Zbyněk Fiala: Blbost a bubliny

11.09.2012 13:32

"Neexistuje kouzelný proutek, jímž by šlo přičarovat 15 miliard korun," vysvětluje z obrazovky premiér Petr Nečas, proč trvá na použití kouzelného proutku zvyšování DPH, o kterém ví, že 15 miliard nepřičaroval letos a nepřičaruje ani napřesrok. Předpokládá samozřejmě připraveného posluchače. Posluchače připraveného kořalkou a pivem.

Zbyněk Fiala: Blbost a bubliny
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Petr Nečas

V hlavě mi doutná teorie a pomalu, abych si vyhlížel šutrák na pomník. Že jsme chudá země, která nic nemá? Napřed definujte nic, a pak se bavme, jak ho prodat.

Nejsem úplně první. John Naisbitt, autor knihy Megatrends (1982), zaznamenal vznik nové ekonomiky ve chvíli, kdy v HDP Spojených států převážila nehmotná produkce (služby). Guru managementu Peter Drucker v knize Innovation and Entrepreneurship (1984) změnu formuluje trochu jinak, a sice jako odklon od procesů, které se odehrávají uvnitř Slunce (využití koncentrované energie) a vyvrcholily jejich replikací ve vodíkové bombě, k procesům, které se odehrávají uvnitř organismů, kde jde hlavně o výměnu informací.

Informace je však někdy příliš silné slovo, lidé od ní čekají víc. Prorocký význam má dávná poznámka profesora Vladimíra Klimeše, kterou se na fakultě žurnalistiky pohoršoval nad záměnou informace a zprávy. Informace jsou všechno!, křičel. Co myslíte, že je každodenní objemnou informací o obsahu našich útrob? (Netušil, že i z toho se dá uplést zpravodajská metla.)

Kybernetika ponechala tento povýšený vztah k pouhé informaci stranou a vnímala ji jako konstrukční materiál pro mosty přes propasti nevědomí. Pozoruhodnou oporu našla v termodynamice - vnímané jako teorie chaosu. Informaci lze definovat za pomoci druhé věty teorie termodynamiky jako narušení přirozeného postupu k naprosté neuspořádanosti (entropie). Informace je tedy neg-entropií, vzpourou neuspořádanosti. Klasik by řekl - vzpourou bezčasí, vzpourou stavu, ve kterém se nic neděje.

Je to cesta proti větru, protože entropie, neexistence uspořádanosti a tedy možnosti informovat o poloze a vztazích prvků, informační prázdno, je jediné prázdno, které má příroda ráda.

Pozůstatkem romantického období, kdy jsme vkládali naděje do informačního věku, bylo však i věcné zjištění, že absolutní nepořádek (česky – bordel) je tedy vlastně vrcholným stavem hmoty, protože pak už nic nenásleduje. Další si povšimli, že i dolování informací z hlušiny šedi a blábolivého hluku nám stále ponechává k dispozici obě hromádky. Dobře, informace jdou jinam, ale co ta druhá hromádka s vytříděnými neg-informacemi? Ta přímo volá po průmyslovém využití. Že tam něco chybí? Naopak! Je to obrovská zásoba očištěných sdělení, která nejsou kontaminována obsahem! S tímhle se naučit pracovat, to je jako kdybychom se naučili vozit energii ze Slunce v sudech.

Tohle nám nesmí unikat mezi prsty. A ani neuniká. Tady je ta moje teorie:

Společnost, která po válce směřovala k dvojitému W (welfare – sociální stát), škobrtla na výhybce k Naisbittově nehmotnosti a Druckerovým informacím a zamířila si to nevyšlapanou cestou ke společnosti dvojitého B, opřeného o blbost a bubliny.

Nabízí synergii – ožer se a buď v klidu.

Skutečně, nepotřebujeme naftu, máme jiné zdroje. Prosím národohospodáře, aby vyčíslili podíl toho, co u nás vzniká ze vzduchu (hmota) nebo úplně z ničeho (ne-hmota), a teprve pak začali fňukat, že jsme chudí, malí a musíme se prodat Rusům.

Do kategorie blbost řadím zábavní průmysl, reklamu, média, módu, pavědu, paškolství a veškeré další pochutiny prosté mysli, které se právem staly zdrojem mnoha pohádkových bohatství. Sami vidíte, že výčet je jen příkladný, ale nemohu se mu věnovat do hloubky, protože jsem zavalen věcmi z jiné oblasti, jako jsou třeba církevní restituce.

Průmyslově zpracovaná blbost je jako sýr s ušlechtilou plísní. Podržme se příkladu sýra - mírná zkaženost mléčného výrobku nám nevadí, protože je kulturního původu. Přitom se jedná o počínající biologickou recyklaci, kde výraz „zrání“ je korektním obratem pro počínající hnití. Ale jako potravní specialisté víme, že u této pochoutky nás uvede do střehu až odstín zelené. Podobně může narušit tržní konzistenci mediálního produktu až nečistota v podobě věcného sdělení nebo ještě nebezpečnější skvrnky investigace a analýzy.

Bublinami pak myslím všechny nápoje, ať s pěnou, nebo bez pěny, a možná bych tam mohl počítat i některé pekařské výrobky, ve kterých je mouka až příměsí pro zvýraznění chuti. Kdo si včas nakoupil na burze bubliny, je boháč. Dokud má země dost vzduchu, je z čeho dělat. A s blbostí je to podobně - dokud jsou mysli jímavé, je co plnit.

Na pomezí těchto národohospodářských kategorií bychom našli i část automobilového průmyslu (pneumatiky a móda), tabák (zpracování vzduchu) nebo energetiku (uhlíkové kredity), takže skutečně nejde o okrajový jev.

Tím jsme se dostali k tomu, že vzduch lze znečistit, ale pak jej lze samozřejmě i vyčistit a ten sajrajt uložit hluboko pod zem, na skládku nebo do jogurtů. Další zdroj je tedy v recyklaci vzduchu. Lze recyklovat i blbiny?

Jistěže ano, ale zásoby blbosti nejsou nevyčerpatelné. Básník Jiří Wolker mluví o zabití snu tím, že se uskuteční. Jakmile se ocitneme ve světě, ve kterém se nic neděje, neg-entropie nám dojde, sen skončí.

Když si nyní čtu, že osoby ohrožené útokem na IZIP a Pražský dopravní podnik vymění souhlas s jakousi rozpočtovou magií za přiklopení svých činných orgánů (v trestním řízení), tuším, že už jsme blízko stavu, kdy ať se děje, co se děje, neděje se vůbec nic.

Politika ze světa bublin, ze světa, ve kterém se nic neděje, a dluhy, které úsporami rostou, to jsou jevy, které zřejmě patří k sobě.

"Neexistuje kouzelný proutek, jímž by šlo přičarovat 15 miliard korun," vysvětluje z obrazovky premiér Petr Nečas, proč trvá na použití kouzelného proutku zvyšování DPH, o kterém ví, že 15 miliard nepřičaroval letos a nepřičaruje ani napřesrok. Je fyzik, ví, že proutky nepřičarují, byť šviháme sebevětší silou. A že švihá!

Použijeme tedy stejné proutky, jen se smíříme s tím, že nepřičarují, dala by se shrnout jeho logika. Šviháním zároveň upozorní na naše hlavní zdroje, na naši konkurenční výhodu, na obor, ve kterém můžeme vyučovat.

Předpokládá samozřejmě dobře připraveného, pozorného posluchače. Posluchače dobře připraveného kořalkou a pivem.

Ubereme, dluh vzroste a bude líp. Všem bude líp. IZIP bude líp, DPP bude líp. Bude líp, bude líp, bude líp.

Soustřeďte se na obrazovku, třeba tomu uvěříte.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

20:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

Ve vaší blízkosti, pánové, by mi mohl změknout mozek... Petr Žantovský našel zdroj pro poetické zhod…