Zbyněk Fiala: Francie uznává alternativní měny

13.05.2015 7:37

Má to funkci peněz, dá se jimi platit, ale vydává je někdo jiný než centrální banka – jejich emise je pod kontrolou místních samospráv. Ve Francii běží už třicet projektů takových místních peněz (lokálních doplňkových měn - MLC) a třicet dalších se připravuje. Umožňuje to zákon o sociální a solidární ekonomice, který byl přijat loni v létě. První zkušenosti s jejich použitím posbírala oficiální studie zadaná francouzskou vládou, kterou lze najít na webu Strany evropských zelených.

Zbyněk Fiala: Francie uznává alternativní měny
Foto: Hans Štembera
Popisek: Trezor, ilustrační foto

Už to nejsou jen občanští nadšenci, kdo se pokouší doplnit lokální ekonomiku o alternativní měnu, která má překlenout nedostatek peněz v místě. Ve Francii se do toho pustily i místní samosprávy, protože zákon to už rok umožňuje.

Výhody jsou jasné. Lokální doplňkové peníze si můžete vydělat jen v daném místě a platit se jimi dá také jenom za to, co v daném místě vzniklo. Oběhu místních měn pomůže, když se jimi dají platit také místní poplatky a daně.

Příklad použití: Místní zemědělec prodá prase hostinskému, a ten má mezi hosty partu zedníků, která rolníkovi opravuje stodolu. Alternativní měny mají umožnit, aby běžný ekonomický život pokračoval i tam, kde vyschly úvěry v bance.

Už to také není pochod bažinou nejistého právního prostředí. Právní zakotvení lokálních doplňkových měn nabídl zákon o sociální a solidární ekonomice z července minulého roku. Výzkum, který zadali na počátku roku 2014 Cécile Duflot, tehdejší ministr pro rovnost teritorií, a Benoît Hamon, tehdejší ministr pro sociální a solidární ekonomiku a spotřebu, byl nyní shrnut do zprávy Jiné měny pro jinou prosperitu. Zpráva je webu Strany evropských zelených. Vedle toho byla zpracována i další zpráva, tentokrát Výborem pro sociální otázky a životní prostředí, který má funkci francouzské tripartity.

Dozvídáme se o tom z článku spoluautora zmíněné vládní zprávy Christophe Fourela, který byl publikován v internetovém ekologickém deníku Reporterre. Upozornila na něj Alternativa Zdola a o tento zdroj se také opírám.

V srdci kapitalismu klíčí nová ekonomie

Lokální komplementární měny (MLC) pronikají mezi aktuální politická témata ve Francii. Skutečnost, že byly zveřejněny hned dvě výzkumné zprávy současně, signalizuje, že politici pohlížejí na tento jev s rostoucím zájmem.

První z těchto zpráv, nazvaná Jiné měny pro novou prosperitu, je výsledkem výzkumu, který zadali na počátku roku 2014 Cécile Duflot, tehdejší ministr pro rovnost teritorií, a Benoît Hamon, tehdejší ministr pro sociální a solidární ekonomiku a spotřebu. Druhá zpráva Výboru pro sociální otázky a životní prostředí (Conseil economique, social et environmental - CESE) – se zabývá obšírněji jak uvedenými lokálními komplementárními měnami MLC, tak měnami virtuálními, jako je bitcoin.

Není náhoda, že obě zprávy vyšly současně, i když každý z dokumentů přistupuje k tématu trochu jinak. Zpráva CESE (francouzská tripartita) se vyslovuje pro integraci těchto iniciativ, zatímco první zpráva vyznívá více ve prospěch rozvoje MLC. Opírá se o výzkum, který přispěl k doladění pravidel MLC v příslušném zákoně o sociální a solidární ekonomice (ESS), přijatém v červenci 2014.

Klíčový je článek 16 zmíněného zákona ESS. Byť je velice stručný, přesto představuje v Evropě unikátní krok. Povoluje totiž emisi MLC jako platidla, neboť takové měny spadají do rámce struktur, které jsou součástí sociálního a solidárního sektoru, upravovaného zmíněným zákonem.

Vznikl tak základ pro zajištění rozvoje alternativních měn, přestože se ve Francii objevily teprve nedávno. První, l’Abeille, vznikla ve Villeneuve-sur-Lot před pěti lety. O něco později, v roce 2012, zahájila v Toulouse oběh „občanská měna“ Sol-violette. Od té doby se tyto iniciativy znásobily, takže dnes najdeme na francouzském území asi třicet takových měn. Stejný počet se jich připravuje. A dnes už je prosazují místní samosprávy, zatímco dříve byly emise MLC prosazovány hlavně nezávislými občanskými iniciativami.

Francie se tak zařadila do hnutí, které působí téměř ve všech zeměpisných oblastech světa, snad s výjimkou (dočasnou?) východní a střední Evropy. Francouzské projekty se odvolávají zejména na zkušenosti bavorské regionální měny Chiemgauer, vzniklé v roce 2003.

První moderní komplementární měny vznikaly už v 30. letech minulého století zejména v Rakousku a Německu jako účinný místní lék na krizi. Teď byla navíc ve hře nedůvěra k oficiálnímu peněžnímu systému po finanční a měnové krizi z roku 2008.

Zastánci MLC zdůrazňují tři cíle emise těchto peněz. Především je to lokalizace transakcí, která usiluje o to, aby zisky z místní produkce byly využity na stejném teritoriu, kde vznikly. Nechce národní měnu úplně nahradit. Nabízí doplňkový oběh, který má posílit a propojit poptávku a nabídku na místní úrovni.

Za druhé, lokální měny mají podpořit lokální směnu ku prospěchu obyvatelstva. Nehodí se pro hromadění bohatství. Jejich smyslem je oběh, propojení tepen, které byly přerušeny nedostatkem peněz z běžných příjmů nebo úvěrů z banky. Pokud mohou lidé pracovat a být užiteční pro své okolí, je nedostatek peněz nesmyslnou bariérou, která brzdí ekonomickou aktivitu. Cílem je nezávislý místní ekonomický, lidský a společenský rozvoj. Zapojení MLC tak provázejí i různé formy angažovanosti a družstevnictví.

A za třetí, místní měny pozměňují i samotnou praxi směny. Sociální skupiny, které se jí účastní, se více zaměřují na odpovědnou spotřebu a formulují cíle rozvoje v kategoriích udržitelnosti a etiky. MLC současně kladou důraz na to, aby směna měla co možná osobní charakter.

Je ještě brzy na to, abychom mohli říci, zda se sociální, ekonomický a politický dopad MLC a jeho deklarované cíle dlouhodobě prosadí. Nabídka alternativních měn je dosud velmi nízká (v hodnotě několika desítek tisíc euro). Nicméně jsou zde projekty, jako eusko v Nizozemí, zavedené před dvěma lety, které dokazují, že jejich dynamika může být velmi silná, pokud vznikají v ekosystému, který si váží místní identity a sdílení hodnot.

Šíření MLC není módní záležitostí. To se jen podařilo prolomit blokádu spočívající v přesvědčení, že emise peněz je výlučnou věcí bank a států. Pozornost k MLC přitáhly - jako vždycky - období krize a zoufalství. Ale MLC nemusí být omezeny jen na obranářské boje. Rýsuje se jiná ekonomika, která převrací vztah mezi produkováním komerčního a lidského bohatství.

Belgický teoretik bankovnictví Bernard Lietaer, skutečný guru alternativních měn, k tomu říká:

”Měna nesmí zůstat vně obav a starostí, představujících výzvy naší doby, jako jsou klimatické změny, degradace prostředí, hladomory, vyčerpávání zdrojů, demografická exploze….”

Francouzští autoři proto vidí další naději: K většímu rozšíření alternativních měn a jejich společenského i enviromentálního étosu by mohla výrazně přispět také konference o klimatu, která se bude konat v Paříži na konci letošního roku.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: I. čtvrtletí - růst čínské ekonomiky o 5,3 %

16:14 Jiří Paroubek: I. čtvrtletí - růst čínské ekonomiky o 5,3 %

Světové agentury, vč. např. Bloombergu, zveřejnily počátkem týdne čísla převzatá od čínského statist…