Zdeněk Koudelka: Moravská vlajka a její užívání dnes

06.07.2012 12:42

Komentář k vyvěšování moravské vlajky.

Zdeněk Koudelka: Moravská vlajka a její užívání dnes
Foto: Martin Šimák
Popisek: Pochod Moravanů v Brně

Moravskou vlajku tvoří dva stejně široké pruhy, horní žlutý a dolní červený. Barvy moravské vlajky vychází ze šachování moravské orlice, která se od roku 1462 používala ve dvou variantách. Zatímco u znaku se dnes používá původní stříbrnočervená varianta, u vlajky se ustálily barvy žlutá a červená vycházející ze zlatočerveného šachování. Takto byly moravské barvy kodifikovány Moravským zemským sněmem 1848 a z nich se vyvinula moravská vlajka užívaná od 19. st.

Stalo se tradicí 5. července na svátek sv. Cyrila a Metoděje hlavních patronů Moravy a patronů Evropy vyvěšovat moravskou vlajku. Žlutočervenou moravskou vlajku stále upravují předpisy vydané v 19. století, protože zde platí recepce práva habsburské monarchie novým československým státem, který převzal platné právo na území Čech, Moravy a Slezska, ať již bylo vytvořeno ústředními orgány ve Vídni či orgány zemí. V roce 1920 byl přijat nový zákon o státních symbolech, který se však nedotkl zemských vlajek. Moravského znaku se dotkl tak, že změnil šachování orlice ze zlaté na stříbrnou. V roce 1936 zákon o užívání symbolů výslovně počítal s tím, že stávající znaky a vlajky samosprávných korporací může měnit Ministerstvo vnitra, pokud nejsou součástí státního znaku. V takovém případě mohl být znak změněn jen zákonem. Fakticky se tedy rozdělila případná změna zemských znaků, které byly součástí středního a velkého československého státního znaku, a zemských vlajek, které součástí státní vlajky československé nebyly. Zemský znak mohl změnit jen parlament zákonem, zemskou vlajku mohlo změnit Ministerstvo vnitra. Ale žádná změna zemské vlajky se nekonala.

Po roce 1989 se znovu začalo uplatňovat užívání moravské vlajky. Přičemž vedle historické varianty se objevuje i další, kdy se na vlajku klade zemský znak. Umístění znaku na vlajku je možné, ale popírá původní smysl vlajky jako symbolu odvozeného od znaku jeho zjednodušením na užití barev znaku. Většinou se znak nebo jeho podstatný prvek na vlajce užívá tehdy, když se má odlišit státní vlajka od národní (Rakousko) nebo vlajky dvou státu (Slovensko a Rusko). Rovněž se užívá vlajky modré, na níž je umístěna bíločervená šachovaná orlice.

Dnešní právní řád upravuje užívání vlajek takto. Samostatně nebo spolu se stání vlajkou lze vyvěsit i jiné vlajky, ať již jiných států, krajů, obcí či vlajky další, což umožňuje zákon o užívání státních symbolů, tedy i vlajku moravskou. Zde se však musí respektovat to, že státní vlajka se vyvěšuje na čestnějším místě, což je z čelního pohledu

a) vlevo při vyvěšení 2 státních vlajek,

b) uprostřed při vyvěšení lichého počtu státních vlajek,

c) v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení sudého počtu státních vlajek,

d) první či poslední v řadě při vyvěšení většího počtu vlajek než 5.

Autor je náměstek Justiční akademie,
působí na Právnické fakultě MU Brno

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Íránské střely a Praha

10:14 Ladislav Jakl: Íránské střely a Praha

Mudrlanti, kterým se dnes v médiích říká experti, vytrubovali do světa, jak prý Írán svůj víkendový …