Nespokojme se s planými frázemi bez konkrétních údajů. Narůstá podezření, že celý systém má pochybné priority a vláda tomu jen přihlíží – nejspíš proto, že nemá nikoho, kdo by se v tom vyznal. Naznačuje to tvrzení premiéra Petra Nečase o „zanedbatelném“ energetickém významu přehradních elektráren.
Nemohlo být Povodí Vltavy aktivnější při zmírňování katastrofálních záplav? A zmírňovalo je vůbec? Proč včas neupustilo vodu z Vltavské kaskády?
Nehledělo více na dodávky proudu z vodních elektráren než na obyvatele obcí a měst pod přehradami?
„Nic takového se nedělo, neděje a dít nemůže,“ tvrdil náměstek ministra zemědělství Vilém Žák v nedělní televizní debatě „U Moravců“.
„Není to ani doložitelné,“ dodal. O tom však narůstá pochybnost. Na Britských listech patří k nejčtenějším stránkám článek Jiřího Jůdla s grafem, který jako doklad takového chybného postupu vypadá.
http://www.blisty.cz/art/68821.html
Na uvedeném grafu jsou zaznamenány skutečné průtoky Vltavy v Praze a Labe v Mělníku a Ústí v porovnání s podstatně přijatelnějším stavem, kdyby se Vltavská kaskáda probudila dřív, než začala být přeplněná a musela chránit víc sama sebe než města na dolním toku.
Sledujme přerušovanou červenou čáru - ukazuje optimální řešení, podle kterého se měla voda z přehrad mírně upouštět hned po několika dnech vytrvalých dešťů. Nebo na jaře snížit preventivně, jak se to dělávalo v minulosti. Toto mírné zvýšení průtoku by přitom v Praze nikdo nepocítil.
Z obrázku je vidět, že kdyby se upouštělo včas, řekněme od úterý 28. května, když už čvachtaly i drenážované fotbalové trávníky, stačilo by několik dní nepatrně zvýšeného odtoku, aby se na přehradách uvolnila kapacita pro zmírnění povodně. Rozdíl vyjadřují šrafované plochy v horní části grafu. Lze z nich snadno vyčíst, o kolik vody méně by pak proteklo Prahou a Ústím v nejkritičtějších dnech, kdy už záleželo na každém centimetru.
Graf však naznačuje, že přehrady vstoupily do povodní přesně opačně. Jejich chování zachycují plné čáry. Ty se plazí do poslední chvíle u nejnižších hodnot, protože denně pouštějí jen tolik vody, kolik potřebují turbiny elektrárny. Teprve v neděli 2. června se prudce zvednou, protože nádrže jsou plné a vypouštět musejí, ale to už je pozdě, protože mezitím se k Vltavě přidává i rozvodněná Berounka a Sázava.
Menší přítoky Vltavy by samy o sobě nezpůsobily tak velkou paseku, jak vyčteme ze dvou spodních mírně rostoucích plných linií. Tu způsobilo až současné prudké vypouštění vody z Vltavské kaskády, které tak povodně nejen nezmírnilo, ale naopak kriticky vyostřilo, a to nejen na Vltavě, ale zejména na Labi.
Ačkoliv graf mluví jednoznačně, oficiální místa takovou úvahu rozhodně odmítají.
Je zajímavé, jaká vysvětlení nám nabízely odpovědné osoby. Premiér Petr Nečas rozhodně odmítal nařčení, že přehrady daly přednost potřebám energetiky před ochranou Prahy. Tvrdil, že energetická produkce přehrad je zanedbatelná, protože činí pouhé jedno procento celkové roční spotřeby.
"Je to nesmyslný argument. Čistě teoreticky, kdyby se (vltavské vodní) elektrárny odepsaly, tak to z hlediska výkonu neznamená pro energetickou síť v České republice nic, je to prakticky zanedbatelné i pro ČEZ. Je to historické dědictví, že v přehradách jsou ty turbíny zabudovány, a tak jsou provozovány," řekl Nečas po pátečním zasedání ústřední povodňové komise.
http://zpravy.idnes.cz/vyroba-elektriny-na-vltavske-kaskade-dwg-/domaci.aspx?c=A130607_161848_domaci_jw
Jde zřejmě o údaj, který někdo podstrčil na papíru a premiér mu nechal volný průběh při průtoku hlavou. Zanedbatelné? Špičkový elektrický výkon přehradních elektráren vltavské kaskády má hodnotu čtvrtiny Temelína, čili není malý. Hlavní energetická funkce přehrad je však systémová, turbiny běží jen v časech, kdy pomáhají vyrovnávat výkyvy zásobování sítě. Dodejme, integrované sítě, kde největší výkyvy dělají české slunečníky (špičkový výkon celého Temelína) a ještě větší německé větrníky.
Systémové služby by mohla dělat také zhruba stejně velká plynová elektrárna ČEZ v Počeradech, která byla právě dokončena za 17 miliard korun, ale ta se nevyplatí. Není špatná, je moderní, ale v současném období, které energetici vnímají jako krizové, je systém tvorby cen na energetických burzách rozvrácen. Svět se změnil, solární a větrné elektrárny mají zdroj energie – slunce a vítr – zadarmo a mohou nabízet propastně nižší ceny.
http://www.denik.cz/ekonomika/novou-elektrarnu-cez-pocerady-za-17-miliard-se-nevyplati-spustit-20130503.html
Tak funguje příroda. Nezaměňujme ji s politikou, v jejímž důsledku koncoví spotřebitelé elektřiny platí ceny naopak propastně vysoké. Když se však čteme zprávy z nejbližší mezinárodní energetické burzy, vidíme, že v konkurenci se slunečníky a větrníky obstojí jen jádro, vodní energie a hnědé uhlí. Jádro regulovat nelze, uhlí smrdí. Elektřina z přehrad je tak daleko cennější a významnější než dřív. Pohled na cenu nevyužitelné plynové elektrárny v Počeradech zároveň naznačuje, o kolik.
Nikdo nečeká, že vltavské přehrady mohou povodním zabránit a dokážou pohltit veškerou nadbytečnou vodu. To nedokážou. Máme-li však věřit uvedenému grafu, dokážou snížit kulminaci vodní hladiny v Praze o metr a v Ústí nad Labem o 2 až 3 metry. Kdyby to udělaly, mnohé hráze a zábrany by zvládly vysokou vodu a nemusely přetéci. Stačilo málo, třeba ústeckému Střekovu by zachránilo kůži snížení hladiny o pár decimetrů.
Má-li pravdu graf, který byl publikován v článku Jiřího Jůdla, včasné upuštění přehrady má hodnotu mnoha miliard korun. Nemluvě o zmírnění lidského neštěstí. Jaká byla hodnota, která tuto částku převážila a kdo o ní rozhoduje – to jsou otázky, které stojí za objasnění.
Stačila by hned ta první – zda je uvedený graf průtoků pravdivý. Vzhledem k tomu, že na něj nikdo z oficiálních činitelů nereagoval, nabízí se odpověď, že ano. Přijatelně se totiž vysvětlit nedá.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
