Projevy islámského práva v islámském bankovnictví
Již v minulých dílech článků o islámském bankovnictví jsme na vliv práva Šaria narazili. Dozvěděli jsme se tak, že banky, stejně jako jiné hmotné a nehmotné statky patří bohu a muslimové je tak také vnímají a nakládají s nimi dle božích principů a zásad. Základním prvkem jakékoliv ekonomické aktivity v islámských zemích je milosrdenství a pomoc slabým. Dále také využívání bohatství ve prospěch společnosti jako celku. To však není vše, co Šaria do islámského bankovnictví přináší.
Hlavním cílem jsou jasná pravidla
Cílem aplikace islámského práva Šaria v islámském bankovnictví je odstranit všechna možná nedorozumění a nejasnosti, jež mohou vyplývat ze všech možných smluv, snížit tím sociální napětí a vyvarovat se sporům. Z toho například vyplývá i jasné odporučení, aby finanční ujednání byla vždy vedena v písemné formě.
Dalším cílem je sjednocování praxe a principů fungování bankovnictví ve většině islámských zemí. Tento sjednocovací proces lze přirovnat ke sjednocování evropského hospodářského či měnového prostoru. Rozdíl je však v tom, že sjednocování pravidel v islámských zemích vychází z tradice a je realizováno přirozenou cestou od spodu.
Smyslem ekonomické aktivity je zajištění základní potřeb člověka či banky
Islámské právo nabádá člověka, aby se soustředil na pokrytí svých základních potřeb a případné přebytky nevyužíval a šetřil je. To samozřejmě platí univerzálně i pro banky či jiné instituce.
Následně pak je nutné tyto úspory „investovat“ ve prospěch společnosti nebo jedince v nouzi (péče o druhé, vzájemnost). Pokud tedy člověk či banka bude žít „finančně asketicky“ a následně hromadit peníze jako své úspory, ale nebude je nijak využívat, bude považována za hamižnou a její jednání bude v rozporu s myšlenkou člověčího správcovství stvoření.
I to je jedním z hlavních důvodů, proč jsou banky v islámském světě tolik aktivní na poli investování a to nejen v domovských zemích, ale i v zahraničí. I v Evropě či přímo v České republice najdeme mnoho příkladů významných investic islámských bank. V případě České republiky můžeme zmínit například oblast lázeňství. Investice do lázeňství je investicí do zdraví a života člověka.
Islámské právo zakazuje nečestnost, podvod i lichvářství
Islám zakazuje nečestnost, podvod, klam, donucování, lichvářství, hazardní hry a další nespecifikované škodlivé jednání, proto by vždy člověk měl mít možnost prodat, koupit nebo jinak proměnit svůj vztah k majetku či penězům za solidních, jednoduše definovaných a spravedlivých podmínek, ideálně tedy dle podmínek práva Šaria. V případě bank je pak důležitý zákaz lichvářství, kterému se budeme věnovat v příštích dílech našeho seriálu.
Všechny humánní prvky v islámském bankovnictví jsou dány tradicemi a právem
Dá se říci, že všechny humánní prvky a principy platící v islámské společnosti i islámském bankovnictví jsou uplatňovány s ohledem na tradici u užívání islámského práva Šaria. V současné době nelze úspěch některých islámských ekonomik odůvodnit pouze příjmy z těžby ropy. V islámských zemích sílí i banky a finančnictví, které patří k velmi výkonným sektorům islámských ekonomik. Je zřejmé, že uplatňování humánních a lidských principů v bankovnictví nemusí mít negativní vliv na jejich výkonnost, efektivitu či zisk.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
