Knížku lze případně stáhnout na www.CreatingSustainableSocietes.com , kde jsou i další informace o přípravě tohoto projektu. Už jsme si popsali základní obrysy záměru a jeho konstrukční prvky (viz odkaz níže). Nakonec se podívejme na to, jak se taková společnost zakládá a kde má šance, a shrňme i to, jakými principy se řídí.

Nemůže to začít skokem z mosta do prosta. Kdo chce zavést lokální měnu, musí mít představu o tom, zda má dost provázaných hodnotových toků, které by byly tou měnou zprostředkovány, aniž by se hromadila v nějakém slepém rameni. Zkrátka, zda je nabytou lokální měnu také za co utratit.

Boik navrhuje postup v podobě zvláštní výzvy k nabídkám (Request for Proposals). Zakládající skupina osloví podnikatele a firmy, které by se mohly vzájemně doplňovat, a nabídne jim účast. Například osloví farmáře a nabídne možnost investovat do výroby biopaliva, které by se dalo dodávat do traktorů. Zúčastnění farmáři by tak získali levné pohonné hmoty spolu s příležitostí udat něco z tokenů, které by získávali na místním trhu za svoji produkci.

Následující výklad vychází z amerického prostředí, u nás by to možná bylo s procenty tržeb a rozložením firem trochu jinak. Ale přehlédněme tento rozdíl, abychom se mohli lépe seznámit s podstatou projektu.

Tři klíčové sektory

Pro chod systému lokální měny jsou klíčové tři sektory – bydlení, doprava a potraviny včetně nápojů, které představují 74 procent typických spotřebitelských výdajů. Pokud to má fungovat, lokální měna se musí pohonit především tam.