Kdybychom to posuzovali jen podle televizního zpravodajství, byla to tragédie. Na obrazovce se střídal plačící majitel rodinné hospody, který kvůli elektronické evidenci tržeb zavře krám, po něm opoziční vůdce chmurně sdělil národu, že to hned první den zkrachovalo, a pak ještě zavládly starosti o babičku, která prodala ošatku jablek a musí se kvůli tomu naučit zacházet s telefonem.
Jisté je, že média přistoupila k zavedení EET nepřátelsky. Bůhví proč, možná jen proto, že jejich chlebem jsou špatné zprávy, takže kdyby se něco povedlo, není o čem psát. Hrůza a krev, to je jiné kafe, a když není na skladě žádné skutečné utrpení, je vhodno je aspoň vyhlížet a chodit s cedulí, že konec světa se blíží.
Skutečný konec světa si však představuju jinak. Daleko věrohodněji působila debata v nočních Událostech a komentářích na ČT 24, kde zástupci hospodářské komory, asociace malých a středních podniků a podnikatelů z hotelů a restaurací statečně přiznali, že tohle už dávno chtěli. Ocenili krok k narovnání trhu, na kterém byl zatím poctivec v nevýhodě. Jediné riziko viděli ve výjimkách a nepředvídatelných změnách, které vytvářejí prostředí pro lidovou uměleckou tvořivost, jak zase celý systém s přehledem očurat.
Ve všech těch zlobných reportážích, kterými ČT přípravy EET provázela, chyběl popis základní situace: Kdo neplatí daně a pojištění, může si dovolit nižší ceny. A nižší ceny pak odvádějí zákazníky hospodám, kde zákon nedokážou nebo nechtějí obejít. Plakalo se tedy nad těmi, kdo kazí kšeft. Nebo nad těmi, komu je podnikání nad síly.
Státní podpora by však neměla spočívat v tom, že zákony netřeba dodržovat. Na fotbale bychom řvali, kdyby soupeř ve vápně nejprve zkosil pár obránců a potom vsítil rukou, zatímco sudí si nevšímavě listuje v erotickém časopise. Rozhodně bychom nežádali, aby se kopala penalta na bránu poškozených. Ale fotbalová gramotnost je mezi novináři nepochybně vyšší než daňová nebo podnikatelská.
Jedna z televizních reportáží k úvodnímu dni EET zachytila hospodu, která musela zdražit právě o procento odpovídající současné míře DPH. Autor, který to točil, na to nezareagoval, možná tu souvislost ani nepostřehl. Nezeptal se na ni. Nebo považoval za samozřejmost, že v téhle hospodě neplatili DPH. Jak to mohli udělat? Zatajili tržby. Mohou v tom pokračovat s EET? Ne tak snadno. Je tedy líp, nebo hůř? Podle reportáže hůř.
Ekonomická kašička – víc bychom požadovat neměli – říká, že cena je důležitá. Pokud je řízek stejně poživatelný a a v hospodě je stejný řev a stejně nahuleno, a pokud nemám stůl štamgasta se jmenovkou, pod kterou musím denně usednout i v horečkách, dám nejspíš přednost nižší ceně. Jestli tedy někdo zkrachuje v důsledku zavedení EET jenom proto, že nedokáže pokrýt náklady daní a pojistného, je to smutné, ale uvolnil prostor, který okupoval neprávem. Jinde jeho zákazníci přibydou.
Všichni si dobře pamatujeme, jak si náš nejlepší lyžař všech dob Ondřej Bank na olympiádě strašlivě rozbil hubu. Tak to je, jsou rizika smyšlená a rizika skutečná. Nezabil se, protože tam byla boční síť a trať byla dobře upravená. Také v podnikání je potřeba existence sítí, to jsou promyšlené systémy podpor a úlev pro dobře definované skupiny potřebných, a jsou potřeba i dobře upravené trati. To je třeba vysokorychlostní internet všude a pořád.
Přechod evidence tržeb na digitální platformu není vynálezem ministerstva financí, to jde pouze s dobou. Digitalizuje se všechno. Už i společenské časopisy, nejen odborné žurnály, mluví o internetu věcí. Nedávno jsme si našich stránkách přečetli o projektu Průmysl 4.0, který přerůstá ve Společnost 4.0, kde stroje a obráběné výrobky jsou v neustálém internetovém dialogu. Dohodnou si, co je třeba a bez zásahu člověka to provedou.
Je možné, že EET chce vyšší úroveň připojení, které ještě není všude samozřejmostí. Pomůže urychlené zavádění páteřních optických kabelů, jak nedávno vláda rozhodla. Vzniknou tak jakési tlustější trubky pro mocnější proud přenášených bajtů. Ale nemylme se, na EET to třeba stačit bude, ale na Průmysl 4.0 už nikoliv. Ten bude vyžadovat všudypřítomné spolehlivé vysokorychlostní připojení bez drátu, vzduchem, nějakou mocnou wifinou, když se všechno to, co spolu chce mluvit, pořád hýbe.
EET je pomocníkem této budoucnosti, protože internet tak začíná být životně důležitý pro všechny, nejen pro někoho. Už to není jen nepříjemná konkurence kamenných obchodů. Už to není jen otravný filtr oficiální propagandy, na který je třeba nasadit cenzuru. Už to není jen nástroj pro plošné špehování národa vojenským zpravodajstvím, aby se neřeklo, že slouží jen milenkám politiků. Je to povinná součást hospodářské činnosti. Čekám proud inovací, který tato nová podnikatelská příležitost přitáhne. A čekám reálný tlak hospodářské sféry, aby se rozvoj internetové infrastruktury orientoval na skutečné potřeby budoucnosti.
Starost o budoucnost z mnoha zamračených tváří politiků čišela, ale bylo zřejmé, že vyhlížejí budoucnost mnohem kratší. Vrtaly jim v hlavě pohyby volebních preferencí a upínali se k naději, že Babiš konečně uklouzne a bude od něj pokoj. Jeho komunikace byla naopak zvládnutá, takže soupeřit s ním pouhým pózováním na veřejnosti není moc nadějné. Jeho témata nejsou okrajová. Potřeba pomoci venkovským hospodám, které žijí hlavně z piva, není banální. Samozřejmě, že jich zase hodně zmizí, ale tyhle hospody mizí už dlouho. Vlastně už ve většině vesnic otevřenou hospodu nenajdeme.
Ale co jsme to za národ, když nemáme možnost se sejít a probrat společné starosti? Spoléhali jsme na to, že trh ví nejlépe. Možná ano, ale k čemu nám je, že trh ví, když občan neví. Občan ví prd, když se nesetkává a nemluví se sousedy a přáteli. Nebo prostě s tím, kdo si zrovna přisedne. Bohumil Hrabal básnil o demokracii českých hospod, kde se setká popelář s profesorem. Samozřejmě, že atomizovaný občan, který večer ukázněně čumí do bedny a nechává si masírovat mozek, je tvárnější.
Musíme si tedy říci, co chceme. Nižší zdanění piva by byl krok správným směrem, ale lze si jich představit mnohem víc. Každá obec by měla mít právo na otevřené společenské prostory s funkcí komunitních center, se kterými by se zacházelo jemněji než s pouhým hospodářským objektem. Podpory, dotace, poradenství, případně přechod do obecního vlastnictví, nástrojů je spousta. Ať to někdo vymyslí. Ale zapomeňme na ten hnusný kšeft ve smyslu, my zavřeme oči, že nedodržujete zákony, a vy nás za to budete volit.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
