Právní i novinářskou veřejnost rozděluje názor na to, zda soudce Jan Šott mohl odsoudit poslance Jaroslava Škárku (dnes NS – Lev 21) k zákazu výkonu funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR či nikoliv. Já jsem sice nevystudoval práva, ale naučil jsem se za ta léta, co pobíhám po světě, docela obstojně číst. A tak jsem si přečetl následující:
Zákon č. 491/2001 o volbách do zastupitelstev obcí vyjmenovává důvody zániku mandátu v § 55 odst.2. Zaniká odmítnutím složení slibu nebo jeho složením s výhradou a dále dnem, kdy starosta nebo primátor (a v hlavním městě Praze primátor nebo starosta městské části) obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva na mandát. Mandát také zaniká úmrtím člena zastupitelstva, dnem voleb do zastupitelstva obce a dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci. Z těchto důvodů zaniká mandát ze zákona, splněním stanovené skutečnosti, bez rozhodování nebo souhlasu orgánu obce.
Dále zaniká mandát, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo, z důvodů pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a dále z důvodu, že člen zastupitelstva přestal být volitelným a také pro neslučitelnost funkcí. Zastupitelstvo v těchto případech konstatuje, zda jsou splněny podmínky pro zánik mandátu. Například zjistí, že rozsudek o nepodmíněném trestu odnětí svobody pro zastupitele nabyl právní moci, nebo že zastupitel přestal být volitelný z důvodů změny místa trvalého pobytu do jiné obce.
Poněkud jinak se k možnému zániku mandátu poslance PS P ČR vyslovuje jednací řád Poslanecké sněmovny. V zákoně č. 90/1995 o jednacím řádu PS P ČR, ze dne 19. dubna 1995, část druhá, par. 6, stojí :
Mandát poslance zaniká -
odepřením slibu poslance nebo složením slibu s výhradou,
uplynutím volebního období Sněmovny,
prohlášením poslance na schůzi Sněmovny, kterým se vzdává mandátu nebo okamžikem doručení notářského zápisu o vzdání se mandátu (§ 3) do rukou předsedy Sněmovny,
okamžikem , v němž nastala okolnost, která má za následek ztrátu volitelnosti poslance,
rozpuštěním Sněmovny,
okamžikem, kdy se poslanec ujal úřadu nebo funkce, jejichž neslučitelnost s funkcí poslance stanoví Ústava nebo zákon.
Zákon o zastupitelích byl zřejmě zcela správně v roce 2001doplněn o důvod zániku mandátu v důsledku pravomocného nepodmíněného odsouzení. Do jednacího řádu Poslanecké sněmovny se ale už nedostal, byť i tento jednací řád byl následně několikrát novelizován. Zastupitelé obcí (měst) to oproti poslancům mají zkrátka těžší
Takže kdyby byl Jaroslav Škárka jen zastupitelem Prahy 1 či Hlavního města, jeho mandát by zanikl. Jelikož je ale poslancem, tedy politikem o třídu výše, měl by mu jeho mandát zůstat.
Tento paradox jen dokládá zoufalý chaos, který v našem zákonodárství existuje.
Vrcholem jeho ledovce je jistá poslankyně Karolína Peake, jinak též 1. místopředsedkyně Věcí veřejných, místopředsedkyně vlády ČR, předsedkyně legislativní rady vlády, předsedkyně Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí, zastupitelka Městské části Praha 1, která teď urvala další křeslo – předsedkyně výboru pro slučování ministerstev nebo jak se vlastně ten další pašalík jmenuje. V červnu se patrně také stane předsedkyní Věcí veřejných.
Co s tím?
Prezident Václav Klaus v jedné debatě o dluhu Řecka řekl, že si za svojí situaci bankrotující Řecko tak docela nemůže samo.
Jistě, nezodpovědně si půjčovalo. Ale také mu někdo nezodpovědně půjčoval.
I Škárku, Bártu a spol. někdo nezodpovědně zvolil.
Prý vyženou dinosaury.
Chacha!
Ivan Bednář
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ivan Bednář
