Zdeněk Jemelík: Kauza Vitásková - dění pod klidnou hladinou

18. 11. 2016 10:12

Ve věci Krajského soudu v Brně, označené jako „kauza Vladimíra Čimpery a spol.“, ale veřejnosti známé spíše jako „kauza Vitásková“, týkající se vydání licencí dvěma fotovoltaickým elektrárnám v majetku klanu Zdeňka Zemka o silvestrovské noci v r.2010, panuje z pohledu televizních štábů a novinářů od vyhlášení rozsudku dne 22.února 2016 mrtvý klid. Věc ale neusnula natrvalo, pod klidnou hladinou mediální nepřitažlivosti probíhají další děje.

Zdeněk Jemelík: Kauza Vitásková - dění pod klidnou hladinou
Foto: Archiv Z. Jemelíka
Popisek: Zdeněk Jemelík

V polovině června obdrželi obžalovaní písemná vyhotovení rozsudku. Následně všichni včetně žalobce podali odvolání a nastalo pro ně stresující čekání na odezvu Vrchního soudu v Olomouci. Všechny od té doby trápí otázka, zda soud nařídí veřejné jednání, kdy k tomu dojde a zejména jaké bude jeho rozhodnutí. Hladinu rozčeřila zpráva, že u krajského soudu se rozběhlo hlavní líčení s bývalým ředitelem licenčního odboru Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) Luďkem Pražákem, jehož věc soud vyčlenil k samostatnému projednání z důvodu jeho dočasné nezpůsobilosti zúčastnit se řízení. Zbývajících devět obžalovaných se začalo dohadovat, že odvolací soud patrně počká na rozsudek nad Luďkem Pražákem a rozhodne pak o všech podaných odvoláních ve společném řízení. Obrovským překvapením byla zpráva, že Krajský soud v Brně dne 24. října 2016 zprostil Luďka Pražáka obžaloby, přestože žalobce Radek Mezlík pro něj žádal trest odnětí svobody v trvání deseti let. Naproti tomu nepřekvapila zpráva o žalobcově rozhodnutí podat odvolání do rozsudku. V každém případě konec období zdánlivého mrtvého klidu se přiblížil.

Mezitím došlo k významným událostem v souběžném správním řízení, které sice zdánlivě s řízením trestním nemá nic společného, nicméně jeho výsledky mohou rozhodování trestního senátu významně ovlivnit. V květnu r.2016 rozhodl správní senát Krajského soudu v Brně o správních žalobách z veřejného zájmu, jimiž nejvyšší státní zástupce napadl rozhodnutí ERÚ z r. 2014, jímž byly výše zmíněným elektrárnám vydány nové licence s původním datem účinnosti od 31.prosince r.2010. Soud vyhověl žalobě. Protože správní rozhodnutí je účinné od doručení všem účastníkům řízení, vznikla situace velmi nepříjemná pro majitele dotčených elektráren: hrozilo jim okamžité zastavení výroby, čili zmaření jejich investice (ZDE).

Zde se vliv soudního řízení správního prolnul do řízení trestního. Žalobce Radek Mezlík s jistým zpožděním za správním soudem vyhodnotil jeho rozhodnutí jako potvrzení svého přesvědčení o nezákonnosti postupu ERÚ a v tomto smyslu dne 2. září 2016 přitvrdil postoj doplněním odvolání proti rozsudku. Netušil ale, že již dříve nastal ve správním řízení další vývoj: ERÚ i majitelé postižených fotovoltaických elektráren podali kasační stížnosti a s nimi žádosti o odložení účinnosti prvostupňových správních rozsudků. Nejvyšší správní soud jim ukázal vlídnou tvář a dne 14. července 2016 přiznal kasačním stížnostem odkladný účinek. Odůvodnění rozhodnutí připomíná úvahy obž. Michaely Schneidrové z r.2012 i ERÚ z r. 2014 o vhodnosti zachování povolení k provozování zmíněných fotovoltaických elektráren. O kasačních stížnostech zatím soud nerozhodl, nicméně z rozhodnutí povolit odklad účinnosti květnových správních rozsudků svítá aspoň malá naděje, že dojde k ponechání licencí v platnosti. Pokud by k tomu došlo, mohlo by to vylepšit postavení nepravomocně odsouzených Michaely Schneidrové i Aleny Vitáskové v odvolacím řízení.

Další významný vývoj nastal v mimosoudním správním řízení. Zatímco v době vydání „silvestrovských“ licencí výplatu podpory obnovitelným zdrojům prováděl stát přes soukromé podnikatelské subjekty a zmíněné fotovoltaické elektrárny prodávaly elektřinu za 12.150 Kč/MWhod., později výplata podpory přešla do rukou státní společnosti Operátor trhu s energiemi a.s. (dále jen OTE). V důsledku této změny od 1.ledna 2013 klesla cena jejich elektřiny na 5.500 Kč/MWhod. OTE a.s. totiž důsledně trval na tom, že elektrárny začaly dodávat proud do sítě až v r.2011, takže nevyhověly podmínkám cenového rozhodnutí ERÚ z r.2008. Dne 23.září 2016 pak ERÚ pravomocně rozhodl v tzv. sporném řízení, že předmětné elektrárny skutečně neměly v letech 2011 a 2012 nárok na zvýšenou cenu. Z toho vyplývá, že pokud vyplácením vyšší ceny v letech 2011 a 2012 vznikla státu škoda, jejím původcem nebyl ERÚ, neboť samotné vydání licencí nebylo důvodem k uplatnění neoprávněného nároku na zvýhodněnou cenu. Vyhodnocením této informace v trestním řízení by mohlo dojít k posunu v posuzování odpovědnosti všech obžalovaných zaměstnanců ERÚ za způsobenou škodu. Přirozeně by to mělo také mít vliv na konečné rozhodování o jejich vině a trestu.

Jako laik souhrnně soudím, že poslední vývoj ve správním řízení zpochybňuje konstrukci obžaloby jak co do výše způsobené škody, tak co do určení jejího původce. Bude rozhodně zajímavé sledovat, jak se s poznatky ze správního řízení vypořádá odvolací soud, tedy pokud je vůbec vezme na vědomí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

11:44 Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

Vyzýváme Poslaneckou sněmovnu PČR, aby přijala zákon, opravňující k těžbě českého lithia výlučně dom…