Vladimír Pelc: Jak se Miloš Zeman (zčásti) mýlí…

Poslanecká sněmovna diskutuje, no diskutuje – někteří poslanci spíš osobně útočí, tak dobře, tedy diskutuje o státním rozpočtu na rok 2020. S projevem vystoupil i prezident ČR Ing. Miloš Zeman. Kromě jiného hovořil i tom, že by se měly odstranit daňové výjimky. Paušálně. Prý by se tím dal státní rozpočet napumpovat o dalších více než tři sta osmnáct miliard. Na webu Hradu byl seznam takových daňových výjimek (sleva na dani, osvobození od daně z příjmů, snížení daňového základu) uveřejněn ( viz ; 6. 9. 2019; publikoval ho Jiří Ovčáček, ředitel Odboru tiskového a tiskový mluvčí prezidenta republiky). V pořadu „Týden s prezidentem, ve čtvrtek 5. 9. 2019 ve 20.15 h. na TV Barrandov o vhodnosti odstranění uvedených výjimek M. Zeman opět obecně hovořil; stejně tak 16. 9. 2019 na jednání vlády ČR o návrhu státního rozpočtu.

Rád bych k tématu, které je velmi politicky skloňováno, propagandisticky zneužíváno a zpravidla nekvalifikovaně interpretováno, učinil několik poznámek.

Moderní daňové systémy jsou na daňových výjimkách, řekněme obecně daňových benefitech, založeny. Patrně by nebylo vhodné vracet se do daňového středověku, kdy bezbenefitní daňový systém byl založen na dani z hlavy, z ohniště, majetkovém výmazném … a kdy zdanění plnilo pouze funkci fiskální (lat. fiscus – pokladna panovníka); mělo tedy za úkol naplňovat pokladnici vladaře. Současné daňové systémy svým benefitním charakterem umožňují, kromě funkce fiskální, plnit potřebné úkoly společenské. Zdanění obsahuje širší aspekt, kupř. politický, sociální, ne jen základní, tj. rozpočtový, fiskální, či obecně veřejněrozpočtový. Daň je sociálním vztahem, politickou maximou i ideologickou platformou. Daň je vztahem společenským, z hlediska dílčích aspektů pak vztahem hospodářským. Daň je vztah komplexní, nejde jen o vztah daňového subjektu a veřejného rozpočtu (státu, samostatného správního celku), jde i o vztahy mezi lidmi, protože z různých důvodů existuje rozdílné zatížení daňových subjektů, jde o zprostředkovaný vztah (daňový vztah) mezi nimi, sociální vztah plynoucí z politické orientace společnosti. Daně jsou systémem sociálně-hospodářským, mají aspekty alokativní, distributivní a redistributivní, hodnotově motivační. Do jejich struktury jsou mnohdy vloženy prvky nefiskální, sledující jiné politiky (politiky zdravotní, populační, ekologickou, zaměstnanosti, podpory vývozu atp.). Pochopitelně, že ne všechny výjimky jsou dobré.

Vhodné je k popisu tvrzení o nutnosti odstranit tzv. daňové výjimky, k interpretaci takového názoru, použít soupis uvedený v tabulce publikované na webu Hradu (viz odkaz výše). Prezident M. Zeman se na soupis přímo odkázal tím, že zmínil součet, který je v něm uveden − celková daňová úleva podle součtu z daňových benefitů je vyčíslena na 318 140 miliónů korun; o to by se měl zvýšit příjem státního rozpočtu v případě zrušení výjimek. Seznam má 43 položek (řádků), v každém je napsáno, zda jde o slevu na dani, snížení základu daně (odečet) nebo osvobození od daně se slovním vyjádřením plnění a odhadem částky (za rok 2016), o kterou by se, v případě zrušení takového benefitu, příjem rozpočtu zvýšil; „dary na veřejně prospěšnou činnost“ jsou zde uvedeny dvakrát, vždy ve stejné výši 700 mil. korun; možná ale, že autor tabulky měl na mysli plnění podle § 15 odst. 1 i § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP), tedy týkající se fyzických i právnických osob; je ale vyloučeno, že by částky zvýšení příjmu rozpočtu, při zrušení těchto daňových výhod, mohly být v obou případech stejné.

Segment sociálních benefitů:

Vyjmenování daňových úlev, které patří do segmentu sociálního, tvoří zhruba 49 % celkové částky, o níž, pokud by zmíněné daňové úlevy byly odstraněny, státní rozpočet podle zmiňovaného propočtu nabyl. Jaké daňové úlevy to např. jsou:

− sleva na dani na invaliditu , přesně základní a rozšířená sleva na invaliditu (prvního až třetího stupně); ř. 33 a 36 seznamu[§ 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP]: Slevy jsou ve výši 2 520 a 5 040 Kč. Jde o výraznou pomoc invalidním spoluobčanům, která je výhodná pro zdravotně postiženého občana i pro společnost – je přece lepší, jestliže si invalidní poplatník sám v rámci svých možností vydělává (slevu může dostat jedině tehdy, pokud má zdanitelné příjmy), a tím svou seberealizací lépe žije v kontextu společnosti, než když doma kouká z okna, a stát mu vyplácí sociální dávky;

− sleva na dani pro osoby se ZTP/P, přesně sleva na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč; ř. 37 seznamu [§ 35ba odst. 1 písm. e) ZDP]: Zdůvodnění obdobné, jako v předchozím případě; navíc kvalita společnosti je mj. dána tím, jak se k osobách zdravotně postiženým chová; i daňově;

− sleva na dani za zaměstnávání osob se zdravotním postižením a těžším zdravotním postižením, tedy slevy poplatníků-zaměstnavatelů za každého uvedeného zaměstnance ve výši 18 000 Kč a 60 000 Kč; ř. 21 a 28 seznamu [§ 35 odst. 1 písm. a) a b) ZDP]: Pokud fyzická nebo právnická osoba zaměstnává uvedené osoby, je to pro ni velmi obtížné, a chci napsat, že i záslužné. Další zdůvodnění viz výše.

Zrušit sociální benefity by bylo asociální. Vhodné je jejich posílení.

Segment propopulačních benefitů:

− daňové zvýhodnění na děti, jde o snížení daňové povinnosti o 15 204 Kč ročně na jedno dítě, 19 404 Kč na druhé a 24 204 Kč na třetí a každé další dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti; v případě, že dítě má průkaz ZTP/P, jsou částky dvojnásobné; ř. 4 seznamu [§ 35c odst. 1 ZDP]: Daňové zvýhodnění je aktivně propopulační, protože sanuje (menší) část rodinných výdajů na výchovu dětí.

− daňový bonus, pokud je součet daňových zvýhodnění na děti vyšší, než daňová povinnost poplatníka, je rozdíl daňovým bonusem, který mu je státem vyplacen; ř. 6 seznamu [§ 35 odst. 3 ZDP]: Daňové zvýhodnění je aktivně propopulační, protože daňový bonus (čistý příjem od státu), může obdržet pouze poplatník, který má vlastní příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy ze závislé činnosti (zaměstnání) a činnosti samostatné (podnikatelské);

− sleva na umístění dítěte, jedná se o slevu na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení ve výši do minimální mzdy za každé dítě; kromě uvedených argumentů jde o podporu zaměstnanosti.

Zrušit propopulační benefity by bylo společensky kontraproduktivní. Vhodné je jejich posílení.

Segment benefitů ze sociálního zabezpečení:

− osvobození dávek a služeb z důchodového pojištění; ř. 2 [§ 4 odst. 1 písm. h) ZDP]; osvobození plnění ze všeobecného zdravotního pojištění; ř. 3 [§ 4 odst. 1 písm. h) ZDP]; osvobození dávek státní sociální podpory; ř. 7 [§ 4 odst. 1 písm. i) ZDP]; osvobození dávek z nemocenského pojištění; ř. 11 [§ 4 odst. 1 písm. h) ZDP]; osvobození dávek sociální péče a příjmu plynoucího z péče o blízkou osobu, ř. 12 [§ 4 odst. 1 písm. i) ZDP]; osvobození dávek pomoci v hmotné nouzi; ř. 17 [§ 4 odst. 1 písm. i) ZDP]; osvobození sociálních služeb; ř. 27 [§ 4 odst. 1 písm. i) ZDP].

Zrušit benefity plynoucí ze sociálního zabezpečení, tedy mandatorní výdaje, k nimž je stát v příslušných situacích povinen, by došlo ke zdaňování plnění, která nemají charakter zdanitelných příjmů (např. nezvyšují majetek poplatníka), mají výrazně charakter nezbytného sociálního zabezpečení, a obsluha jejich zdanění by byla, vzhledem k daňovému inkasu, neúměrně nákladná.

Segment rozumných návrhů na zrušení pochybných benefitů:

Seznam daňových úlev, na který se pan prezident odvolal, obsahuje i daňové benefity evidentně nevhodné, o nichž je úvaha o jejich zrušení významná, např. osvobození výher z loterií (ř. 5), daňová sleva u investičních pobídek (ř. 8; její přínos je minimálně sporný), osvobození z nástrojů státní politiky zaměstnanosti (ř. 14; jeho přínos je minimálně sporný), odpočet na vědu a výzkum (ř. 15; jeho přínos je minimálně sporný a je to kanál malverzačního jednání).

V playlistu (viz výše) zařádil též politický šotek, nebo spíše lobbying: objevuje se zde např. návrh na zrušení osvobození plnění z FKSP (ř. 26), ovšem obdobné osvobození výplat z fundace tvůrci seznamu nijak nevadí; to by ponechal. Velmi diskutabilní jsou návrhy na zrušení osvobození u stipendií, úlev pro studenty (ř. 32), odpočet na podporu odborného vzdělávání (ř. 35). Jsou i návrhy nekvalifikované, např. zrušení osvobození plnění plynoucích ze sociálního fondu a ze zisku po jeho zdanění by znamenalo na straně zaměstnance následně znovu zdanit prostředky po jejich zdanění na straně zaměstnavatele (ř. 26); to by snad bylo drobet příliš.

Závěr:

Sdělit poslancům a národu, že se dá státní pokladna doplnit o více než tři sta miliard zrušením tzv. výjimek, je tvrzení silně zjednodušené. Zjednodušení politické výkřiky o tom, že by se paušálně měly zrušit daňové benefity ve formě daňových zvýhodnění – osvobození od daně (či osvobození dosud částečné), sleva na dani, snížení daňového základu vlivem daňového odpočtu – tedy nekvalifikovaná paušalizace není na místě, není hospodářsky, sociálně ani politicky perspektivní. V citované tabulce je součet hodnot všech daňových benefitů uveden jako 318,14 miliard korun; ve svém vystoupení před Poslaneckou sněmovnou Miloš Zeman označil tuto částku jako rezervu, která by se mohla dostat do státní rozpočtu. Je to omyl. Většina z návrhu na zrušení má antisociální charakter, je destruktivní vůči nelehké sociální situaci občanů, je společensky kontraproduktivní.

Cesta paušálního rušení daňových benefitů, tedy všech benefitů, je chybná. Hospodářství by mělo směřovat ke snížení daňového zatížení práce, obecně získávání zdanitelných příjmů (je tomu však opačně, složená daňová kvóta stále stoupá), naopak by měla být více, ve srovnáním s příjmy, zatížena spotřeba. Daňový systém by měl více danit tvorbu negativních externalit, zrušena by měla být barbarská tzv. superhrubá mzda.

Pan prezident uvedl, že za každou daňovou výjimkou je vždy nějaká lobbyistická skupina (novinář píši chybně lobbistická); v případě daňových benefitů, chcete-li výjimek, které jsou uvedeny v citovaném playlistu, však takových lobbyistických skupin mnoho není – za zaměstnance se nikdo moc nepere, za zdravotně postižené apod., dárce krve etc. už vůbec ne – za nimi takové skupiny nestojí. Lobbyistické skupiny jsou za skutečnými hospodářskými (a politickými) tunely v této zemi – za prolomením Benešových dekretů a tedy navracením majetku potomkům nacistů, za církevními tzv. restitucemi ad.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele