Odcházení Václava Klause a promarněná šance. Šance na odchod s grácií a uznáním. To vše jsme mohli mít. Místo toho zde máme odchod z postu prezidenta s pachutí křivdy a marnosti. Nechtěl jsem vyjadřovat svůj pocit na prezidentův projev a s tím spojenou amnestii hned v první den. V obavě, že by můj pohled byl zkreslen emocemi a z obavy, abych nesklouzl k populistickým klišé.
Bohužel i po pár dnech ve mne stále převládá zklamání za ztrátu času a slov. Času, který jsem věnoval proslovu, jenž mohl být věnován konkrétním pojmům a nebyl. Slovům, jenž mohly pojmenovat konkrétní nepravosti a nepojmenovaly. Místo toho jsme se dočkali zklamání a nových křivd. Poslední projev Václava Klause v pozici prezidenta nabízel možnost s nadstranickým nadhledem pojmenovat konkrétní nepravosti a jedince, ale byla zvolena forma prázdných slov, které jen naznačují, vyvolávají domněnky, ale konkrétního neříkají zhola nic. Navíc tento projev navodil pachuť dalších politických intrik a další podkopání důvěry obyvatel ve spravedlnost. Jiné závěry snad ani nelze vyvodit z vyhlášené amnestie, která se ve značné míře týká činů spáchaných v devadesátých letech, kdy právě Václav Klaus zastával post ministra financí a poté premiéra.
Místo odchodu s grácií a uznáním zvolil pan Václav Klaus odchod s pachutí politických intrik a chránění vybraných vlivných jedinců s nádavkem potlačení spravedlnosti pro občany tohoto státu.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jan Blažek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Blažek - profil
