Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, možná jste si všimli, že jeden hlas byl ve všech případech, které jsme hlasovali, proti, a to byl hlas můj, protože jako předseda ústavně-právního výboru jsem nemohl hlasovat jinak a první část mého příspěvku přednesu také jako předseda ústavně-právního výboru, druhou část jako senátor a toho přechodu mezi nimi si jistě všimnete sami.

 Nejprve se zmíním o neuvěřitelném zneužití institutu legislativní nouze, která může mít mnohem širší dopady, než tady projednáváme nad touto novelou. Paragraf 99 říká: „Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu, nebo když státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na níž byl vyhlášen."

I v minulosti se tohoto paragrafu využívalo v případech, kdy bylo potřeba něco rychle projednat, ale tehdy to nebyly tak závažné věci, jako jsou to teď.

Jestli je tady důvod ke stavu legislativní nouze, je to důvod jiný. Je to ten důvod, že si jedna skupina občanů bere právo rozhodovat o zákonech a ještě způsobem, který je velmi zvláštní. Kdybychom měli věc otočit a vyhlásit stav legislativní nouze, důvody by byly úplně jiné. Tato země má dva biliony dluhů, a to nejsou vážné hospodářské škody, které hrozí tomuto státu, a přesto nikdo stav legislativní nouze nevyhlašuje, nevyhlašuje ani výjimečný stav a nepřijímá žádná opatření proti tomu, aby tomu bylo zabráněno. Kdybychom žili ve Francii, parlament by tam musel zasedat neustále ve stavu legislativní nouze, protože tam probíhá každý den několik stávek menších a jednou týdně několik stávek větších.

Dále čtěte: Senátoři zamítli změnu zdanění benefitů. Dušek je nazval hlupáky