Penzijní fondy druhého pilíře nemají dost účastníků a účastníci nemají výnos ani na úrovni inflace. Ranou z milosti je slib nové ministryně práce Michaely Tominové Marksové, že do roku 2016 druhý pilíř zruší. Nebude chybět, kdo si koupil české státní dluhopisy, investoval stejně jako důchodový fond, ale je na tom líp - má státní garanci, nemusí živit nákladné správce a je pánem svých peněz.

Tvrzení, že penzijní reformu potopila ČSSD, která od začátku slibovala, že druhý pilíř ruší, jen odmítá přiznat, že šlo o reakci na předchozí kroky Nečasovy vlády k oslabení a rozvrácení průběžného důchodového sytému. Připomeňme si vyvádění přebytků z důchodového účtu na zalepení děr ve státním rozpočtu, předpisy, které umožnily, že pětina důchodců jde do důchodu předčasně, drastické omezení plateb OSVČ a snižování sazeb sociálního pojištění. Vyvádění třetiny platby zaměstnance do průběžného systému na pseudosoukromé konto (se kterým majitel nedisponuje) pak provázelo strašení, že dnešní mladí nebudou mít vůbec žádný důchod. Takovou nezodpovědnost prostě nebylo možné tolerovat.

Finanční krize zároveň ukázala, jak je krátkozraké slibovat výnosy z nejvyšší konjuktury na nějaké dlouhé období. Když porovnáme výsledky průběžných důchodových systémů a penzijních fondů ve světě, vidíme, jak průběžné systémy v krizi držely, zatímco fondy ztrácely a krachovaly.

Jiskérku naděje vidí v penzijních fondech – a pokud možno povinných - jen ministerstvo financí. Kdyby byly dostatečně velké, mohou levně vykupovat značný podíl státního dluhu a zbavit ho měnového rizika. Proto to také budou hlavně státní finance, kdo výpadek druhého pilíře nejvíc pocítí. Potvrzuje to nahlédnutí do souhrnného portfolia důchodových fondů na webu ČNB: Důchodové fondy zatím vložily tři čtvrtiny svých skromných prostředků do státních dluhopisů.

http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/fondy_ps/fps_ukazatele_tab04.html#04