Šumava měla tehdy mnohonásobně vyšší hustotu osídlení než dnes. Výsledkem dějinných zvratů v minulém století se však proměnila v území s ložisky zachovalé přírody s minimálním osídlením. Stále však šlo o hospodářskou krajinu, byť značně zpustlou. Pod dojmem divočiny v srdci Evropy začali lidé, kteří tam nevyrostli, jejichž předci tam neobdělávali pole, rozhodovat o osudu Šumavy, většinou jen ve sporém dialogu s místními obyvateli žijícími na Šumavě několik generací. Bez ohledu na historii krajiny a potřeby místních byly od zeleného stolu vytyčeny hranice a zóny Národního parku. Ochránci panenské přírody se teď mohou donekonečna zaklínat zákazem těžby v nemocném lese. Kolik z těch, kteří se s pocitem spasitele houževnatě přimykají ke kmenům napadených smrků tu žije, hospodaří, chce zasadit nový strom, postavit dům, mít syna a jednou tu chce i umřít? Škoda, že neumíme bránit skutečné pralesy na naší planetě . Škoda, že se namísto ochrany přírody a ekologického přístupu k životu tuze často omezíme jen na gesta a mediálně dramatické činy.
MUDr. Martin Gregora, poslanec za Jihočeský kraj
SLEDUJEME téma boj o ŠumavuČtěte více:
- Šumava podle rozhlasu: Na ekologické aktivisty zavolali hasiče
- Šumava má další skandál. Pomník pohraničníka opět stojí
- Mrtvá Šumava potřebuje důkladný plán, vzkazuje Chalupa
- Zelení: Šumava v ohrožení. Podporujeme blokádu
autor: Martin Gregora - profil