Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před vás s úkolem uvést vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Cílem tohoto návrhu zákona je odvalit balvan, který už více než dvacet let leží na této zemi. Po 17. listopadu 1989 se naše země vydala na cestu k demokracii a právnímu státu. Nebyla to otázka krátkého časového okamžiku. Že však některé zátěže minulosti poneseme tak dlouho, to tušil málokdo.

Po roce 1948 byly církve a náboženské společnosti státem zbaveny své materiální základny. V prvních letech po listopadu 1989 byl řádům a Olomouckému arcibiskupství zákonem vydán některý kulturní majetek...

V roce 1991 přijalo tehdejší Federální shromáždění zákon o půdě, ve kterém se zákonodárce zavázal, že vypořádá historický majetek církví a náboženských společností. V roce 1992 byl takový zákon navržen, ale pro odpor ve slovenské části Sněmovny národů nebyl přijat. I když se následující vlády k vypořádání hlásily, příslib daný v zákonu o půdě dosud není naplněn. Jediné, co z tohoto slibu nakonec zůstalo, byla blokace historického církevního majetku, tedy zákaz jeho převádění do doby, než bude přijat zákon o vypořádání tohoto majetku.

Stovky obcí jsou tak ve svém rozvoji zablokovány, jejich představitelé hovoří o nesmírných ekonomických ztrátách, obce nemohou získat dotaci na opravu obecních budov, které jsou na bývalém církevním pozemku postaveny, není možné realizovat nové projekty nebo na ně získat prostředky z evropských fondů.

Řada památkově chráněných budov uprostřed obcí je v havarijním stavu.