Základní úrok v eurozóně už je na mínus 0,3 procenta, ale může jít ještě níž. A k tomu je třeba dát víc peněz do oběhu. To má poskytnout kvantitativní uvolňování v podobě dalšího masívního odkupu dluhopisů za eura, která si ECB takříkajíc tiskne sama. Obojí je hnáno nadějí, že to zvedne růst cen k nedostižnému cíli o 2 procenta za rok.
Uvedený postup, který prosazuje prezident Evropské centrální banky Mario Draghi, je hrubě proti srsti šéfa německé centrální banky Jense Wiedemanna. Ten je proti takovému vyhazování peněz, ba očividně trpí, když je pošlapávána jeho protestantská škudlivost. Ale je jen jedním hlasem ve sboru.
Ve čtvrtek po zasedání rady ECB hájil Draghi svůj záměr znovu:
„Pokud boj s nízkou inflací nevzdáme, a to určitě neuděláme, za normálních okolností se vrátí na úroveň, která je v souladu s naším cílem.“ (Oním cílem myslel inflaci do 2 procent.) „Na druhou stranu, budeme-li před neustupujícím desinflačním tlakem kapitulovat nebo způsobíme, že přechod na žádoucí inflační úroveň bude trvat příliš dlouho, dosáhneme jen toho, že desinflace bude trvalá.“
A to by bylo špatně, tvrdí ekonomové, protože by to podlomilo poptávku a srazilo růst.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV