Zásadní informací pro výše uvedené tvrzení je, že HDP ČR přestal růst nejrychleji v EU, a poroste naopak nejpomaleji ze států EU. A v důsledku toho může narůst nezaměstnanst, sníží se zisky firem atd. Proč?

Základním problémem celého roku 2016 zejména v ČR, v jiných státech to není tak patrné, je to, že se zde zaměňuje příčina a důsledek růstu ekonomiky, z toho pak vznikají další dezinformace, dale podpořené intervencemi ČNB. A co je horší, nesprávné hodnocení příčin růstu vede i ke špatným rozhodnutím a špatné strategii ČR do budoucna, spojené s možnými vážnými riziky pro ČR. Jedná se zejména o extrémní navyšování výdajů státu a dotací včetně dotací do OZE, a to bez věrohodné analýzy rizik růstu příjmů. Vláda ČR vychází z toho, že vysoký růst ekonomiky se stal trvalým jevem, ale to se zdá být nereálná představa. Od 3. čtvrtletí 2016 začíná HDP ČR klesat, a pokles může být velmi výrazný, ČR pamatuje pokles HDP až o minus 3%. Dalším signálem je vývoj průmyslové výroby. Průmyslová výroba v EU v červenci 2016 proti předchozímu měsíci klesla o 1%. Nejvíce v ČR o 9,7% a SR o 15,9%.

Z obr č. 1 je patrné, že rozhodující příčinou ekonomického růstu je dramatický pokles cen ropy (fosilních paliv obecně), a teprve důsledkem tohoto poklesu je dramatický růst HDP i nad 4% za rok 2015, nikoliv naopak. Zlomový je právě rok 2015.

V období červenec až září 2016 (3. čtvrtletí 2016) by proto logicky mělo dojít k dalšímu, výraznému zpomalení ekonomiky ČR. Pokud jde o HDP, jeho růst by se ve 3. čtvrtletí 2016 mohl snížit na 1 - 2%.

I světové agentury a experti se v průběhu roku 2015 shodli v tom, že dramatický pokles cen ropy, uhlí a návazně i plynu, je hlavní příčinou růstu ekonomiky států s nízkou těžbou ropy a plynu. Pro toto tvrzení je mnoho důkazů ze světa. HDP států, které jsou dovozci energie vzrostlo, jako příklad lze uvést Japonsko nebo i EU jako celek, kde před poklesem cen fosilních paliv HDP i klesalo. V ČR se výše uvedené úvahy objevují až od druhé poloviny 2016, to není dobré vysvědčení.

Pokud jde o středně a dlouhodobou prognozu vývoje HDP ČR, ani tam neočekáváme nastolení růstu ekonomiky ČR jako tomu bylo v letech 2014-2015. Až naroste cena ropy na dlouhodobě obvyklou úroveň (70-80 USD/barel), tak ekonomika ČR bude naopak jedním z nejvíce postižených států z EU.

Prognozy pro vývoj cen ropy od roku 2017 se liší velmi výrazně. Existují názory, že na úrovni 40-50 USD/ barel se ceny ropy udrží ještě několik let, a to díky slabé poptávce a zvyšování produkce ropy v USA a některých dalších státech, zejména v arabském světě. My vycházíme ale z toho, že vyvážená cena ropy, která zajišťuje zájem producentů investovat do nových ložisek se pohybuje mezi 70-80 USD/barel. A podobně vysoká cena zajišťuje I dostatečnou poptávku po ropě. A to je cena ropy, při které ekonomika ČR bez strukturálních změn bude stagnovat.

Pokud je růst HDP rozhodující měrou zapřičiněný dramatickým poklesem cen fosilních paliv, pak v kombinaci s dotacemi do FVE ve výši 1 bil. Kč, nárůstem výdajů veřejné správy a řady dalších dotací odsouhlasených v průběhu roku 2015 je to nebezpečná past. Až se zvýší cena ropy na obvyklou úroveň, tak past sklapne ze dne na den. Dotace a další fixní náklady bude velmi obtížné snížit nebo I odbourat a příjmy státu výrazně klesnou.

Proč je nárůst cen ropy takovým rizikem právě pro ČR a jaká řešení se pro ČR nabízejí?

I přes provedená opatření na úrovni průmyslu v posledních letech je základem ekonomiky ČR ještě stále energeticky intenzivní průmysl a zboží s nízkou přidanou hodnotou jako jsou montovny (výroba aut, závislá na konjunktuře), logistická centra, vývoz surového dřeva, vývoz chemických polotovarů, rafinerských produktů apod.).

Z těchto důvodů roste ekonomika ČR nejrychleji při nízkách cen ropy, a naopak nejméně při vysokých cenách ropy. Tento model ekonomiky je ještě podpořen intervencemi ČNB.

Prvním předpokladem hledání východiska z možných rizik jsou správné informace, a ty v ČR často chybí. Např. ze strany MPO by nemělo být uváděno, že výroba z OZE činí 13% z celkové výroby elektřiny a dotace na OZE činí 42 mld. Kč. To je ve svém důsledku zavádějící informace, která zkresluje vážnost problému.

MPO by mělo informovat, že dotace na výrobu z FVE tvoří rozhodující část z dotací, které mohou dosáhnout až 45 mld. Kč za rok 2016, přitom výroba FVE činí jen 2% z celkové výroby elektřiny, a stav ŽP pokud jde o emise rakovinotvorného polétavého prachu se nesnižují.

Je také nutno vzít v úvahu, že spotřeba elektřiny v ČR neroste tak, jak se předpokládalo, stagnuje, i když HDP rostl v posledních letech v ČR nejrychleji v EU (tempem 5%). Proč tedy mají narůstat dotace do OZE, jaká je potřeba nových zdrojů?

Rok	spotřeba elektřiny ČR za pololetí v TWh
2012	30,14
2013	30,08
2014	28,55
2015	30,08

MPO podceňuje dopad dotací za 1 bil. Kč na ekonomiku až období růstu skončí. Nelze pak vyloučit, že by se mohly objevit i návrhy na další podobné dotace.

Vypisovány jsou dotace na náhradu fosilních paliv, měla by ale být dotována jejich náhrada za zdroje dražší, a s vyššími emisemi? Bylo prokázáno, že emise ze spalování biomasy a biopaliv první generace jsou v řadě případů vyšší než I emise ze spalování uhlí. Jednotlivé druhy fosilních paliv stejně jako jednotlivé druhy OZE mají velmi rozdílné dopady na ŽP z hlediska výše emisí. Je prokázáno, že stav ŽP v USA, Velké Británii a dalších státech se dramaticky zlepšil díky využívání zemního plynu, musí se ale jednat o investice do vysoce účinných zdrojů.

Neměly by se vynakládat dotace do vysoce účinných zdrojů jak uvádí SEK bez ohledu na to, jaké palivo je využíváno, spíše než vynakládat dotace na OZE bez analýzy dopadů na ŽP? Teprve tato strategie může přinést výrazné zlepšení stavu ŽP.

Úspora obyvatelstva a firem za nákup fosilních paliv pro rok 2016 bude až 70 mld. Kč proti cenám paliv obvyklým v letech 2012-2014 (při poklesu cen fosilních paliv až o 50%). A fosilní paliva tak vlastně nepřímo dotují OZE tím, že vylepšují státní rozpočet. Pak je otázkou co se stane, když odboráme využívání fosilních paliv? Z čeho budeme dotovat OZE, prohloubíme schodek státního rozpočtu nebo zatížíme ještě vice průmysl a uděláme ho nekonkurenceschopným a/nebo obyvatelstvu zhoršíme životní úroveň?

Korelace mezi vývojem HDP a cenou ropy je velmi těsná. Klesly ale I ceny ostatních fosilních paliv, o cca 50% poklesly ceny plynu a ještě vice uhlí. Nemyslím si proto, že pokles cen fosilních paliv přispěl k růstu ekonomiky jen 1% jak uvedl pan Rusnok v časopise Ekonom. Jde zřejmě o výrazně vyšší procento, může to být výrazně vice než polovina růstu. Pokud je to tak, tak by to mohlo mít velmi závažné dopady na ekonomiku ČR při návratu cen fosilních paliv na dlouhodobě obvyklou úroveň. A to je velmi reálná možnost, protože ceny ropy na úrovni 30-40 USD/ barel platné až do 1. čtvrtletí 2016 jsou pod náklady na těžbu ropy většiny světových producentů. Návrat na obvyklou úroveň nad 60 USD/ barel může nastat již do konce roku 2016, pokud bude eskalovat např. napětí v arabském světě, nebo dojde k dohodě OPEC s Ruskem o krácení těžby ropy. Nebo za dva nebo i pět roků, pak je ale nutno počítat s trvalým, I když mírným nárůstem cen ropy od konce roku 2016. Jako dlouhodobá zkušenost ale platí, že o co vice klesnou ceny ropy, o to rychleji a o to strměji ceny ropy zase narostou. A toto riziko narostlo právě v roce 2016. Teprve koncem ledna 2016 v souvislosti s poklesem cen ropy pod 30 USD/barel se objevily úvahy o nárůstu cen ropy až na 100 USD/barel. Domnívám se, že ČR na tuto situaci není vůbec připravena, dokonce lze říci, že prudký nárůst cen ropy by mohl mít na ekonomiku ČR katastrofální účinek.

Další otázkou je jak hodnotit růst ekonomiky. Růst ekonomiky nelze hodnotit jen dle růstu HDP, mnohem důležitějším dopadem nízkých cen fosilních paliv je výrazně vyšší (někdy I vícenásobný) růst zisku firem než je růst HDP. Důsledkem růstu zisku je pak růst investic, pokles nezaměstnanosti a nárůst spotřeby. Pozitivních vlivů z poklesu cen fosilních paliv bylo daleko více. Klesly náklady na podporu v nezaměstnanosti a zvýšily se odvody z mezd, zvýšil se výběr daně z příjmu (firmám narostl výrazně zisk), snížila se i potřeba podpor (dotací) v energetice do efektivních zdrojů.

Někteří ekonomové odhadují, že ztráty z ukončení intervencí mohou dosáhnout 100 mld. Kč. Otázkou pak je jestli zavedení intervencí byl krok správným směrem? Že intervence vývoj ekonomiky nijak výrazně neovlivnily je patrné z obr. 3.

Průmyslová výroba dosáhla dna již v 1. čtvrtletí 2013. V listopadu 2013, kdy byly zahájeny intervence ČNB, rostlo již HDP (ale I výroba) nejrychlejším tempem v EU. V tu dobu oslabila koruna nejvíce na světě, vice než řecká drachma a ruský rubl. Intervence ČNB měly začít ma počátku roku 2013 a měly skončit v roce 2014.

Je jasné a prokazatelné, že intervence ČNB začaly v listopadu 2013 na základě nesprávných předpokladů ČNB o vývoji ekonomiky a nesprávných úvah o dopadech snížení cen fosilních paliv.

Extrémní nárůst cen ropy nad 100 USD/barel byl jednou z hlavních příčin vzniku celosvětové krize v roce 2009. Nárůst cen ropy ale ČNB nebrala jako negativní, protože rostla inflace.

ČNB považovala naopak pokles cen ropy za velké riziko pro ekonomiku, důsledkem poklesu inflace vyvolané poklesem cen ropy dle ČNB měl být pokles HDP, investic, nárůst nezaměstnanosti. Reálný vývoj je ale přesně opačný.

Přirozeným výsledkem vysokého růstu HDP by mělo být zpevnění koruny, je to nakonec I výsledek kvantitativného uvolňování, viz příklad USA.

Intervence ČNB růst HDP ČR neovlivnily, protože nízká přidaná hodnota výroby v ČR (čtvrtá nejnižší v EU) k dovezeným a opět reexportovaným výrobkům HDP příliš nezvýšila.

Důležité je zdůraznit, že dopady zavedení intervencí jsou daleko širší než jejich vliv na růst HDP a nárůst inflace, tyto dopady ČNB vůbec nebere v úvahu:

· Tlak proti platbě za jistič u elektřiny vzrostl

· Křížové dotace mezi odběrateli energie

· Energetická chudoba, náklady domácností na spotřebu energie vzrostly

· Stimulace využívání nízkoúčinných zdrojů s vysokými emisemi

· Stimulace vývozu polotovarů a zboží s nízkou přidanou hodnotou

· Vznik logistických center, vznik montoven atd.

· Intervence trvají již téměř tři roky, to snižuje konkurenceschopnost firem, nenutí je k inovacím a investicím. Je uváděno, že udržování intervencí delší dobu má proto negativní účinky, a v ČR není jasný termín ukončení intervencí

· Vývoz dřeva nevyšší v Evropě

· Odchod lékařů do zahraničí.S

Shrnutí a závěr

Období výrazného růstu ekonomiky ČR velmi pravděpodobně skončilo. Zvýšení cen ropy uvedené na následujícím obrázku je zcela reálnou možností. Výsledkem by mělo být i postupné snížení HDP, ale hlavně rychlé snížení zisků firem a růst nezaměstnanosti.

V důsledku poklesu ekonomiky ČR zesílí vliv rizikové faktorů. Jejich příčinou jsou dlouhodobě neřešené problémy:

· Přidaná hodnota u vyráběného zboží (z domácích zdrojů) je v ČR čtvrtá nejnižší v EU

· Produktivita práce na úrovni cca 50% úrovně vyspělých států

· Výsledky výzkumu a vývoje se v ČR nedaří promítat do výroby

· Nejnižší podíl domácí přidané hodnoty v odvětvích, které táhnou českou ekonomiku. Jde o výrobu dopravních prostředků a IT s elektronikou. Tyto sektory se dohromady na českém vývozu podílí téměř polovinou

· Ekonomický růst netáhnou investice, ale spotřeba domácností

· Model je podporovaný silně deformovaným kurzem koruny.

Nízká přidaná hodnota, nízké mzdy a energeticky náročný průmysl mají za následek dramatický, a zřejmě i největší vliv cen ropy na vývoj ekonomiky ČR mezi státy EU.

Nízké ceny energií se zdají být rozhodujícím faktorem, vedly k nejvyšímu růstu HDP ČR v EU.

Pozitivní vývoj ekonomiky ČR měl svůj vrchol v 1. čtvrtletí 2016. Od 2.Q 2016 se ale výrazně zvyšuje tlak na zvyšování mezd, rostou i ceny ropy, kumulovaný negativní efekt obou zdrojů růstu ekonomiku by dle výše uvedených důvodů vést nejdříve ke snižování výroby a zisku firem, růstu nezaměstnanosti, později i k výraznému poklesu HDP.

Pokud stoupne cena ropy na cca 70 USD/barel a platí závislost vývoje HDP ČR na ceně ropy, tak by HDP ČR mělo klesnout i výrazně pod 2% za rok.

Intervence ČNB byly zavedeny v době, kdy ekonomika ČR rostla nejvíce v EU.

Intervence měly být zavedeny na počátku roku 2013 a ukončeny nejdéle koncem roku 2014.

Intervence export ani vývoj HDP a průmyslové výroby ČR neovlivnily. Je to naopak, pokles cen fosilních paliv zvýšil zisk firem, vedl ke snížení nezaměstnanosti a tím i nárůstu spotřeby domácností.

Nízká inflace v ČR je velmi pozitivní jev, protože není způsoben poklesem výroby, ale růstem výroby, i při poklesu cen fosilních paliv, a tím i extrémně vysokému nárůstu zisku firem klíčových pro současnou ekonomiku ČR. Preferencí ČNB je naopak nárůst cen ropy a inflace.

ČNB chtěla oslabit koruny na úroveň nad 30 Kč za Euro. Proč?

Důvodem pro intervence tedy byly buď chybné analýzy ČNB nebo důvodem pro intervence není podpora vývozu, potažmo ekonomiky?

Pokud důvodem nebyla nebyla podpora ekonomiky, tak intervence nebudou ukončeny ani když inflace stoupne na 2%.

Podle parity kupní síly by dle některých názorů měl mít koruna hodnotu 19 až 20 Kč/Euro, ukončení intervencí může proto být ekonomicky velmi náročné.

Motorem růstu ekonomiky ČR v minulých letech byly především nízké ceny fosilních paliv, ale také nízké mzdy. Oba tyto zdroje růstu se vyčerpávají a začíná převažovat dopad dalších negativních faktorů:

· Dividendy za 2014 činily 219 mld. Kč, reinvestovalo se jen 94 mld. Kč

· Tuzemské banky zasílají do zahraničí veškerý výdělek, více než 50 mld. Kč za rok

· Intervence národní banky jsou neopodstatněné, ekonomice nepomáhají a odběratelům škodí.

Návrh řešení:

· Zrušit intervence ČNB, poškozují obchodníky a odběratele energií

· Zdanit banky, pojišťovny a zavést regulaci bankovních poplatků

· Zdanit výplatu dividend

· Snížit dotaci více než 1 bil. Kč do FVE na nejnižší možnou úroveň, zachovávat úroky bank ve výši deklarovaných 8-9% je v současnosti neúnosné

· Zvýšit podporu domácím investorům

· Podporovat restrukturalizaci průmyslu ve prospěch výrobků s vyšší přidanou hodnotou

· Upravit a zkvalitnit SEK na základě nových trendů v cenách energie a vývoji spotřeby energie

· Ochranu ŽP zaměřit nejen na omezování emisí CO2, ale také na další škodlivé látky, zejména emise jemného prachu a, benzo(a)pyrenu.

Tato analýza nemá za cíl posílit pozici fosilních paliv. Má za cíl posílit pozici vysoce účinných zdrojů bez ohledu na to jaký druh paliva se využívá, a urychlení náhrady zastaralých nízkoúčinných zdrojů.

Závěr:

Varování ing. Vitáskové je zcela správné, a měli bychom ho ocenit. Pro ekonomiku přišlo za minutu dvanáct, nebo spíše již minutu po dvanácté, protože dramatické zpomalení růstu ekonomiky ČR a nekritické zvýšení dotací a podpor může vytvořit do budoucna velmi konfliktní situaci nejen v ekonomice, ale I ve společnosti.

Místo abychom využili volné prostředky z růstu ekonomiky v minulých letech na restrukturalizaci průmyslu, posílili pozici domácích investorů a na základě sílící měny se přibližovali životní úrovni států západní Evropy, tak se můžeme jen dohadovat, do jaké míry se dostaneme I na základě oslabení koruny s životní úrovní zpět, a jak moc nás postihne výrazné zvýšení cen fosilních paliv. A řešíme to novými sociálními dávkami a dotacemi.

Deklarované přínosy ČNB typu do ČR díky slabé koruně přijede více turistů nebo zvýší se příliv zahraničních investic se objevovaly v 90. letech, v současnosti by již neměly být používány.

V současnosti by bylo potřeba spíše posílit pozici domácích investorů. I proto, aby se snížil objem dividend vyvážených z ČR, nabízí se zdanění dividend a bank jako je tomu v jiných státech, zavést regulaci bankovních poplatků atd.

Autor je jednatel společnosti Enas s.r.o.