Tak jsem v posledních týdnech (stejně jako ostatní europoslanci za Českou republiku) znovu vysvětloval svůj vztah k různým finančním záležitostem v Evropském parlamentu (EP). Několikero médií opět potvrdilo, že je na existenci EP a aktivitách našich zástupců v této instituci skoro nic jiného ani nezajímá. Tedy přesněji, že si myslí, že občany členských zemí, tedy naše voliče, hlavně zajímá neustále dokola obehrávaná písnička o financích, které se točí kolem europoslanců. A že jim je takřka jedno, co vlastně v tom Evropském parlamentu vůbec dělají.
Podobně tomu bylo ostatně i s informacemi kolem nové Evropské komise (EK). Poté, co byla v EP schválena, některá média necítila potřebu napsat, co takový komisař vlastně dělá, v čem je důležitost tohoto postu, že je sice delegován členskou zemí, ale že pro ni fakticky téměř nic nemůže udělat, protože by to bylo porušení regulí. Zato informaci o zvolení komise doprovodili podrobným výčtem, kolik si takový komisař vydělá a co dostane navíc, pokud je i místopředsedou EK.
Jako kdyby všechno mělo být jen a jen o penězích. Ale co populističtějšího vlastně vybrat v době, kdy panuje krize, aby to lidi podráždilo. Mám osobní zkušenosti s tím, jak se většina našich médií zajímá o europoslance. A musím konstatovat, že až na pár světlých výjimek se mne na moje aktivity v EP skoro nikdo neptá. Média po pět let mého prvního funkčního období v Bruselu takřka nezajímalo, co europoslanec za ČR dělá ve vlivném Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, jestli například může ovlivnit důležité vztahy EU s Ruskem jako člen Delegace pro spolupráci parlamentů. Když jsem se nedávno setkal v Bruselu se skupinou našich novinářů a došlo na některé konkrétní příklady poslaneckých aktivit nebo na názory, které mám na různé problémy v EP, dostal jsem otázku, proč o tom nemluvím častěji?
Ale s kým, když se naprostá většina dotazů pořád dokolečka točí jen a jen kolem toho, co si myslím o té či oné finanční kauze, nebo jak a proč rozděluji na základě přesných regulí a kontrol finanční prostředky, přidělené poslancům EP. Nejsem proti průhlednosti, kontrole a odpovědnosti vůči voličům. Nemám ale rád zjednodušování, a tím méně nepřesnosti nebo nepravdy. Když si například na jednom z internetových webů přečtu, že poslanci žádají zvýšení platů a přitom se tato žádost (mimochodem ne všichni poslanci EP ji podporovali, včetně mne) týkala příspěvku pro asistenty, pak mám o přesnosti informací jiné představy. Navíc nemám dojem, že to je to jediné, čím bych se měl v souvislosti s prací v EP stále zabývat.
A pokud jde o vás, čtenáře, ale i diváky nebo posluchače, vás by třeba z posledního plenárního zasedání EP ve Štrasburku nezajímalo, jaký je postoj parlamentu k dalšímu rozmisťování vězňů z americké základny Guantánamo? Jak jsou na tom další země Evropy, které chtějí do Evropské unie, co si EP myslí o tolik diskutovaných osobních detektorech na letištích, nebo jak to může být v EU s mezinárodním vymáháním výživného a dalších vyživovacích povinností? To jsem vybral jen pár témat, která jsme řešili v minulém týdnu, ale která, pokud vím, takřka žádnou odezvu v našich médiích nenašla. Opravdu jsou tak nevýznamná nebo jsou jen méně atraktivní a také přece jen těžší na zpracování, než stále dokola opakované debaty o penězích?
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
