Vznik Bankovní unie se zatím obejde bez změny unijní smlouvy, hlásí ministři financí zemí, které se chtějí zúčastnit tohoto projektu. Z Lisabonské smlouvy se použije pouze zmocňovací formule, že státy eurozóny se případně mohou na něčem dohodnout – a pak už nastoupí systém mezivládních dohod. Podle nich pak proběhne desetiletý proces, během kterého se budou náklady případné bankovní krize v členské zemi postupně přesouvat z národního příspqěvku na společný konsolidační Single Resolution Fund – každý rok o další desetinu. Pokud mezitím nezasáhne silnější kalibr v podobě nějakého Evropského konventu, který by se znovu pokusil o ústavní řešení pro federální instituce.
Bankovní unii zakládají země eurozóny plus další, které mají zájem. Hlasovací mechanismus je nastaven rovně – jeden člen, jeden hlas. ČR zatím stojí stranou, ale ústy premiéra v demisi Jiřího Rusnoka sdělila, že nechce projekt blokovat.
http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/rusnok-bankovni-unii-nepotopime-chceme-ale-chranit-zajmy-cr-011398
Držíme se tedy osvědčené metody chytré horákyně – ani oblečená, ani nahá, ani pěšky, ani na voze. Tato metoda je nejvýhodnější v situacích, kdy o nic nejde. Doufejme, že ve chvíli, kdy přituhne, někdo podá zimník a ve voze nebude obsazeno, abychom nepocítili její slabiny.
„Primárně hlídáme, aby nedošlo k oslabení možnosti našeho dohledu na náš národní finanční trh,“ řekl premiér ve sněmovně, na zasedání výboru pro evropské záležitosti. Rusnok, který chce být od března členem Bankovní rady ČNB, by si pochopitelně nerad podřízl větev, na kterou se chce přesunout po skončení svého vládního angažmá.
http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2521855/zeman-jmenuje-rusnoka-jiz-od-brezna-do-bankovni-rady-cnb.html
Poznamenal také, že bychom se měli soustředit především na to, aby si mateřské banky sídlící v zemích eurozóny nebraly prostředky ze svých českých dcer, a ty pak používaly například na záchranu jiných bank. Jak to chce z národní úrovně kontrolovat, když nebude mít přístup do integrovaného evropského dohledu, to neuvedl.
ČNB a ministerstvo financí (v demisi) se v úterý vyslovily i proti tomu, aby byl stanoven konkrétní termín pro vstup ČR do eurozóny.
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2013/20131218_sladenost_maastricht_eurozona.html
Znamená to, že dlouhodobý kontrolovaný kurzový režim pro korunu, který ČNB zahájila s nákladem 240 miliard Kč, nebude považován za vstup do povinného přípravného kurzového režimu ERM II. Z hlediska cíle tedy půjde o vysilující běh na místě.
Vypadá to jako promyšlený tah: Vstup do eurozóny znamená automaticky i vstup do Bankovní unie, kde je riziko solidárních plateb – považte! – v rozsahu desítek miliard korun.
Ale může za tím být i obyčejná obava, že to nemáme zcela pod kontrolou a do požadovaného kurzového pásma se tak nakonec nemusíme trefit. Teď se zatím koruna v důsledku intervencí sesouvá od výchozích 25,50 Kč/EUR ke kurzu 28 korun za euro. Původně se definoval cíl na úrovni 27:00 Kč/EUR, nyní byl rozšířen ve smyslu „a výše“. Část těchto pohybů dělá koruna sama, a tak nikdo neví, zda se nakonec nerozjede příliš daleko.
Pak by asi padla Bankovní rada a její členové by byli rozprášení v hustých Křivoklátských lesích (poslední místo, kde se dá ještě trochu slušně schovat, případně riskantně ustoupit do Lánské obory). Co by se stalo s korunou, až by intervence skončily? Nejspíš by je vystřídal přirozený vývoj trendového posilování a uvolněná pružina by se vyšvihla do opačného extrému.
Detaily k Bankovní unii:
Na stole je návrh, který teď projedná Evropská rada. Výsledek pak bude předložen Evropskému parlamentu.
Jednotný dohled Single Supervisory Mechanism (SSM) svěřený ECB se formálně týká všech asi 6 tisíc bank, ale ECB se v běžné činnosti soustředí na 130 evropských bank, jejichž aktiva dosahují aspoň 20 % HDP v národní ekonomice a v souhrnu představují asi 85 procent evropského bankovního sektoru (jsou systémově významné).
Dokud se nic zvláštního neděje, o ostatní se nadále stará národní dohled ve spolupráci s ostatními - bude „integrován“ prostřednictvím Výboru dohledu se zástupci všech participujících zemí. Nad touto technickou úrovní je politická úroveň Rady guvernérů. Spory se řeší prostřednictvím mediačního panelu.
Vzniknou také společné standardy bankovního dohledu pro všechny členy EU (i pro ČR), které vytvoří Jednotný orgán pro bankovnictví European Banking Authority (EBA). Stanoví zejména požadavky na minimální kapitálovou vybavenost bank (CRD IV) a bude provádět zátěžové testy.
Jednotný restrukturalizační systém Single Resolution Mechanism (SRM) je instituce pro řešení bankrotujících bank. K tomu založí Společný systém pojištění vkladů Single Resolution Fund (SRF) v desetiletém horizontu.
Mezitím si vlády mohou na řešení bankovní krize (rekapitalizaci bank) vypůjčit od Evropského stabilizačního mechanismu European Stabilisation Mechanism (ESM).
https://www.euroskop.cz/46/23359/clanek/eu-se-dohodla-na-vzniku-fondu-pro-pomoc-bankam-v-eurozone/
Existence společného fondu na rekapitalizaci bank SRF nemá znamenat, že všichni bezstarostně spekulují, a když je najednou zle, prostě pumpnou SRF a jedou dál. Dávno předtím už po roce 2016, začnou platit pravidla „bail-in“, kdy banky budou zachraňovány nejprve akcionáři a věřiteli. Když to nebude stačit, zasáhnou národní fondy, zatímco peníze ze společného fondu budou až poslední obrannou linií v případě systémové krize. Primárním cílem společného dohledu a společného restrukturalizačního systému přitom není elegantní záchranná síť, ale především snaha krizím předcházet a zasáhnout dřív, než se to vymkne z ruky.
Odtažité stanovisko ČNB k Bankovní unii přehledně vysvětluje viceguvernér ČNB Mojmír Hampl v prezentaci pro Senát:
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/download/hampl_20130404_lipnice.pdf
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
