Profesor Walter Russell Mead, který vyučuje zahraniční politiku na globální Bard College s centrálou v New Yorku a bádá v Hudsonově institutu, washingtonském centru strategických studií, spojuje nového prezidenta Donalda Trumpa s tím, co nazývá „jacksonskou revoltou“. Pojem odkazuje na vývoj názorů na roli Spojených států v prvních letech jejich existence, konkrétně na prezidenta Andrew Jacksona, který vládl v letech 1829 až 1837, v době, kdy zdar zámořské expedice snadno zmařil nepříhodný vítr.

https://www.foreignaffairs.com/articles/united-states/2017-01-20/jacksonian-revolt

Nejstarší formule o úkolech USA vznikla hned za prvního prezidenta George Washingtona v letech 1789 až 1797. Je spojována s osobou ministra financí Alexandra Hamiltona, podle kterého USA musí zaplnit mocenské vakuum po ústupu Velké Británie a převzít roli osy světového dění.

Hamilton měl srovnatelnou autoritu jako první prezident. Byl tvůrcem federálního rozpočtu, který se pokoušel pokrýt dluhy jednotlivých států unie, a vytvořil státní peníze a centrální banku. S Hamiltonovým jménem je spojen i vznik prvních vládních dluhopisů, tedy nástroje, který umožňuje lépe hospodařit s časem (uspíší produkci), ale zároveň nerealisticky nadsazuje možnosti veřejné moci. Jeho ideje často narážely na odpor. Centrální banka byla zrušena a státním penězům bylo umožněno pouze doživořit, aby byly vytlačeny dluhovými penězi komerčních bank. Jejich emisní činnost dnes reguluje soukromý Fed.

Ale držme se zahraniční politiky. Prezidentu Thomasi Jeffersonovi, který vládl v letech 1801 až 1809, se zdála role osy světového dění trochu drahá. Předtím byl americkým velvyslancem ve Francii a domů se vracel po pádu Bastilly, vybaven nadšením osvícenského věku. Často se ocital v konfliktu s Hamiltonem a sám definoval redukovanější představu o zahraniční politice USA, která zvažovala také její náklady a rizika.