Pouhých čtvrt procentního bodu, o které se cílová sazba fondů Federálních rezerv zvedla na 0,5 procenta ročně, vypadá jako nic, ale nenechme se mýlit, je to začátek pohybu, který může trvat dva až tři roky. Ještě v létě převládaly odhady, že Fed zamíří k sazbě 3,5 % ročně. Další pokles ceny ropy a komodit, který mezitím proběhl, však toto očekávání snížil na něco přes 2 procenta.
Ve Spojených státech mají co analyzovat. Předsedkyně Federálních rezerv Janet Yellen odmítla dále vyčkávat a ohlásila zvýšení základní sazby, za kterou Rezervní systém půjčuje krátké peníze vedoucím bankám „přes noc“ na 0,5 procenta, tedy o čtvrt procentního bodu. Vlastně z jakési „technické nuly“. Ta vládne i jinde ve světě. Některé centrální banky ji mají ještě o něco níže, jako třeba ČNB na pěti setinách procenta. A další už zamířily do dříve nemyslitelného terénu pod tou nulou. ECB teď depozita zatěžuje negativním úrokem 0,30 procenta.
Předsedkyně Yellen o zvýšení sazeb Fed nerozhodla sama, musel je přijmout celý Federální výbor pro volný trh, kde jsou také ředitelé členských bank Federálního systému. Vyhlášená sazba je přitom pouhým cílem, který se zajišťuje tržními operacemi. Obvykle Fedederal Reserve Bank of New York buď prodává, nebo kupuje dluhopisy a tím snižuje nebo zvyšuje dostupnost peněz. Když jsou peníze dostupnější, úroky jdou dolů, nebo se zaseknou u nuly, jak to bylo v době kvantitativního uvolňování. Nyní se tedy bude dostupnost peněz snižovat, Fed bude dluhopisy vykupovat – a kvantitativní uvolňování skončilo.
Avšak jen v USA, eurozóna je v opačné situaci a ECB po prosincovém zasedání bankovní rady kvantitativní uvolňování ještě zvyšuje. Americký krok tedy nezatáhl oponu za érou nízkých úrokových sazeb. Všichni jsou zvědavi, jak bude toto nesourodé soužití pokračovat.
Kdo na zvýšení amerických sazeb vydělá a kdo prodělá? Tohle jsem našel na stránkách agentury Bloomberg.
http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-12-16/federal-reserve-rate-hike-who-wins-who-loses-who-goes-meh
Vítězi jsou centrální banky, které pumpují do ekonomiky peníze jako je Evropská centrální banka, Bank of Japan nebo čínská centrální banka. Zvýšení úrokových sazeb v Americe posílí dolar. Zvýší odstup od dalších měn, což je výhoda zejména pro země s nízkou inflací, které exportují do USA, soudí analytici agentury Bloomberg.
Federální rozpočet Spojených států naopak zvyšování sazeb odnese, protože stoupnou úrokové náklady státního dluhu. Počítejme přitom se zvýšením základních sazeb Fed aspoň o dva procentní body během dvou až tří let. Pokud budou sazby zvyšovány jen mírně, zatíží to federální rozpočet během deseti let dalšími 2,9 bilionu dolarů, odhaduje rozpočtový výbor Kongresu.
Trochu si pomohou majitelé úsporných vkladů, ale „obrovský přesun bohatství od vkladatelů k dlužníkům“, který trvá posledních sedm let, bude pokračovat. Výnosy nejběžnějších investic důchodců, peněžních fondů, v říjnu 2007 činily 4,79 procenta. Od té doby obléhají nulu. Spoření proto získá reálnou výhodu z vyšších sazeb až mezi posledními.
Na vyšší sazby se těšili také manažeři různých podnikových penzijních fondů, kteří potřebují investice s pevným výnosem, aby měli z čeho vyplácet penze. V podobné situaci jsou pojišťovny a další institucionální investoři. Podle stratégů JPMorgan Chase & Co. Se v příštím roce v USA prodají dluhopisy za bilion dolarů a ještě vznikne převis poptávky o 100 miliard dolarů.
Země s vysokou inflací, jako Brazílie, dále utrpí zrychleným oslabování své měny, což komplikuje splátky zahraničního dluhu. Možná to chytne i Čína, protože růst jejího dluhu je dvakrát rychlejší než růst ekonomiky.
Banky se samozřejmě na zvyšování sazeb těšily, protože z nuly se těžko nastavují výraznější marže mezi vklady a půjčkami. Na druhou stranu, staré dluhopisy, které mají ve svém portfoliu, budou zdrojem ztrát, protože jejich tržní cena klesá s rostoucí úrokovou hladinou. Banky na papíře vykazují, že se proti těmto ztrátám dokázaly zajistit, ale jak to dopadne, to teprve ukáže čas.
Zvýšení ceny peněz se promítne i do nákladů na splátky, takže v příštích 12 měsících se prodá o 150 tisíc kusů méně aut. Trh se smrskne o jedno procento, naznačuje průzkum mezi řidiči.
Ceny komodit jsou taženy svými vlastními cykly, takže mírná změna úrokových sazeb na ně nemusí mít vliv, tvrdí jeden z fondových manažerů. Radí nenadávat Janet Yellenové, že jsou ve strmém pádu.
Ovšem samotný Fed to má složité. V něčem bude patřit k vítězům, někde zůstane na svém a jinde naopak prohrává, vypočítává agentura Bloomberg.
Vyhrává, neboť plní jeden ze svých zákonných cílů, kterým je péče o plnou zaměstnanost. Nezaměstnanost je nejnižší za sedm let a tempa hospodářského růstu překonala očekávání. Ale zaznívají i opačné hlasy. Sazby se prý měly zvednout už dávno, takhle si koledujeme o přehřátí a další recesi.
Vedle toho figuruje i názor, že Fed pouze dohonil trhy, které výnosy už zvedly. Ukazuje to index podmínek na finančním trhu FCI, který sledují analytici Goldman Sachs. Tento index zahrnuje ceny akcií, rozpětí sazeb z dluhu s nízkým a vysokým ratingem, úrokové sazby s různou délkou splatnosti a směnné hodnoty měny.
Zkušenost říká, že každé jedno procento zvýšení sazeb Fed zvedne tento index o 1,5 procenta. Index FCI měl přitom nejvyšší hodnotu 17. září, kdy se znovu „najisto“ očekávalo první zvýšení sazeb Fed po sedmi letech. Od té doby už na té úrovni zůstal. A tato úroveň prý odpovídá zvýšení sazeb Fed o 0,75 procentního bodu.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
