Problém díky chybné bezzásahové strategii posledních 8 let dorostl takových rozměrů, že jsme před volbou buď Šumava bezlesá či Šumava částečně ještě zalesněná, a postupně se zotavující z „péče" dogmatických ochránců „netknuté" přírody.
V tomto primárním hodnocení situace, v jaké jsme, je jádro dnešního sporu: ochranářské přístupy, běžné a jedině správné v lidmi nedotčená přírodě např. v Africe, kde ovlivnění přírodních procesů moderním člověkem - kácení ve velkém, užití chemikálií by tyto přirozené ekosystémy narušovalo - jsou zcela chybné v podmínkách Šumavského národního parku.
Na Šumavě právě v oblastech dnes medializovaných střetů účastníků blokády, pohrdajících rozsudkem soudu, a zároveň vyhýbajících se jakékoli odpovědnosti za svoji likvidační roli Šumavského národního parku, jde o něco úplně jiného.
Zde totiž máme co dělat se smrkovými geneticky nevhodnými stejnověkými monokulturami vysazenými člověkem. A právě tyto porosty jsou ideálním prostředím pro šíření kůrovce. S přirozeným prostředím různověkého smíšeného lesa to nemá nic společného.
A zde je i pádný argument pro ty rychlokvaškové ekology z korun Šumavských smrků, že za hranicemi v Bavorsku se nezasahuje proti kůrovci. Ano, ale tam se jedná o úplně jiný druh lesa, kde bezzásahovost neznamená plošné umírání lesa.
Je škoda, že díky těm, kteří podporují zkázu lesů Šumavského národního parku se i jinde ve světe uznávaný pojem „ekologický aktivista" stává v České republice spíše nadávkou.
RNDr. Miloš Kužvart, vedoucí odborného týmu SPOZ pro životní prostředí
Související:
Ministr Chalupa: Vyjádření k NP Šumava
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Spoz.cz
