Děkuji za slovo, pane předsedající.
Děkuji za otázku, pane poslanče. Dobré odpoledne, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte, abych na úvod poznamenal, že ekonomika České republiky je vzhledem k jejímu charakteru výrazně proexportně liberální a otevřená a je zaměřena tak, že oživení ekonomického růstu v České republice do značné míry závisí na vnější poptávce, tedy na oživení ekonomického růstu v celé Evropské unii. Dosud je přes veškerou snahu o diverzifikaci, kterou jak pan poslanec Paroubek jistě ví, nelze zcela centrálně plánovat, většina českého exportu směřována právě do členských států Evropské unie. Tvrzení, kterého se dopouštím, o významnosti vlivu zahraničního obchodu, může být doložené na níže uvedených číslech. V roce 2012 byl zaznamenán propad - 1,3, při rozboru jednotlivých vlivů na růst reálného hrubého domácího produktu v roce 2012 bylo zjištěno, že u hrubých domácích výdajů, do kterých je zahrnuta například spotřeba domácnosti, spotřeba vlády, tvorba hrubého kapitálu, byl zaznamenán propad o - 2,8, zatímco saldo zahraničního obchodu rostlo o + 1,5, to znamená vliv vnější poptávky je tady zcela dominantní.
Tím nijak alibisticky tvrdím, že jakákoliv vláda má relativně omezené možnosti na výraznější ovlivnění ekonomického růstu a svědčí o tom i analýza fiskálních opatření, které přijala vláda v roce 2009. V roce 2009, byl to dokonce závazek v rámci Evropské unie, byl přijat celý soubor protikrizových fiskálních opatření v celkovém objemu 58,3 mld. korun, což je 1,6 % HDP, nicméně jejich dopad na reálný růst HDP byl 0,4 procentního bodu. A o efektivitě takto vydaných prostředků na dluh je možné s úspěchem pochybovat. Budeme mít vždycky při přijímání těchto opatření proto na mysli celkovou efektivitu, protože jsme přesvědčeni, že z dlouhodobého hlediska je nejprve nezbytné stabilizovat veřejné finance, vyjít ze zdravých makroekonomických základů a potom je možné uvažovat o prorůstových opatřeních, aniž bychom jimi rozvrátili bilanci veřejných rozpočtů.
Při vědomí naší odpovědnosti přistupujeme nyní po úspěšné stabilizaci veřejných rozpočtů k některým protikrizovým opatřením. Z těch, které již byly realizovány, bych vás rád upozornil na změny v oblasti investičních pobídek realizované v průběhu minulého roku, kdy došlo jednak ke změně zákona o investičních pobídkách, jednak k prodloužení možnosti čerpání slev na dani z příjmů z pěti na deset let. Prorůstový efekt očekávám i od osvobození příjmů z dividend a podílu na zisku, od daně z příjmu jako stimulace rozvoje firem s použitím vlastních zdrojů, což je nyní předloženo. Do jisté míry lze považovat za prorůstové opatření i schválené úpravy v zákoně o daních z příjmu prováděných v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa. Právě s ohledem na podnícení hospodářského růstu bylo přistoupeno spolu s některými dalšími pozitivními úpravami, mířím i do snížení daňového zatížení, k posunutí účinnosti k 1. 1. 2014. Lze poukázat především na úpravy v oblasti podpory exportu, změny nastavení v případě příznivějšího daňového režimu, na pojištění pohledávek.
Významná změna se dotýká dalšího rozšíření podpory vědě a výzkumu umožněním odpočtu od základu daně, nákupů z výsledků výzkumu a vývoje a zvýšení odpočtu v případě zaznamenání meziročního přírůstku výsledků výzkumu a vývoje. Úpravy, které dosud nejsou v žádném návrhu, úpravy daní z příjmů navržené, ale které chci v nejbližší době předložit, jsou záměry v oblasti podpory směrem k odvrácení nepříznivého vývoje v oblasti odborného učňovského školství. Zde se jedná o úpravy v několika směrech. (Předsedající upozorňuje na čas.)
No, jo, tak teď když jsem chtěl dojít k tomu zásadnímu. (Veselost v sále.) Je toho hodně. Prostě je toho tolik, pane poslanče, že jsem vám to nestačil říct v rámci vyměřeného času, pošlu vám to písemně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
