Zbyněk Fiala: Jak se mrzačí zákon

Zákon o kouření mistrovsky zprznil poslanecký návrh Marka Bendy (ODS), evropské špičky v této disciplíně, kterým zavádí do obecně nekuřáckých restaurací kuřárny – „stavebně oddělený prostor vyhrazený ke kouření v provozovnách stravovacích služeb zaujímal nejvýše 25 % z celkové podlahové plochy provozovny“. Výraz „celková plocha provozovna“ se samozřejmě liší od „plochy pro hosty“, neboť zahrnuje i kuchyni, sklady a záchody (a nejspíš i kryté parkoviště), takže hospoda může být zahulená až na půdu a v komůrce se krčí nekuřáci.

Nelze se divit názoru profesora Rostislava Vyzuly, že to nepovažuje za zákon proti kouření. A že největší porušení koaliční dohody představovalo právě doporučení ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka - stanovisko bylo „neutrální“. Jinými slovy, vládní předkladatel zákona říká, že se tomuto opozičnímu návrhu netřeba bránit. Dá se říci, že ministr tak shodil na svoji kariéru „neutrální pumu“ (líp se mi to rýmuje než neutronovou) – funkce zůstává, ale lidé mizí.

Obě koaličně znepřátelené strany si nyní vyměňují poznatky o vlivu tabákových lobbistů. Ti, kdo hlasovali proti, jsou přesvědčeni, že zabránili zabarikádování kuřáků v restauracích na dlouhá léta. Zabránili tak uzákonění stavebně odděleného prostoru pro kšeft s tabákem a vyšli vstříc požadavku čtyř z každých pěti občanů, aby se v hospodách nekouřilo. Aby tam mohla přijít na oběd rodina s dětmi, aniž by se svíjela v záchvatech astmatu a smrděla po zbytek týdne. Neuchlácholilo je ani zjištění, že zdraví číšníků by ohroženo nebylo, protože stavebně uzavřené hulny by byly bez obsluhy a polévka by se tam házela přes dveře.

Zastánci neschváleného zákona bědují, že tím padl například zákaz kouření na dětských hřištích. To ovšem dětské kuřáky neohrozí, protože když si chtějí dát páva, vždycky se vytratí někam za keř. A tak jediný, kdo zůstal v klidu, jsou tabákoví lobbisté a píáristé. Dostali za úkol, aby zákon byl blbý, nebo žádný. To se povedlo a můžou se řadit u pokladny. A možná se tam vyskytnou i lidé, kteří by byli raději, kdyby je tam nikdo neviděl.

Mrzačení zákonů je nejoblíbenější způsob, jak něco zabít. Jak předstírat snahu a podlehnout přesile. Je to dokonalá cynická zábava, ve které lze použít všechno. Nejlepší je, když poměr sil vypadá na plichtu a nastanou volné nájezdy na branku. To se hlasuje tak dlouho, až se vytáhnou z náleven všichni opozdilci a přemluví všichni tvární, kteří na tuto příležitost čekali. Na prodlužování hlasování se používá technika jeho zpochybnění, sjetina výstupu elektronického hlasovacího systému ukázala špatný výsledek. Chtěl jsem hlasovat ano, ale ukázalo to ne. Vždycky je proto v záloze někdo, kdo hlasuje opačně, než údajně chtěl, aby mohl zasáhnout, kdyby celkové číslo nevyšlo.

Proč to dělají? Buď jsou to pytlíci, nebo se to vyplatí. Mrzačil se zákon o pojišťovnách, o hazardu, teď se právě mrzačí zákon o národních parcích, který se ovšem přijímá hlavně kvůli Šumavě.

Techniku popisuje zpráva Hnutí Duha, doporučuji k přečtení. Nejvtipnější kousky nabídli poslanci ODS, bývalí hejtmané Jan Zahradník (je pro národní park, ale bez ochrany přírody) a Petr Bendl (hlavně je třeba zrušit předkupní právo státu na pozemky, které by se v parku někde uvolnily). Avšak ani tady to není partajní záležitost, mrzačení má podporu napříč spektrem. Nejde o to, že všechny pozměňovací zákony jsou podezřele. Lze však rozlišit, co upřesňuje záměr předkladatele, a co jej naopak staví na hlavu.

Takhle to zachytilo Hnutí Duha:

Poslanci ukončili druhé čtení vládní novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která mění a zpřesňuje pravidla péče o všechny naše národní parky. Návrh teď směřuje do třetího čtení, kdy o něm i o čerstvě představených pozměňovacích návrzích poslanci rozhodnou.

Novela ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) jde dobrým směrem, žádá si ale důležitá doplnění i odstranění některých vážných hrozeb pro cennou krajinu národních parků.

Stěžejní pozměňovací návrhy, které mohou nedostatky vládní předlohy napravit ve prospěch ochrany přírody, předkládá poslanec Jiří Junek (KDU-ČSL). Nedávno takové návrhy podpořili mimo jiné i bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, předseda platformy Vědci pro Šumavu Jakub Hruška nebo Hnutí DUHA, které se ochraně národních parků dlouhodobě věnuje [1].

Junkův pozměňovací návrh vychází z toho, že posláním národních parků je podle vládní novely zajistit nerušený průběh přírodních dějů na jejich převažující rozloze. Novela ovšem neříká, kdy bude toto území pro divočinu vyčleněno, zda do deseti let nebo třeba až v příštím století. Návrh poslance Junka proto obsahuje lhůty, do kdy se tak má v každém NP stát, aby jejich zákonné poslání nebylo jen prázdnou a nevymahatelnou deklarací. Takovou lhůtu obsahuje například zákon o národním parku Bavorský les či mnoha dalších německých národních parků.

Dále Junkův pozměňovací návrh obsahuje pojistku pro ochranu nejcennějších míst národních parků. Uvádí totiž minimální rozlohu přírodní zóny pro každý národní park přímo v textu zákona, aby v budoucnu nemohla tato vzácná území svůj ochranný režim ztratit. Poslanec Jiří Junek navrhl také zcela zamezit rozprodeji veřejných pozemků v národních parcích. Jejich rozprodej na zastavěných a zastavitelných územích obcí, což vládní novela dovoluje, totiž snadno povede ke spekulacím a umožní další výstavbu v národních parcích.

Návrh poslance Junka podle Hnutí DUHA zajistí, že bude naplněn i další deklarovaný cíl novely zákona: nabídnout lidem zážitek vstupu do divočiny. Právě území, která budou nově začleňována do nejcennější, přírodní zóny, mohou být zpřístupněna ohleduplným turistům.

Při projednávání se k zájmu veřejnosti o divočinu vyjádřil poslanec a sociolog Ivan Gabal (KDU-ČSL): „.... ten park na Šumavě .... tam je opravdu velký zájem lidí, leckdo by docela rád ušetřil za letenky do kalifornských národních parků, když by mohl mít tentýž zážitek na Šumavě." [2]

Naopak poslanec Jan Zahradník (ODS) nejprve vyzval k úplnému zamítnutí novely. Pro případ, že by s tímto návrhem neuspěl, předložil vlastní pozměňovací návrh. Ten ale popírá samotný smysl existence národních parků. Navrhuje například, aby byl vyškrtnut jejich základní cíl, jímž je zajistit nerušený průběh přírodních dějů. Lesnická opatření chce provádět i v nejcennějších přírodních zónách. Tyto návrhy ve včerejší rozpravě podpořili i dva poslanci z Plzeňska Václav Votava (ČSSD) a Vladislav Vilímec (ODS) nebo poslanec Petr Bendl (ODS).

Sám poslanec Petr Bendl (ODS) pak předložil bizarní návrh, který chce zrušit předkupní právo státu k pozemkům v národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách. Návrh by v případě schválení pomohl spekulantům nebo developerům skoupit pozemky v nejpřísněji chráněných přírodních územích státu, které se jejich vlastníci rozhodli prodat. Na Bendlův návrh v rozpravě výstižně reagoval poslanec Václav Zemek (ČSSD): „Na jednu stranu tady bez mrknutí oka chceme vyvlastňovat pozemky například pro účely výstavby komunikací, dálnic a liniových staveb, to nám tak nějak nevadí, s tím jsme smířeni, a možná i správně, a na druhé straně nám vadí předkupní právo, kdy si stát zajišťuje to, aby pozemky v národních parcích v případě, že je majitel chce prodat, neskončily v nepovolaných rukou.“ [3]

Poslanec KSČM Jan Klán předložil nenápadný návrh, který ruší ustanovení zákona, že lesy v národních parcích nejsou lesy hospodářskými. Nenápadná změna – která byla dle vlastností souboru napsána v počítači předsedy KSČM Vojtěcha Filipa – by měla dalekosáhlý dopad a ohrozila cenné lesy národních parků. Ustanovení současného zákona je přitom zcela logické. V národních parcích nejsou divoké lesy určeny pro produkci dřeva, ale pro sledování fascinujících přírodních procesů, ať už návštěvníky nebo vědci.

Poslanecká sněmovna bude o jednotlivých návrzích i o novele jako celku hlasovat pravděpodobně na konci června. Poslanci budou před zraky veřejnosti rozhodovat o tom, zda a jak do budoucna zajistí ochranu nejcennějších částí naší přírody.

Pozměňovací návrhy poslance Jiřího Junka (KDU-ČSL) požadují zejména:

- stanovit přímo v zákoně konkrétní termín převedení alespoň poloviny národního parku do zóny divoké přírody i minimální rozlohu této zóny (konkrétní čísla pro každý národní park jsou uvedena v příloze 1),

- zakázat rozprodej veřejných pozemků na celém území národních parků,

- povolit stavby ve volné krajině národních parků jen na základě výjimky udělené správou národního parku,

- umožnit další rozšiřování území obcí určených k zástavbě jen v naléhavých případech jiného veřejného zájmu výrazně převažujícího nad zájmem ochrany přírody a krajiny.

Pozměňovací návrhy poslance Jana Zahradníka (ODS) požadují zejména:

- vyškrtnout základní cíl národních parků zajistit nerušený průběh přírodních dějů na části jejich území,

- provádět lesnická opatření i v nejcennějších přírodních zónách národních parků.

Pozměňovací návrh poslance Petra Bendla (ODS) požaduje:

- zrušit předkupní právo státu k pozemkům v národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách.

Pozměňovací návrhy poslance Jana Klána (KSČM) požadují zejména:

- zrušit ustanovení zákona, že lesy v národních parcích nejsou lesy hospodářskými.

Pozměňovací návrhy Výboru pro životní prostředí PSP požadují zejména:

- zajistit ochranu území, na němž dočasně nejsou vymezeny zóny ochrany přírody národního parku,

- zpřesnit, že patnáctileté moratorium na změnu zonace platí jen prvních patnáct let, na další změny zonace se již toto moratorium nevztahuje,

- zavést možnost obnovovat v minulosti odvodněná rašeliniště rovněž v jádrových přírodních zónách národních parků.

MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:

"Novela jasně říká, že národní parky jsou tu proto, aby chránily divokou přírodu a nerušený průběh přírodních dějů na jejich převažujícím území. To je určitě dobře. Nerozumím ale, proč neříká do kdy, a zároveň umožňuje příštím ministrům, aby místa ponechaná divočině dokonce zmenšovali. Pozměňovací návrh poslance Jiřího Junka tento problém řeší. Také je správné, že novela omezuje možnosti rozprodávat veřejné pozemky v národních parcích. Nechápu ale, proč by mělo být i nadále možné rozprodávat pozemky v zastavitelných územích obcí. Národní park by tam prodejem svých pozemků ztratil hlavní nástroj kontroly další zástavby. Budeme apelovat na poslance, aby přijali pozměňovací návrhy, které chtějí tyto chyby opravit a zajistit pro miliony návštěvníků národních parků zážitky z divočiny i malebné, harmonické krajiny. Brzy se v hlasování ukáže, kteří poslanci podpoří divokou přírodu a kteří developery či těžařské firmy.“

Mgr. Jiří Junek, poslanec za KDU-ČSL, řekl:

“Jedno vím jistě. Od národních parků očekávám, že co nejvíce ochrání přírodu před lidskou činností a tím ji dělají přitažlivou a zajímavou. Krajina a příroda národních parků má být jedinečná, má nám předvádět, co dokáže sama se sebou. My lidé pak do této krajiny máme co nejméně zasahovat a jen se s pokorou a tiše dívat a vnímat. Zároveň také vím, jak nechci, aby národní park vypadal. Nemá to být kulturní krajina plná sportovišť, rekreačních objektů, zábavních center. Krajina, z níž si každý může urvat svůj kus jen pro sebe.”

Poznámky:

[1] http://hnutiduha.cz/aktualne/poslanci-navrhuji-zmeny-v-novele-zakona-o-narodnich-parcich

[2] Část stenoprotokolu z diskuze poslanců: <href="#r2">http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/047schuz/s047078.htm#r2

[3] Část stenoprotokolu z diskuze poslanců: http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/047schuz/s047075.htm

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.