Zbyněk Fiala: Zájmy a investice

01.04.2016 18:36

Někde čínsko-česká spolupráce nepochybně pomůže, jako jsou projekty v oblasti hitec obnovitelných zdrojů. Avšak Číňané sledovali čínské zájmy. O ty české se musíme postarat sami.

Zbyněk Fiala: Zájmy a investice
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vítání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga čínskými krajany

Nejdůležitějším projektem, který vyplynul z návštěvy čínského prezidenta v Praze, je pomník Známého bojovníka. Modelem stál neznámý politik vyfotografovaný při útoku na Zimní palác (letní je v Lánech). Ověřovací série s prapory různých barev bude provedena v měřítku 1:10 v sádře a bude předložena průzkumu formou stánkového prodeje na Karlově mostě jako opora pivoněk. Současně bude na různá místa v Praze instalován pozlacený statista, který vyzkouší vhodnost umístění. Oba záměry jsou nadějné, tvrdí mluvčí nejmenované likérky, která chce pomník skrytě sponzorovat, neboť okamžitě postřehla jeho schopnost strhnout diváka ke zvyšování tržeb.

Tolik to hlavní, a teď to vedlejší. Podepsané obchodní dohody vyčíslované na 95 miliard korun hned a čtvrt bilionu v krátkém výhledu jsou samozřejmě směsí, kterou nemá smysl vnímat jako promyšlený balík. Prostě se to tak sešlo.

Někde zahlédneme skvělý výsledek obchodní diplomacie, jako třeba čínské investice do chomutovského výrobce větrných elektráren S.W.H. Group. Ta umí (jak tvrdí) i hitec s plasmovým přímým zpracováním odpadů na uhlovodíky nebo rovnou vodík, tedy futuristické skladování elektrické energie. Podobně je to s nanotechnologiemi pro fotovoltaiku. Pinggao zase má ČEPS nabídnout svou míru zkušenosti s chytrou sítí. To zní nadějně. České prostředí je velmi nevlídné pro větrné elektrárny a doprovodné technologie k obnovitelným zdrojům a je zcela odkázané na pokusy prokopnout odpor zvyšováním palebné síly.

Ve stejném balíku však vidíme naprosté ptákoviny, jako je další sypání peněz do splavnění Pradědu a jeho začlenění do oceánského systému. Když se podíváme na oficiální stránky projektu Dunaj – Odra – Labe, jako optimální zvažují pro tento horský úsek tunelovou variantu. Ano, tunel, to zní velmi realisticky. Dál už sahají jen scény, které bych svěřil kreslenému filmu. Živě si představují, jak tam tu a tam vezou nějaké to zboží a část lodí veze vodu sebou, kdyby cestou chyběla. Neznamená to, že čínští odborníci, kteří se do toho zapojí, jsou blázni. V Evropě je spousta realističtějších projektů a nebude od věci, když k tomu budou mít blíž. Ostatně i český vladař, který zavítá na moravské léno, je hostěn radostněji, když slíbí přeměnu Hodonína v mořské letovisko.

Ještě divočeji znějí úvahy anonymního zdroje, které zaznamenal pozorný Jakub Svoboda v Právu, že China Nuclear Power Corporation (CGN) chce spolupracovat se Škodou Praha na britském váznoucím jaderném projektu Hinkley Point. „Ve hře je teoreticky i spolupráce českých firem s CGN při výstavbě francouzsko-britského projektu Hinkley Point a dalších dvou jaderných elektráren ve Velké Británii,“ sdělil prý Právu zdroj blízký vedení jedné významné čínské společnosti, který si nepřál být jmenován. V Hinkley Point se má jednat o finální část projektu, tedy o certifikaci a uvedení elektrárny do provozu.

Stejný den, kdy se o tom v Praze napsalo, přicházely zmatené zprávy z francouzské EDF, která tuto jadernou elektrárnu staví a byla údajně vyzvána „disidentskou skupinou inženýrů“, aby požádala o další prodloužení termínu dokončení za rok 2025, protože nová technologie evropského tlakovodního reaktoru EPR, která se zde zavádí poprvé, prostě není zvládnuta, a to ani technicky, ani nákladové, a pochopitelně ani termínově. Bude dražší a později, pokud má být dostavěna vůbec. Údajný interní dokument francouzské státní EDF byl otištěn ve Financial Times.

V Británii to vyvolalo zděšení, protože termín spuštění jaderky roku 2025 je zároveň rokem, kdy má být zavřena poslední britská uhelná elektrárna (v 90. letech se v podobném duchu mluvilo i o Temelínu). Hned druhý den to však ve stejném listu popřel šéf EDF Energy Vincent de Rivaz a uvedl, že EDF projekt dodá včas a s dodržením rozpočtu. Podmínkou je „rychlé investiční rozhodnutí“, které by mělo následovat po dokončené hloubkové prověrce rizik projektu. Jenže to nebude snadné. Číňané jsou strategickým investičním partnerem francouzsko-britského projektu teprve od loňského roku a moří se teď obtížným zjišťováním, odkdy a za co mají nést odpovědnost. A hlavně, jak se podělit o příslušné náklady. Finanční ředitel EDF Thomas Piquemal už kvůli tomu před pár dny podal demisi.

Spolupráce v Hinkley Point tak zatím připomíná koledu o převzetí nepřiměřeného podílu nákladů a případné zavlečení do ještě dražších arbitráží. Jistěže to tak dopadnout nemusí. Francie jde do projektu s plným nasazením, britského premiéra Davida Camerona o tom nedávno ujišťoval dokonce sám francouzský prezident Francois Hollande. Jenže francouzského státního výrobce jaderné energeticky AREVA už to málem položilo, neboť se sčítají i problémy ve Finsku a francouzském Flamaville. Číňané si mohou dovolit víc riskovat, neboť mají víc peněz a jaderná energetika je v jejich zemi živý obor, s veškerým výzkumem, výchovou inženýrů a zkušenostmi na podstatně větším počtu aktivních projektů, byť jiné technické úrovně než je EPR.

My o tom hlavně blouzníme, protože zcela jinde je státní energetická koncepce, a zcela jinde spotřeba a cena elektřiny. Snaha zablokovat vývoj decentralizované energetiky založené na obnovitelných zdrojích, třeba tím, že se tu nevedl žádný energetický výzkum v této oblasti a hejtmané dokonce zakazovali větrné projekty na území celého kraje, je marná. Ani jaderným dozorem – po skandálu s tolerancí špatných svárů – bychom se moc vytahovat neměli. Dostavba jaderných zdrojů v ČR je ekonomický nesmysl, nezávisle na tom, kdo by v něm utopil peníze. Nakonec je bude chtít po vás, spotřebitelích a občanech.

Čínský přístup k obchodní a podnikatelské spolupráci s ČR se mi tedy zatím zdá rozumnější než ten český. Nevěřím ani tvrzení, že čínské akvizice za desítky miliard korun nejsou investicí v pravém slova smyslu. Naopak považuji takový postup za perspektivní. Pro Číňany. Potom, co se čínské burzy rozkolísaly a čínská měna začala oslabovat, je zřejmé, že s přesuny přebytečného kapitálu do zahraničí je třeba spěchat. Dělat to nákupem podílu ve finanční společnosti je tou nejlepší technikou, protože si zároveň kupujete analytické kapacity znalé místních poměrů. Až po zvládnutí této etapy lze hledat něco, co by mohlo rozvíjet nebo založit další konkurenceschopné čínské firmy.

O čínský zájem je tedy zatím postaráno. O český zájem se holt musíme postarat sami.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

16:40 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

Každý zná Karla Kryla jako písničkáře, ale už méně jako básníka, natož autora drobnějších próz, psan…