Tibet, Tchien An Men a pokrytectví pravdy a lásky... Protože opět nastává velkolepá mezinárodní demonstrace pokrytectví, hlouposti, naivity a zejména naprosto zbytečných patetických gest zvaná "Vlajka pro Tibet" na které se samozřejmě přiživuje spousta pochybných politiků, kteří se tímto trapným "akte" chtějí zalíbit svým nebohým voličům,protože jinak nemají co říci, považuji jako člověk, který má mnoho přátel mezi všemi 56 národnostmi Číny včetně té Tibetské, za vhodné napsat pár řádek, které snad alespoň několika lidem obdařeným zdravým rozumem otevřou oči. I když mnoho nadějí si nedělám, protože metody vymývání mozků používané těmi, kteří za touto akcí stojí zanechávají bohužel trvalé následky na nebohých ovečkách, které jako nemyslící stroje vychované mohutnou propagandou, tedy skutečnou Orwellovou "Pravdou a Láskou" poslušně vykonávají mechanické úkony, aniž by o nich jakkoliv přemýšleli a zažívají při tom pocit blaha, ne nepodobný pocitu nebohého Winstona, kterého na "ministerstvu Lásky" naučili upřímně milovat Velkého Bratra. Článek není vhodný pro mladé a naivní věřící, kteří nechtějí přijít o své krásné iluze, že Dalajlámovi ,Václavu Havlovi,G.W.Bushovi nebo B.H. Obamovi nebo těm českým starostům vyvěšujícím vlajky neleží na srdci nic jiného, než osud nebohých Tibeťanů! Kolosální globální podvod, zvaný "boj za svobodu" Tibetu, využívá naprosté neznalosti lidí o této vzdálené zemi a využívá sektářských metod ovládání mysli k tomu, aby z důvěřivých a mnohdy romantických nadšených mladých lidí udělal své bojovníky, nikoliv ovšem za skutečné Tibeťany ale za své politické cíle, ke kterým je sprostě zneužívají. Nebetyčné hlouposti padající z tiskovin jako například "Tibetské listy", přesahují únosnost a musí zákonitě vyvolávat salvy smíchu u alespoň průměrně inteligentních čtenářů.Pikantní jsou například "zprávy" o zlotřilosti zavilých čínských komunistů, vysílajících prostitutky, aby souložily s nebohými mnichy a odváděly je od víry v jeho "svatost" dalajlámu . Zda zadarmo nebo za peníze zpráva nezmiňuje… To je ta směšná stránka hlouposti pravdoláskových bojovníků a jejich důvěřivých oveček. Zdroj ZDE Někdy ale člověka mrazí, když čte popis toho, co dělal feudál Dalajlama, samozvané vtělení Bohyně Milosti Avalokitešvary Kuan Jin, pasující se v současosti na papeže Buddhistů, svým poddaným či Britové Tibeťanům při invazi 1903, případně hrůzy kulturní revoluce, která byla celočínským zločinem všech proti všem kromě Maa a gangu čtyř, nikoliv jen proti Tibeťanům. To je drze vydáváno za současné mučení Tibeťanů zlými Číňany, mnohdy doplněno fotografiemi feudálního otrokářského Tibetu před vpádem vraždících Britů v roce 1903. Pokud někoho zajímá odmýtizovaný pohled na Tibet, bez pohádek o království božím na zemi, zničeným zlými Číňany, a o kolosálním podvodu s názvem "Free Tibet", má možnot se podívat sám. několik odkazů s fotografiemi i videozáznamy česky ZDE ZDE anglicky ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE Jaká je ovšem pravda o vztahu čínské vlády k náboženství? Buddhističtí ale i taoističtí mniši požívají stálé úcty a vláda je v jejich víře nijak neomezuje. Naopak se mnoho státních funkcionářů, dokonce i komunistické strany (!!!) chodí do kláštera modlit a nijak se za to nestydí, o nějaké perzekuci ani nemluvě. Součástí vládní politiky už dávno není požadavek ateismu. Náboženství je součástí kultury a tradic, součástí vlastenecké hrdosti Číňanů na moudrost a velikost říše, vybudovanou předky před tisícileími. Vláda skrze Buddhistickou asociaci Číny buddhismus všemožně podporuje a v poslední době investovala nemalé částky na rekonstrukci kláštera a restauraci starých buddhistických uměleckých děl a svatých spisů. Tedy naprosto opačný obrázek, než prezentuje český tisk. Každý, kdo je přesvědčen o tom, že česká média a různí aktivisté mluví pravdu, když hlásají zaručené informace o "žalostném postavení buddhistických mnichů" a "likvidaci víry a kultury" či dokonce "vraždění a mučení věřících", nechť si za 15 000 Kč koupí letenku a vydá se do Číny, třeba do svatých buddhistických hor Tchaj Šan v provincii Šan-Si či Tibetu, kde se může na vlastní oči přesvědčit, jak je českou propagandou nestydatě obelháván. Ptáte se proč je to možné? Protože na rozdíl od Číňanů v USA a jinde v západní Evropě, zde není téměř nikdo se znalostí čínštiny, čínské historie, náboženství a kultury. Co čekat od zpravodaje České televize v Pekingu, který neumí čínsky a zprávy opisuje ze západních agentur s dvoudenním zpožděním? Dezinformace se netýkají jen buddhismu, česká média se nestydí ani lhát o perzekucích křesťanů. Křesťané jsou prý zavíráni a mučeni, nesmí se účastnit bohoslužeb zkrátka pro křesťany Čína=peklo. Doporučuji se podívat po čínském venkově, kde je k vidění spousta křesťanských kostelů. Nebo je možní navštívit Peking o křesťanských Vánocích a vejít do některého z mnoha katolických kostelů na půlnoční mši.Třeba do některé z mnohých katolických katedrál http://www.chinaculture.org/gb/en_aboutchina/2003-09/24/content_25554.htm Chodí tam tradičně i lidé z ambasád, kteří můžou dosvědčit plné kostely věřících, kteří nejsou nijak perzekvováni a naprosto svobodně vyznávají svoji víru. Lež jako věž spoléhající na neinformovanost obyvatel Západu.. Předpokládám, že můj pohled je možná pro někoho šokující a bezpochyby silně odlišný od názorů lidí, kteří v Číně nikdy nebyli ba ani o této zemi nečetli nic jiného, než články v českém tisku. Nicméně za mým pohledem stojí patnáctiletá zkušenost života v Číně a tisíce rozhovorů s mými přáteli od Harbinu po Lhasu... Není divu, že jsem se do této země už před dlouhými roky zamiloval tak, že má v mém srdci téměř takové místo, jako moje láska k mé české vlasti.Toto je můj soukromý názor. Nečtěte ho prosím vy, kteří si hodláte ponechat představy, které s realitou nemají nic společného. Promiňte mi poněkud expresivní výrazy a mnohé kategorické odsudky. Žiji na rozhraní dvou kultur a je mi líto, když statisíce lidí nemá odvahu pohlédnout pravdě do očí. Ať už je jakákoliv. Žiji dostatečně svobodně a nezávisle na to, abych si dovolil říkat svůj názor bez obav, že kvůli tomu ztratím práci, přátele či obchodní partnery. Na rozdíl od mnohých novinářů v České republice. Lidé jako Jan Ruml, Václav Havel, Karel Schwarzenberg, Martin Bursík nebo Kateřina Jacques pojali jako své životní poslání hlásat lži a urážet zemi, ve které nikdy nebyli a o které nic neví, jejíž řeči ani kultuře nerozumí, ale přesto si osobují výhradní právo arogantně tvrdit, že jen oni ví o Číně (a Tibetu, který, neznaje historie, považují za samostatný stát) vše. Zejména samozřejmě ví lépe než kdokoliv, že Čína je "říše zla". Dle jejich samolibého vyjadřování vědí o Číně více než sinologové, více než Češi kteří dlouhá léta v Číně i Tibetu žijí, pracují či podnikají, více než olympijský výbor, více než kdokoliv, kdo v Číně byl a dokonce více než sami Číňané. Tito upřímní bojovníci za lidská práva všech, (jen ne občanů České republiky) obdaření nulovými vědomostmi a o to větší arogancí a sebevědomím, kážou tyto nebetyčné hlouposti veřejnosti, kterou považují za hloupé a slepé ovce. Dovolují si poučovat i odborníky, kteří vědí stokrát více než oni a ani se při tom nezačervenají. Z televizních obrazovek urážejí čínský národ, který jim naprosto nic neudělal a má tolik slušnosti, že neoplácí chudé České republice stejnou kartou a jednají s Čechy slušně, přátelsky a s úsilím porozumět našim nepochopitelným pohnutkám. Tato skupina lidí soustřeďující se kolem tzv, "pravdoláskových" stran a hnutí napojených na různé fanatické organizace jako je Students for Free Tibet, Olympic Watch nebo obyčejné a o to více nebezpečné náboženské sekty jako Falun, má zřejmě utkvělé nutkání informovat veřejnost, která mnohdy ví o Číně víc než oni, že to co v Číně vidí na vlastní oči je jen mámení "komunismu" a že jsou to jen lidé předstírající svobodu a spokojenost, potěmkinovy vesnice, mrakodrapy ze sádry a Mercedesy a BMW z papundeklu... Myšlení lidí jako je Jan Ruml, Václav Havel nebo Martin Bursík vězí hluboko v kulturní revoluci. Oni prezentují dnešní Čínu hůř, než vypadala za vlády Mao Ce Tunga před čtyřiceti lety a o současné Číně neví zhola nic. Ba ani vědět nechtějí, protože jejich "občanský postoj" je výbornou vějičkou na manipulovatelnější část voličstva. Je to jen a jen propagace sebe sama a postojů určité části amerického establishmentu, dodnes ovládané bipolární nenávistí z dob studené války. Těmto lidem záleží na životě Číňanů, Tibeťanů či Ujgurů asi tak, jako jim záleží na osudech Čechů a Moravanů. Jde jim jen o vlastní moc a pochybnou popularitu, o nic víc. "Olympic watch" ZDE ZDE ZDE Je velmi vtipné a příznačné, že si lidé jako je Ruml nebo Bursík pravděpodobně ve své nadutosti a fanatismu neuvědomují, že jednají typickým stylem bolševických agitátorů a politruků doby předlistopadové. Ti přece jakoukoliv kladnou informaci o prohnilém "kapitalistickém systému" z úst očitých svědků okamžitě odsuzovali jako mámení imperialistů, protože v zemích západu ubozí pracující nejsou pracující, nýbrž nezaměstnaní a žebrají o kus chleba v mrazu a sněhu před dveřmi luxusních restaurací, kde se přecpávají kapitalističtí vydřiduši a vysmívají se jim skrze zlatem orámovaná okna... A stejně jako dnes, tehdy někteří komunistickou propagandou zblblí lidé pochopili až v roce 1989, jaký to byl blábol. Je až s podivem, že tato směšná bolševická propaganda naruby z úst nynějších ultrapravicových kašparů, pocházejících paradoxně z prominetních komunistických rodin bolševických funkcionářů let padesátých, mnohdy nachází pochopení u reality neznalé veřejnosti. Ta totiž díky informační blokádě mnohdy ani netuší, že čínské kapitalistické reformy a postupné odideologizování společnosti začalo již v roce 1976, tedy v době, kdy nás ještě čekalo dlouhých třináct let trapného předstírání hry na "vítěznou cestu ke komunismu" pod vedením SSSR. Mnoho lidí, aniž by Čínu osobně poznali, žijí tak hluboko pod vlivem propagandy, že nevěří očitým svědkům a dokonce je stejně jako v době komunismu přesvědčují, že jsou slepí a hluší a že jim jistě "komunisté" vymyli mozek. O to větší rána je pak pro tyto lidi, když se jim podaří Čínu navštívit osobně, když zjistí, že mohou na trase 4000 km od severu na jih svobodně mluvit s kýmkoliv a že je nesledují agenti nějaké StB na každém kroku, jak se to česká propaganda snaží vylíčit. Pro lidi znalé situace je opravdu veselé pozorovat, jak se partě pravdoláskových bojovníků za svobodu" díky vzrůstající informovanosti hroutí jejich pracně budovaná konstrukce "čínského komunistického koncentráku". Jak se asi cítí lidé jako Ruml, Havel či Schwarzenberg nebo celoživotní žák oberscharführera SS Heinricha Harrera , bývalý člen ÚV Komunistické strany Číny () který sám sebe veřejně prohlásil za syna velkého Mao Ce Tunga - samozvaný papež buddhismu, Dalajlama Danzin Gyaco, když slyší z rádia prohlášení Baracka Obamy o nezpochybnitelné jednotě Číny a Tibetu? Předpokládám, že asi jako kůl v plotě... (i když dalajlama již zjevně pochopil vývoj a proto jeho vyslanci poslední léta neúnavně vyjednávají s vládou Číny v Pekingu o jeho návratu do Tibetu. Podmínka Pekingu:.Dalajlama v Tibetu jako duchovní pastýř.Podmínka Dalajlamy: světská moc. Což ovšem jaksi nechtějí sami Tibeťané. Kdo by ostatně v 21. století chtěl dělat bídný skanzen feudalismu pro západní turisty... Zdroje ZDE ZDE čínský dokument o Tibetu a dalajlámovi ZDE Běsnění lůzy a terorismus, prohlášené na Západě za "boj Tibeťanů za svobodu" ZDE Jedno z mnoha očitých, mainstreamově ignorovaných svědectví o "povstání v Lhase" ZDE Dalajlama jako přítel Shoko Asahary, hlavy nebezpečné sekty Óm Śinrikijó, známé teroristickým útokem v tokijském metru ZDE Dalajlama a jeho celoživotní přítel a učitel, nacista a Oberscharführer SS Heinrich Harrer, též osobní přítel Adolfa Hitlera. Jaké světové názory asi svého věrného žáka vyučoval? ZDE ZDE ZDE Dalajlama a jeho "otec", šílený komunistický vůdce Mao Ce Tung ZDE ZDE Vláda Kuomintangu (první republika) potvrzuje volbu 14. Dalajlamy ZDE Korespondence mezi fanatickým komunistou Mao Ce Tungem a Dalajlámou ZDE Řada dokumentů počínaje císařskou dynastyí Jüen nezpochybnitelně potvrzující Tibet jako historickou součást Číny. Učebnice historie praví, že Tibet byl poprvé mírově spojen s Čínou, jak se sluší a patří - sňatkem tchangské princezny Wen Čcheng a tibetského Sron Btsan Sgampo v roce 640. Takzvaná "samostatnost Tibetu", se kterou neustále operují vyznavači dalajlamy, byla ve skutečnosti britská okupace. A neúspěšné povstání tibetského lidu v padesátých letech platila a organizovala CIA. S historickými fakty se nedá manipulovat a překrucovat je nemá smysl. Zdroje ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE Fakta o Dalajlamovi (částečně z pramenu Wikipedia): Titul „dalajláma“ byl poprvé udělen mongolským vládcem Altanem-chánem, který jím v roce 1578 obdaroval Sönam Gjamccha. Sönam Gjamccho byl vysoce postavený láma, představený klášterů Sera a Däpung. Byl považován za převtělence (tibetsky tulku) Gendün Gjamccha (1475–1541), což byl zase převtělenec Gendünduba (1391–1474). Altan-chán pozval Sönam Gjamccha v 70. letech 16. století k mongolskému dvoru. Když až na druhé pozvání Sönam Gjamccho nabídku přijal, vydal se roku 1577 do Mongolska. Na dvoře Altan-chána začal s výukou buddhistické nauky a i sám Altan-chán brzy buddhismus přijal za svůj. Když byla učitelská činnost Sönam Gjamccha v Mongolsku u konce, Altan-chán se rozhodl, že na oplátku Sönam Gjamcchovi udělí titul, který zněl dalajláma.[1] Titul pak byl zpětně přiznán také Sönam Gjamcchovým dvěma předchůdcům, takže za prvního dalajlámu je dnes považován Gendündub. Když s v roce 1642 stal Ngawang Lozang Gjamccho oficiálně pátým dalajlámou, stal se jako první dalajláma i světským vládcem Tibetu. Už jeho předchůdci zastávali vysoké postavení ve správě státu, avšak až 5. dalajláma se svými činy (reforma státní správ, navázání diplomatických styků s cizími zeměmi atd.) dokázal stát suverénním tibetským vládcem. Za Ngawang Lozang Gjamccha se poprvé naplno rozvinula myšlenka o „božském“ původu dalajlámů. 5. dalajláma totiž prohlásil sebe, své předchůdce i své nástupce za vtělení bódhisattvy Avalókitéšvary !!! 14.Dalajlama, tedy SAMOZVANÉ vtělení bodhissatwy Avalókitešvary to znamená v Číně ctěné bohyně milosti Kuan Jin (mimochodem dle některých Mahajánových Buddhistů i evropských autorů (Kersten atd.. vtělením Guan Yin byl prý i Ježíš). Narozen v Číně, provincie Čching Chaj (dříve Tibetské Amdo) v roce 1935. Nejdříve feudál, otrokář a žák(později celoživotní přítel) nacisty, oberschauführera SS Heinricha Harrera,osobního přítele a obdivovatele Adolfa Hitlera. Poté komunista,vysoce postavený papaláš člen nejvyššího výboru UV-KS Číny, 1954-1959 místopředseda národního shromáždění ČLR, "syn" a miláček masového vraha Mao Ce Tunga. 1959, zrušení otroctví v Tibetu a omezení pravomocí "božského" vůdce. Dalajlama vyvolává povstání, žene ubožáky s holýma rukama, zfanatizované ovečky pod samopaly PLA a sám prchá do Nepálu. Poté agent CIA financovaný kompletně ze zdrojů CIA (financování Students For Free Tibet a dalších CIA není žádné tajemství),mírotvorce s krví na rukou, přítel humanitárních bombardérů Havla a Albright. Tedy obraz nikoliv pokorného mnicha ale mocichtivého bezohledného člověka celým svým životem, každou minutou popírající základní principy buddhismu! Skutečně důstojný přítel humanisty Václava Havla. Poučení z náměstí Tien an Men A snad pro zkušenosti s barbarstvím vesničanů a primitivních fanatiků je v čínské společnosti tak zakořeněn hluboký odpor k revolucím, včetně událostí na náměstí Tchien An Men v roce 1989. Každý Číňan vám řekne, že je dobře, že tehdy násilná revolta nezvítězila. Jednak proto, že jednu kulturní revoluci už Číňané zažili a navíc - kdyby tehdy zavládl chaos, Čína by dnes neexistovala. Proto Číňané milují rozvážného Teng Siao Pinga, přestože události na Tchien An men ukončil násilím. To ovšem, jak bylo jasně vidět i v dokumentu francouzské televize, bylo odpovědí na násilí demonstrantů - většinou zfanatizovaných venkovanů a venkovských studentů. Ostatně ani jeden z vůdců této studentské revolty nebyl popraven, jak lživě hlásají média. Dokonce i donekonečna opakovaná lež o studentovi, přejetém tankem, je výmysl, lehce ověřitelný filmovým záznamem, který ukazuje, jak se tank onomu člověku vyhýbá. Zato stejný záznam ukazuje ukřižovaného vojáka na hořícím tanku. Takže pohádka o hodných revolucionářích a zlých komunistech má povážlivé trhliny… A kde jsou vůdci této revoluce? V gulagu či popravení, jak tvrdí Jan Ruml? Nikoliv! Dostali od Tenga generální pardon a pasy k vystěhování. Každý to ví, je to obecně známá skutečnost. Na americké ambasádě obdrželi promptně víza a všichni vesele žijí v USA, kde se věnují dobře placené disidentské práci. Týká se to i nejslavnějšího profesionálního disidenta Wej Ťing Šena. O tom není v našich médiích ani slovo. Přitom se stačí zeptat jakéhokoliv Číňana v parku či na ulici, jaký má na to názor. Každý vám poví, že je dobře, že zvítězil Teng, který se ostatně uchýlil k silovému řešení po týdnu vyjednávání a nabídkách kompromisů. Na druhou stranu se ale nikdo nebojí kritizovat skutečné problémy Číny - bezpráví či nespravedlnost ze strany vládnoucí dynastie. Nikdo není perzekvován za názor, pro hlasatele pravdy a lásky smutná pravda, pro dříve narozené Číňany ovšem obrovský pokrok. Vzdělaný a kulturní Číňan, který nenávidí revoluční řešení a upřednostňuje pragmatický evoluční vývoj v duchu svých náboženských a kulturních tradic, se řídí rozumem a peněženkou, nikoliv ideologickými dogmaty jako mnoho českých občanů. Bořit totiž umí každý a boření má každý Číňan po Maově vládě a kulturní revoluci dost. Vývoj posledních 30 let a cesta Číny od bezprávného feudalismu k dnešní sebevědomé velmoci dává tomuto čínskému pragmatismu plně za pravdu.