUZA k témuž datu, a více jak dvaapůlkrát větší než její vlastní kapitál k témuž datu. Navíc SETUZA vykázala k 31. 12. 2005 ztrátu ve výši 85 milionů Kč. Je vidět, že hodnota firmy byla nulová. Vzniká tak naléhavá otázka: Z jakých důvodů šířil ministr zemědělství nepravdivou informaci o hodnotě sp. SETUZA, emitentu veřejně obchodovatelných akcií? Jsou možná jen dvě vysvětlení: ministr se stal obětí úmyslné dezinformace pracovníků jím řízeného fondu PGRLF, kteří neměli čisté svědomí v souvislosti s tunelováním sp. SETUZA, jež svým postojem umožnili. Anebo se ministr snažil zakrýt skutečnosti nadmíru nepříznivě vypovídající o řízení státních úřadů členy jeho politické strany. Jen tak mimochodem, ve stejné době vláda dvakrát přeložila (z 16. 12. 2005 až na 31. 3. 2006) informování jeho stranickým kolegou a tehdejším ministrem financí Sobotkou o řešení další existence zmíněných pohledávek PGRLF za společností SETUZA. Proč nebyl zmíněný člen vlády ochoten včasně a efektivně řešit naléhavou hospodářskou situaci společnosti, jejíž hodnota měla pro stát strategický význam?
Znamená to, že vše bylo jinak, než jak nám podsouvají oficiální média? Zajímá Vás, co udělali ministři sociální demokracie pro své potenciální voliče, tedy pro zachování majetku 10 946 DIKů (drobných akcionářů SETUZY z kupónové privatizace) a pro zachování 1 269 pracovních míst (tolik měla průměrně SETUZA v roce 2000 zaměstnanců, než se dostala pod skalpel „restrukturalizačního týmu“ ČSOB)? Pokud Vás článek zaujal, dozvíte se příštích pokračováních, jak byla SETUZA vytunelována a kdo skutečně z toho měl prospěch.
Na závěr drobná informace: S dobíháním promlčecí lhůty byl osobně Ing. Andrej Babiš, jím řízené ministerstvo i pod něj spadající Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových informováni o možnosti jednat s ČSOB o navrácení 750 milionů Kč vyplacených státem za znehodnocený balík akcií ČMFL. Na Ministerstvu financí (MF) včetně osoby ministra tomu nikdo nevěnoval ani špetku času. Zato se MF soudí se společností ČESKÝ OLEJ o 430 tisíc Kč, nezaplacených Středisku cenných papírů na poplatcích v roce 2006 za vedení akcií SETUZA, ačkoli ČESKÝ OLEJ platil od roku 2000 poplatky i za 34,92% balík akcií, který dle pravomocného rozsudku soudu patřil firmě AGROCREDIT, jež skončila v majetkovém portfoliu České konsolidační agentury a poté MF. Ale problém MF v této kauze bude ještě přiblížen. Soudní spis, týkající se zmíněného sporu o poplatky, se po důkazním návrhu sp. ČESKÝ OLEJ na Krajském soudu v období voleb do Poslanecké sněmovny ztratil. Opět náhoda.
Mgr. Vladimír Chlád
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
