Vladimír Pelc: Jsou veřejnoprávní sdělovací prostředky pro občany?

21.07.2017 12:17

V poslední době pozvaní politici odcházejí uprostřed vysílání ze sdělovacího prostředku, nebo se tam, i když jsou pozváni, ani nedostavují. Proč?

Vladimír Pelc: Jsou veřejnoprávní sdělovací prostředky pro občany?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Parabolická anténa, ilustrační foto

Příklady: Jiří Paroubek v ČRo po pár minutách ze studia odešel, Andrej Babiš do pořadu označovaného jako „Otázky Václava Moravce“ v České televizi nepřišel; redaktor ostentativně nechal židli pro hosta volnou a na stole cedulku s jeho jménem.

Říkám si, že takový život, jako mají provozovatelé sdělovacích prostředků, je z ekonomického hlediska výjimečný - vstupy zdarma ale výstupy jsou placené (takové podnikání bych chtěl mít alespoň půl roku před smrtí). Samozřejmě, mají tam náklady na obsluhu (technické zpracování apod.), ale vstupy – např. informace od politiků ad. veřejných osob – zdarma jsou.

Říkám si, že by se i proto měli redaktoři/ky k těm politikům ad. veřejným osobám chovat slušně. A profesionálně; základem profesionality jsou znalosti tematizované záležitosti, dále slušné chování (moderování neznamená skákání do řeči), serióznost v tom, že redaktor nedává najevo svoji politickou orientaci, tedy ani nestraní jednomu a nešikanuje druhého, násilně nekrátí řeč jednomu a druhého nenechává vykecávat jeho ideologické floskule. V jednání redaktorů/ek se často výrazně uplatňuje metoda „zvát si někoho na koberec“; v takovém případě nejde o sdělování potřebného; nedávno jsem slyšel jakousi redaktorku, která na hosta zvyšovala hlas tady se ptám já; jenomže problém byl v tom, že její otázky byly hloupé.

A tím se dostávám k jádru věci: Otázky redaktorů jsou často hloupé, nekvalifikované, špatné, politicky jednostranně zaměřené.

Personální monopolizace

Zůstaňme u pořadu redaktora Moravce (někdy identifikovaný zkratkou „OVM“). Pořad nemůže být dobrý už z toho důvodu, že jeho přípravu z tematického hlediska jeden redaktor (a jeden produkční tým) kvalifikovaně zvládnout nemůže, navíc když redaktor působí v týdnu ještě v dalších televizních a rozhlasových pořadech. Zkrátka není čas.

Personální monopolizace, tedy fakticky interní privatizace pořadů tak, jak ji vidíme kupř. v pořadu „OVM“ České televize, nutně musí vést k odbornému zakrnění redaktora (a jeho spolupracovníků), myšlenkovému stereotypu, intelektuálnímu hnití. Zprivatizování redaktorem znamená, že nejde o produkt veřejnoprávního sdělovacího prostředku, tedy média pro diváky. Aby byl veřejnoprávní sdělovací prostředek médiem pro diváky, musel by sdělovat to, co diváky převážně zajímá, nikoli to, co převážně zajímá redaktora (např. proto, že je nějak politicky či jinak zaměřen, orientován podle politických aj. vlivů, jimž podléhá). A objektivně musím říci, že zároveň politici svými politickými intervencemi a personální politikou privatizují pořady i celé veřejnoprávní instituce.

Uvedený pořad nemůže být dobrý, protože chybí konkurence. Profesní, intelektuální, odborná. Pokud by konkurence existovala, tedy v průběhu dejme tomu kalendářního roku se v redakčním vedení pořadu střídalo osm deset redaktorů, směřovalo by to k myšlenkovému rozvoji, k novým nápadům - a také by pořad, dosud označovaný jako „OVM“, nebyl hlásnou troubou jednoho jediného politického pohledu na cokoli.

Jak problém řešit

Individuálním řešením je neúčastnit se takových pořadů a využívat paralelní a svobodné sdělovací prostředky – sociální sítě; myslím (soudím podle sebe), že na TV a ČRo zpravodajství a publicistické pořady se většina občanů nedívá/neposlouchá je, a že sledují hlavně weby na IT. Druhým individuálním řešením je odchod ze studia, z vysílání, v situaci, kdy redaktor/ka není seriózní.

Obecným (společenským atp.) řešením je, domnívám se, privatizace veřejnoprávních médií, tedy privatizace majetková, protože veřejnoprávní prostředky většinou politicky privatizovány jsou – politickými vlivy politických stran, dalších politických subjektů a redaktory. Proč majetkovou privatizaci? Jednak soukromé médium někomu patří, takže vím, oč jde, co a proč prosazuje, čili hraní si na objektivitu a serióznost nepřichází v úvahu; a dále, kvůli sledovanosti, která je významná pro zisk z inzerce, se musí takový soukromý subjekt chovat seriózněji, než tzv. veřejnoprávní (když bude moc lhát, tak do něj tolik inzerce nepoteče).

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Íránské střely a Praha

10:14 Ladislav Jakl: Íránské střely a Praha

Mudrlanti, kterým se dnes v médiích říká experti, vytrubovali do světa, jak prý Írán svůj víkendový …