Vladimír Dlouhý: Stát se dosud zaměřoval jen na velké firmy. Zrušte financování „na žáka“

„Máme velmi kvalitní gymnázia, ale je jich moc. Chybí pak manuálně zdatní učni a technicky vzdělaní lidé pro strojírenství, energetiku, stavebnictví a další odvětví. Bez nich bude konkurenceschopnost českých firem klesat, což je vážný problém pro české hospodářství do budoucna,“ vysvětlil jeden z důvodů, proč coby ekonom a prezident Hospodářské komory ČR vyzývá vládu ČR k tomu, aby do konce roku předložila konkrétní plán kroků, kterými zajistí zvýšení státní podpory technického vzdělávání. Zároveň navrhl, aby stát ustoupil od současného systému financování „na žáka“, který nezohledňuje schopnosti a uplatnitelnost žáků na trhu práce.

V dalších bodech „desatera“ mimo jiné apeloval na to, aby vláda v rámci exportních aktivit zvýšila podporu malých a středních podniků, neboť stát se dosud orientoval jen na velké firmy, anebo aby posílila propojení výzkumných pracovišť s podniky.

Na slavnostním zahájení jednodenního 27. sněmu v pražském TOP HOTELU Praha vystoupili se svými projevy také prezident České republiky Miloš Zeman, předseda vlády Bohuslav Sobotka, 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí Andrej Babiš, místopředseda vlády Pavel Bělobrádek nebo ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Mezi hosty nechybí ani zástupci opozičních stran – předseda ODS Petr Fiala a místopředseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek – nebo generální ředitel EGAPu Jan Procházka či generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Sněm hospodářské komory je nejvyšším orgánem Hospodářské komory České republiky. Je tvořen všeobecnou sněmovnou složenou ze zástupců okresních komor a sněmovnou společenstev složenou ze zástupců společenstev.

DESET KROKŮ NA CESTĚ K PROSPERITĚ

Vladimír Dlouhý

Obracím se na vás s 10 body, které považuji za důležité pro zlepšení podnikatelského prostředí, a apeluji na politickou reprezentaci napříč názorovým spektrem, aby spolupracovala na jejich realizaci, protože tím významně přispěje k zajištění dlouhodobé ekonomické prosperity České republiky.

1. Vzdělání. Nůžky mezi nabídkou škol a potřebami podnikatelské sféry se stále více rozevírají. Místo techniků se firmám hlásí gymnazisté a absolventi vysokých škol s humanitním zaměřením. Učiňme tomu konečně přítrž. Otevřme dětem a dospívajícím svět vědy, techniky a výzkumu, propojme školy všech stupňů s podniky. Ustupme od systému financování „na žáka“ a hlavně, přesvědčme rodiče, že učňovské vzdělání může být chlouba, nikoliv ostuda.

Vyzýváme vládu, aby do konce roku předložila konkrétní plán kroků, kterými zajistí zvýšení státní podpory technického vzdělávání.

2. Podmínky pro podnikání. Vstup do podnikání je překážkovým během na dlouhou trať, po dosažení cílové pásky čeká podnikatele nepřehledná džungle neustále se měnících zákonů, nařízení, vyhlášek, k tomu byrokracie, nejednotný výklad platných norem, nekoncepční kontrola a někdy i bezradnost úředníků. Zákony a závazné normy se novelizují i pár týdnů po jejich vstupu v platnost. Kontrolní činnost se vyhýbá závažným proviněním, zato se vyžívá v trestání formálních malicherností. Přejděme na elektronizaci agendy a preferujme zdravý rozum při výkonu kontroly. Hospodářská komora ČR zde nabízí spolupráci.

Voláme po informačním systému, který bude přehledně a na jednom místě integrovat všechny povinnosti, jejichž plnění stát požaduje po podnikateli.

3. Postavení malého a středního podnikání. Právě na něj nejvíce dopadá nestabilita a nepředvídatelnost vývoje podnikatelského prostředí. Dejme mu prioritu, vždyť česká ekonomika do roku 1948 vždy stála na malém a středním podnikání. Stát a politická reprezentace proto musí začít považovat podporu tohoto segmentu za svou prioritu. Sami podnikatelé musejí klást větší důraz na etickou stránku své činnosti, odmítání a pranýřování nekalých praktik, posílit snahu o vzájemné partnerství a překonání národní a lokální sebestřednosti a sebezahleděnosti.

Proč stát neekonomicky buduje paralelní strukturu pro komunikaci s podnikateli (přes CzechInvest, CzechTrade a další), místo využití Hospodářské komory ČR?

4. Promarněná období makroekonomického růstu. Vláda musí využít období ekonomického vzestupu ke konsolidaci veřejných financí. Obnovme diskusi o klíčových reformách. Došlo k faktickému zastavení reforem zdravotního a důchodového systému, což bude mít v budoucnu zásadní dopady na deficit státního rozpočtu.

Navrhujeme, aby vláda v návrhu rozpočtu na rok 2016 výrazně snížila strukturální deficit.

5. Výzkum, vývoj, inovace. V ČR proběhly během posledních let masivní investice do vědecko-výzkumné infrastruktury, aniž by byla zajištěna odborně personální kapacita pro taková výzkumná centra. Vláda musí vytvořit motivační podmínky pro propojení výzkumných pracovišť s podniky. Převládá malá provázanost VVI s praktickým uplatněním, samoúčelnost a nízká kvalita a objektivita hodnocení výzkumné a vývojové práce. Chybí nám koncept inteligentní specializace, jenž je významný zvlášť pro regionální malé a střední podniky.

Požadujeme významnější zapojení malých a středních podniků do programů VVI.

6. Daňová správa a zatížení práce. Víme, že zvýšení daňové disciplíny se týká i samotných podnikatelů. Současná výše daňových sazeb není největším problémem, zato komunikace se správci daně ano. Očekáváme viditelné a trvalé úsilí o zjednodušení komunikace finančních úřadů s podnikateli. Celkové zatížení práce patří k nejvyšším na světě.

Požadujeme, aby vláda předložila konkrétní návrhy, které povedou ke snížení celkového zatížení práce.

7. Podpora exportu. Stát se v minulosti orientoval na velké firmy, bohužel s katastrofálním dopadem do portfólia EGAP a ČEB. Malé a střední podniky byly vždy považovány až za druhého v řadě, který se dodavatelsky napojí na velké a podporované hráče. Udržme exportní podporu velkých podniků, ale navíc podpořme malé a střední podniky coby finálního dodavatele.

Vláda musí definitivně rozhodnout – buď umožnit využívaní ČEB a EGAP jako instituce podporující export do rizikových teritorií, anebo jejich činnost utlumit.

8. Čerpání fondů EU. Čerpání ze strukturálních fondů EU je příležitost pro strategické a udržitelné projekty. Nové programové období nabízí tzv. finanční nástroje, které rozšiřují nabídku financování projektů a přinášejí nové příležitosti pro podnikatele. Zásadní výzvou je férovější přístup podnikatelů ke všem soukromým i veřejným zdrojům financování. Budeme požadovat nápravu v tom nejvíce bolavém místě – nejednotnosti při rozhodování různých kontrolních institucí.

Vláda musí prosadit opatření, která zabrání situacím, kdy podnikatel jednou kontrolou úspěšně projde a druhá mu schválený postup následně vytkne.

9. Infrastruktura. Rozvoj dopravní infrastruktury se po roce 2009 prakticky zastavil, především v souvislosti s bojem proti korupci (a strachem úředníků rozhodovat), nepovedenou legislativou a přitvrzující regulací. Je skandál, že nemáme dokončený pražský okruh nebo dálnici do Českých Budějovic. ČSA už téměř nikam nelétají. Máme nejhustší železniční síť v celé EU, ale bez požadované kvality.

Očekáváme, že v letošním roce bude schválen nový zákon o zadávání veřejných zakázek, kdy cena nebude jediným kritériem, a zpracován nový stavební zákon, který bude integrovat jednotné povolovací řízení. Bude využíván koncept PPP.

10. Etika podnikání. Obraz podnikatele v ČR je pokřivený, i kvůli občasné vládní rétorice. Podnikatelé včetně OSVČ jsou tvůrci hodnot a přispívají k hospodářskému růstu. Společnost si pořád málo uvědomuje, jak jsou podnikatelé vystaveni nejistotám, včetně někdy až regulatorní a kontrolní zlovůle. Rovněž komunita podnikatelů má občas přetrvávající dluhy co do respektování základních pravidel podnikatelské etiky.

Vláda nesmí snižovat význam podnikatelů a OSVČ. HK ČR bude garantem zvyšování etiky podnikání.