I když zdravotnické poplatky rozhodly volby, zdravotnictví je jednou z mála oblastí, ve které dosud neproběhla skutečná systémová transformace. Neexistuje jasná vize, jak by mělo české zdravotnictví vypadat za rok, pět či deset let. A co hůř, pacienti nevědí, na co mají z titulu placení povinného zdravotního pojištění nárok a kde jim to bude poskytnuto.
„Současná situace je nesrozumitelná, ať už se týká systému poplatků, privatizace či neprivatizace nemocnic a pojišťoven. Proto Věci veřejné přicházejí se zjednodušeným desaterem reformy zdravotnictví, které vysvětluje nejen základní systémové kroky, ale ukazuje i prostor pro úspory. Zabývá se také situací zdravotně postižených," řekla místopředsedkyně Věcí veřejných Kateřina Klasnová.
Za klíčové považují Věci veřejné definování standardu jako základní zdravotní péče, na kterou má každý nárok zdarma v rámci systému veřejného zdravotního pojištění. Této péče se pacientovi dostane v takzvané páteřní síti nemocnic a zdravotnických zařízení, která bude stanovena s ohledem na dostupnost zdravotní péče tak, jak to občanům garantuje ústava.
Čtěte také: Reedová jde do vedení Věcí veřejných. Po čekací lhůtě
„Prostředky vybrané na veřejném zdravotním pojištění budou spravovány jedinou státem řízenou pojišťovnou. Pro konkurenci ostatních zdravotních pojišťoven ponecháme prostor v nadstandardní zdravotní péči, kterou si bude moci pacient zajistit buďto hotovostní úhradou nebo připojištěním nadstandardu. V takovém případě mu péči uhradí pojišťovna," doplňuje zdravotnický expert VV Kamil Jankovský.
Věci veřejné chtějí zavést povinnost lékaře informovat pacienta o léku bez doplatku, na který má pacient vhledem ke své diagnóze nárok. Pokud chronicky nemocnému pacientovi takový lék z objektivního důvodu nevyhovuje, může revizní lékař zdravotní pojišťovny stanovit, že pacient obdrží bez doplatku jiný vhodný lék.
Výbušným tématem posledních téměř dvou let se staly poplatky ve zdravotnictví. Ukázalo, že pro řadu lidí je toto téma natolik zásadní, že dokáže změnit politickou situaci v této zemi. Věci veřejné chtějí prosadit, aby každý občan přesně věděl, na jakou péči má v rámci základního zdravotního pojištění nárok bez jakéhokoli poplatku, kde mu bude poskytnuta a kolikrát.
„Do doby realizace této reformy chceme poplatky ponechat jako účinnou regulaci nadužívané zdravotní péče v ČR, nicméně požadujeme zrušení nesmyslného poplatku za položku na receptu," říká Klasnová. Věci veřejné také odmítají legislativně neupravené svévolné doplatky za registraci u gynekologů či stomatologů. „Absence koncepce zdravotnictví v celé zemi se velmi citelně odráží také na situaci v Praze. Jsme svědky dalších nekoncepčních pronájmů a privatizací poliklinik, investic do nemocnic a podobně. Věci veřejné jsou připraveny podílet se na vytvoření jasného systému pražského zdravotnictví s přihlédnutím k demografickým údajům o stárnutí populace," dodává Jankovský.
Systémové změny ve zdravotnictví, jak je navrhují Věci veřejné, by mohly přinést úspory až 15 miliard korun ročně. Přitom by bylo možné zachovat kvalitu a rozsah standardní zdravotní péče, VV dokonce kalkulují s možností snížit odvody na veřejné zdravotní pojištění o 5 %, aniž by bylo financování zdravotního standardu deficitní.
Věci veřejné před nedávnem vyhlásily anketu „O nejčekavější čekárnu v ČR". Prostřednictvím časopisu a internetu bylo vyzváno více než 16 tisíc příznivců VV, aby posílali své tipy na čekárnu, kde se nejdéle, či naopak nejkratší dobu čeká na vyšetření. Smyslem této ankety bylo zjistit, zda to, co pacienty v ČR nejvíce trápí, jsou skutečně regulační poplatky, nebo zda je český pacient konfrontován s mnohem nepříjemnějšími událostmi.
„Vítěz s devítihodinovou čekací dobou jasně ukazuje, že poplatky nejsou největším problémem českého zdravotnictví. S nadsázkou lze říci, že se doba čekání v některých českých ordinacích blíží době strávené odsouzenci v celách smrti. To je nepřípustné - jak z hlediska kvality zdravotní péče, tak z hlediska ekonomických ztrát, které se za tímto výsledkem skrývají," řekl sociolog VV Josef Fišer.
Čtěte také: Věci veřejné podaly žalobu na exstarostu Prahy 1
Reformní návrhy VV se týkají také zdravotně a tělesně postižených lidí. VV odmítají zacházení, které směřuje proti zásadám Charty práv tělesně postižených. „Požadujeme navýšení příspěvku na provoz motorového vozidla pro ZTP na úroveň roku 2009 a další spoluúčast pacienta na nákupu aktivního invalidního vozíku až po 15 letech " , říká Kateřina Klasnová.
Jak vysvětlil Jiří Bohun, pacient upoutaný na invalidní vozík, v současné si lidé na nový vozík přispívají zhruba 50 tisíci korunami. Po pěti letech ho musí vrátit a shánět znovu tuto částku na doplacení vozíku nového. Pojišťovna přitom původní vozík repasuje na nový.
Desatero zdravotnické reformy Věcí veřejných
- 1. Definování základní zdravotní péče.
- 2. Stanovení státem garantované páteřní sítě nemocnic poskytujících základní péči.
- 3. Správa prostředků z veřejného zdravotní pojišťění jedinou zdravotní pojišťovnou pod ministerstvem zdravotnictví.
- 4. Konkurence soukromých zdravotních pojišťoven v oblasti nadstandardní zdravotní péče.
- 5. Zlepšení hospodaření fakultních a krajských nemocnic na základě výsledků nezávislého technického a ekonomického auditu.
- 6. Snížení odvodů na zdravotní pojištění o 5 %.
- 7. Okamžité zrušení poplatku za položku na receptu, po provedení reformních opatření zrušení všech regulačních poplatků.
- 8. Stanovení jednoho plně hrazeného léku na každou nemoc a povinnost lékaře o tomto léku pacienta informovat.
- 9. Znovuzavedení povinnosti zdravotní pojišťovny uzavřít smlouvu s lékařem či zdravotnickým zařízením, které splní všechny státem stanovené podmínky.
- 10. Vytvoření komplexního systému zdravotní a sociální péče o seniory reflektující současný demografický vývoj.
Jak ukazují průzkumy, Věci veřejné se stabilně usadily na pětiprocentní hranicí nutné pro vstup do poslanecké sněmovny (STEM 5,5%, CVVM 6%). Je to přirozeným důsledkem toho, že Věci veřejné řeší témata, která jsou pro občany ČR klíčová: reformu zdravotnictví, důchodovou reformu nebo zneužívání sociálních dávek.
ANO
NE
