- Podepsání fiskálního paktu EU, jako výraz odhodlání ČR pokračovat v evropské integraci
- Plné promítnutí evropské legislativy do fiskálního paktu a nikoliv pouhé snahy o výrobu ukazatelů, které nejsou kompatibilní se standardy EU
- Vyčištění stolu. Pravicová vláda vyrábí skryté dluhy, především v oblasti čerpání Evropských strukturálních fondů. Vláda musí jasně sdělit, jak velký skrytý dluh přenechá příští vládě. Pokud tak neučiní, musíme předpokládat katastrofický scénář, který říká, že skrytý deficit bude v rozsahu 150 – 250 mld. Kč, tedy cca 4 - 7 % HDP
- Předložení prováděcího zákona k fiskální ústavě
- Posunutí hranice pro aktivaci dluhové brzdy z rozpětí 40 – 50 % HDP na 45 – 55 % HDP. Již jen proto, že za pravicových vlád se zvedl veřejných dluh z 28,28 % v roce 2006 na cca 45 % na konci roku 2012
Za předpokladu, že budou uvedené podmínky splněny, je reálná šance, že bude fiskální ústava schválena ještě v tomto volebním období.
Fiskální pakt a fiskální ústava jsou pro ČSSD dvě spojené věci, jedno v žádném případně nenahrazuje druhé. Pakt není pouze o dluhové brzdě či výši deficitů veřejných financí. Fiskální pakt je především o koordinaci hospodářských politik zemí, které platí eurem. Eurozóna potřebuje nejenom společnou měnovou politiku, ale také společnou fiskální politiku a obecně společnou hospodářskou politiku. Fiskální pakt je tedy kamenem na cestě ke společné fiskální a hospodářské politice, kterou eurozóna zoufale potřebuje pro své přežití. Na straně druhé pro země, které neplatí eurem je fiskální pakt především o tom, že podpoří úsilí eurozóny o její hlubší integraci a zavazují se provádět tuto hlubší integraci v okamžiku, kdy přijmou euro. Okamžitý dopad na země, které neplatí eurem je po podepsání paktu minimální.
Česká republika by měla odejít z dvouprvkové množiny zemí EU, které fiskální pakt nepodepsaly: Spojené království a Česká republika. Spojené království je země s obrovským finančním sektorem a jako bývalá koloniální mocnost, si může dovolit zahrávat s členstvím v EU. Česká republika je závislá na zpracovatelském průmyslu a takový hazard si nemůže dovolit. Je tedy v našem zájmu fiskální pakt podepsat a to i přesto, že k některým ustanovením můžeme mít vážné výhrady. Například závazek strukturálního deficitu veřejných financí menší než 0,5% HDP, může být v době hospodářské krize příliš zavazující a poškozující snahy o hospodářské oživení. Navíc celá řada zemí, které fiskální pakt podepsaly, neplní a ještě dlouho tento ukazatel plnit nebudou.
Jan Mládek, stínový ministr financí ČSSD
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
