Rada Evropy, Evropská Komise i další mezinárodní instituce nás dlouhodobě upozorňují, že má Česká republika problém se začleňováním některých skupin žáků do základních škol. Právě multietnické školy, které se vyznačují malým počtem žáků ve třídách a individuálním přístupem, pak mají být řešením pro vzniklou situaci.

ZŠ Matrasova v Ostravě byla právě jednou z nich. Dnes už rodiče mohou bohužel říkat, že „byla". Škole totiž s posledním dnem školního roku zazvoní i „poslední zvonění". Stačilo jedno rozhodnutí zastupitelstva. A ti, kterých se to opravdu týká, tedy děti, rodiče a učitelé, se o tom dozvěděli až jako poslední. Přitom nikoho z kompetentních nezajímalo, kam mají rodiče své děti umístit. Jedná se o děti, které potřebují individuální péči, a způsob výuky právě v multietnické škole jim vyhovoval, a dokonce jejich dovednosti rozvíjel. Nyní minimálně některé z nich budou muset přejít do podobné školy v Ostravě, která je nicméně několik desítek minut tramvají daleko. A ruku na srdce, kdo z nás by malé dítě něco takového nechal podstoupit. Proto většina z dětí, kterých se to týká, s největší pravděpodobností nastoupí na normální základní školu. To však nebude bez problémů. Minimálně skutečnost, že musí odejít ze školy, kde měli zázemí, kamarády, učitele, kteří na ně měli čas, prostě pocit, že jim někdo dává šanci, jim nic nevynahradí.