Ministr Drábek: Novou konstrukcí dávek stát ušetří 1,4 miliardy ročně

Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v průběhu druhého čtení jsem byl panem poslancem Sklenákem vyzván, abych odůvodnil tu část této předlohy, která se týká resortu práce a sociálních věcí. Já jsem měl za to, že v důvodové zprávě je opatření, které se týká příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení velmi pečlivě odůvodněno. Nicméně samozřejmě, pokud je tady takový požadavek, tak vás zdržím pár minut vysvětlením této pasáže, tedy jednoho z těch tuším 21 bodů, které jsou součástí předlohy. Těm, které to tak úplně nezajímá, tak těm se omlouvám, nicméně považuji za důležité vyhovět tomu požadavku, abych se tomu věnoval speciálně.

Součástí návrhu zákona je návrh na sjednocení sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení a zavedení nové dávky - příspěvku na náklady na bydlení. Tuto úpravu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, a řešení dávkové podpory v oblasti bydlení vychází z úsporných opatření, schválených usnesením vlády ze dne 11. dubna. 2012 č. 275 k přípravě Státního rozpočtu na léta 2013 až 2015 atd. To jenom na vysvětlení toho, co tady bylo před několika dny řečeno, a co já už jsem také v průběhu druhého čtení komentoval, že ten návrh je překvapivý, že nebyl projednán, atd. Není tomu tak, protože vláda o něm jednala už před zpracováním vlastního návrhu zákona.

Navrhovaná právní úprava má pozitivní fiskální dopad, což je velmi důležité z hlediska vládní politiky, zaměřené na postupné snižování schodků veřejných rozpočtů. Odhad říká, že počínaje rokem 2013 bude celková úspora prostředků státního rozpočtu dosahovat přibližně 1,4 mld. Kč ročně.

Kromě stabilizace veřejných rozpočtů existuje několik dalších důvodů pro nové řešení dávkové podpory v oblasti bydlení.

V současné době jsou totiž sociální dávky, kterými stát přispívá nízkopříjmovým skupinám osob k úhradě nákladů, spojených s bydlením, řešeny v rámci dvou samostatných systémů. Ze systému státní sociální podpory je poskytován příspěvek na bydlení, ze systému pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení, a pro každou z těchto dávek jsou stanoveny různé okruhy oprávněných osob, vlastní podmínky nároku, při rozhodování o nároku se posuzují a dokládají odlišné skutečnosti za odlišná časová období.

Tyto rozdílné okolnosti kladou zbytečné nároky na klienty sociálního systému. Osoby, které mají problémy s úhradou nákladů na bydlení, mohou žádat o dvě dávky, což mnohým stěžuje orientaci v podmínkách nároku, komplikuje např. také schraňování patřičných dokumentů, potřebných k doložení určených skutečností, a sjednocení dávkové pomoci v oblasti bydlení je krokem směrem k žádoucímu zjednodušení a zpřehlednění sociálního dávkového systému a zvýšení komfortu pro jeho klienty.

Příspěvek na bydlení i doplatek na bydlení, tedy ty současné dvě dávky, administrativně řeší a vyplácí tentýž státní orgán - Úřad práce České republiky. Vytvořením jednotného výplatního místa pro všechny nepojistné sociální dávky od ledna tohoto roku ztratilo opodstatnění posuzování nároku na finanční podporu v oblasti bydlení ve dvou samostatných dávkových systémech. Organizační hledisko je tedy dalším z důvodů, proč je racionální opustit dosavadní praxi dvou dávek na stejný účel a agendu dávkové podpory bydlení sjednotit procesně a věcně pod jednu dávku, kterou administruje Úřad práce České republiky.

Nová nároková dávka - příspěvek na náklady na bydlení - vzniká spojením principů obou sociálních dávek, poskytovaných dosud v oblasti bydlení. Konstrukce nové dávky primárně vychází z příspěvku na bydlení a jeho atributů v podobě komplexně pojímaných nákladů na bydlení a jejich zastropování, diferencovaného podle formy bydlení, velikosti obce, počtu společně posuzovaných osob.

Hlavním prvkem, který nová dávka přebírá z doplatku na bydlení - tedy té dávky, která dosud byla v systému hmotné nouze - je cílenost podpory na skutečně potřebné osoby, u kterých se hodnotí celkové sociální a majetkové poměry, u některých také pracovní aktivita, respektive ochota zapojit se na trhu práce.

O nároku se tedy rozhoduje nejen ve vztahu k příjmu, ale posuzuje se také, zda si osoby jsou nebo nejsou schopny tento příjem zvýšit vlastním přičiněním kvůli svému věku, zdravotnímu stavu či z jiných vážných důvodů.

Chci upozornit na to, že pracovní aktivita je bonifikována výhodnějších zápočtem pracovního příjmu, a také na to, že do konstrukce příspěvku na náklady na bydlení je rovněž zakomponována rychlejší reakce na změny sociální a bytové situace, než tomu bylo u příspěvku na bydlení, a to v podobě měsíčního dokládání skutečností a vyhodnocování plnění podmínek nároku.

Snadnější přístup k dávce je oproti dosavadnímu stavu zajištěn osobám, které z různých důvodů využívají tak zvané jiné formy bydlení, tedy bydlí např. v ubytovnách, v podnájmech nebo v zařízeních sociálních služeb, které poskytují pobytové služby - zejména se to týká domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem, domovů pro osoby se zdravotním postižením, chráněného bydlení a azylových domů.

Vzhledem k těmto výchozím podmínkám je nová dávka začleněna do systému pomoci v hmotné nouzi. Nárok na dávku má osoba v hmotné nouzi, jestliže její náklady na bydlení jsou vyšší než 50 procent rozhodného příjmu, a zároveň pokud jsou takzvaně přiměřené. Přitom např. čistý příjem z výdělečné činnosti se pro účely pomoci v hmotné nouzi započítává pouze ze 70 procent, příjem z podpory v nezaměstnanosti nebo nemocenského z 80 procent, a proto nelze mechanicky porovnávat dnešní hranici 30 nebo 35 procent příjmů, a tu nově stanovenou hranici 50 procent příjmů, protože dosud se příjem v rámci státní sociální podpory, tedy z příspěvku na bydlení, započítává ze 100 procent. Ty redukované hranice platí pouze pro doplatek na bydlení, tedy pro dávku z hmotné nouze.

Upozorňuji a chci zdůraznit, že do nákladů na bydlení se obdobně jako dnes budou započítávat nejenom nájemné, ale také náklady za plnění, poskytovaná s užíváním bytu, případně srovnatelné náklady a náklady za energie.

Zákon stanoví, kolik činí srovnatelné náklady na bydlení u družstevních bytů, bytů vlastníků a jiné formy bydlení za pevná paliva, a to v závislosti na počtu společně posuzovaných osob.

Zákona také stanoví limitní výše přiměřených nákladů na bydlení, a to odlišně pro různé formy bydlení. Zatím co u nájemní formy bydlení limit výše přiměřených nákladů pro bydlení zohledňuje jak počet společně posuzovaných osob, tak velikost obce, pro ostatním formy bydlení, tedy pro družstevní, vlastnickou a jinou formu bydlení se mění pouze v závislosti na počtu společně posuzovaných osob.

A doplňuji, že tyto zákonem stanovené částky může vláda upravit, tedy zvýšit svým nařízením.

Věřím, že tímto výkladem jsem vyhověl té žádosti o podrobnější představení této části návrhu. Samozřejmě případně jsem připraven zodpovědět jakékoli dotazy, vztahující se k tomuto tématu, ať už tady na plénu, či při jiných příležitostech.

Děkuji za pozornost.