To, že nové technologie nelze zastavit, je známo odedávna. Poznali to textilní dělníci v Anglii 19. století, poznal to svět dvacátého století po příchodu atomové a digitální technologie, poznají to lidé i ve století současném.
Zásadní rozdíl oproti minulosti spočívá v tom, že dnes se již neočekávají nějaké nové převratné stroje a techniky, které budou lidem usnadňovat práci, ale že inteligentní stroje začnou myslet a chovat se úplně stejně jako člověk a tím pádem převezmou všechny činnosti, které doposud stroj vykonávat neuměl.
To je revoluční změna, která v podstatě neznamená nic jiného než, že lidé dostanou nové parťáky a kamarády, kteří je v práci nahradí. Ten důvod, proč je inteligentní stroje nahradí, je nasnadě. Člověk je od přírody bytost líná a nechce se jí pracovat. Některé národy jsou pracovitější, jiné méně a proto s výrobou a blahobytem byla odjakživa u nás potíž. Parťák z kovu, plastu a silikonu ovšem žádnou lenost vykazovat nebude a lze proto očekávat, že hospodářská produkce půjde strmě nahoru.
Bát se takové nezvratné skutečnosti, tj. že inteligentní myslící stroje tu budou co nevidět, je asi jako bát se toho, že na Prahu nebo Bratislavu zítra spadne asteroid. Pokud by to opravdu nastalo, tak jak pravil jeden ředitel NASA, jediné, co proti tomu můžete udělat, je sednout si na zadek a modlit se. Vcelku aktuální věc, neboť církve v poslední době u nás zažívají nebývalý rozmach.
Naštěstí inteligentní stroje nemají s ničivými asteroidy nic společného a lidi nijak neohrozí. Právě naopak, tím, že převezmou jejich práci, umožní každému lidskému jedinci splnit si svůj životní sen, prostě dělat to, o čem mohl doposud člověk jenom snít někde na pracovišti během osmihodinové pracovní doby.
Co naopak vidím jako velmi varovné, je iracionální chování naší vlády, která od hmatatelné podpory rozvoje strategických nových technologií dává ruce pryč. Místo aktivní podpory realizace umělé obecné inteligence naše vláda s oblibou uzavírá smlouvy a pamflety o jakési vědecké spolupráci 4.0 a místo hmatatelných výzkumných výsledků strategického charakteru se raději stavějí všelijaké výzkumné kampusy, centra a uzly, aniž se někdo zabývá seriózně tím, co s tou masou cihel a kamene jednou bude. Inu což, peníze jsou prostavěny, stavební firmy zažívají nebývalý boom, ale po příchodu inteligentních robotických stavebníků se dá říct, že současná situace bude nesrovnatelná s tím, co teprve přijde. Robotičtí stavebníci mají potenciál postavit jak mrakodrapy v každém okresním městečku, tak bájné chrámy a paláce, které si v minulosti mohli dovolit jen staří Římané, když k tomuto účelu používali otroky. Neboť, jsme opět u toho, člověk je bytost od přírody líná...
Problém s českou vládou je hlavně v mizerné podpoře konstrukce inteligentních robotů, kdy veškerá slova ministrů zůstávají jen na papíře nebo v televizi. Například takový ministr Daniel Herman nedávno prohlásil, že rozvoj technologií by měl být provázen rozvojem morálky. Co na tento očividný nesmysl říct? Asi to, že v každé zemi, které jde o její budoucnost, by za taková rouhavá slova byl pohnán k odpovědnosti. Nové technologie jsou alfou omegou rozvoje a budoucnosti každé země v 21. století, bez ohledu na to, co to morálka je, když navíc je dobře známo, že morálek je na světě asi tolik, kolik je na světě lidí. Kdyby si ministr Daniel Herman uvědomil, že s příchodem inteligentních robotů odpadne lidem tíživá práce a budou se (podle jeho představ) moci plně věnovat meditacím a modlení dle libosti, tak by zajisté jako katolický kněz musel uznat že tato doba, která je již za dveřmi, bude vlastně pravým požehnáním pro všechny ty, které z klášterů vyhnal rakouský císař Josef II, když tyto početné kláštery v českých zemích koncem 18. století bez náhrady zrušil. A takové rouhavé věci prosím říká katolický kněz Daniel Herman, přímý potomek bratra českého obrozence Josefa Dobrovského a říká to v zemi Karla Čapka, která dala světu slovo robot!
Ještě je třeba zmínit, že nástup civilizace inteligentních robotů bude také znamenat obrovské změny na poli mezinárodním. Podle mých úvah lze vážně předvídat, že tato nová technologie (pokud se inteligentní bytost z kovu a plastu dá vůbec nazývat technologií) rozhodne pradávný existenční spor mezi východní slovanskou civilizací a světem na západě. To, jestli se slovanskému Rusku podaří zavčas tuto novou technologii zvládnout a vyvinout, čili jestli přijdou již brzy také ruští inteligentní roboti (ona pověstná „balšaja těchňika“), nebo zda Západ Rusko svými inteligentními stroji nedostižně předežene, bude mít nejspíše trvalé dopady na změny v uspořádání evropského kontinentu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
