Novotný (ČSSD): Čím více vodou šetříme, tím více nám ji zdražují

20.06.2012 4:30

Kupujeme si úsporné pračky, mnozí myjí nádobí v myčkách, které šetří vodu. Když se sprchujeme, používáme sprchu se stopventilem. Zakoupili jsme nové baterie, vyměnili protékající splachovače na WC. Výsledek? Platíme za vodu více.

Novotný (ČSSD): Čím více vodou šetříme, tím více nám ji zdražují
Foto: Hans Štembera
Popisek: Spotřeba vody - ilustrační foto

Růst ceny vody v posledních letech je neúměrný, sociálně necitlivý, nepřijatelný. Neuspokojí nás ani fakt, že cena vody v našem kraji patří k nejvyšším v zemi! O takové pozice na žebříčcích opravdu nestojíme. Je podivné, že nižší cenu vody mají v naší milované Evropě i mnohá velkoměsta jako například Varšava, Budapešť, Madrid, Barcelona, Londýn, Helsinky, Basilej, Nice a dokonce i Mnichov.

Jak je to tedy s cenou vody v našem kraji, kdo o ceně vody vlastně rozhoduje?

O tom, kolik budeme platit, rozhoduje společnost Severočeská vodárenská společnost, a.s., jejíž představenstvo i dozorčí rada jsou složeny jen z politiků. Kupodivu výhradně pod „modrou a dříve modrou vlajkou“! Jiní politici, než ti z „modrého či „dříve modrého“ týmu, nemají šanci cokoli ovlivnit. Přičemž se samozřejmě mnozí členové představenstva či dozorčí rady pasovali do rolí „odborníků“. Otázka zní, jakých a čeho odborníků?

Pro upřesnění si dovoluji nastínit majetkové, akcionářské struktury. Akcionáři této společnosti jsou města a obce Ústeckého a Libereckého kraje v šíleném počtu 457. Podivná zajímavost? Přestože je město Most třetím největším akcionářem, nemá zastoupení ani v představenstvu společnosti ani v dozorčí radě této společnosti. Snad se to brzy změní.

Domnívám se, že by pro obyvatele bylo korektní, aby se cena vody v budoucích letech zvyšovala maximálně o míru inflace. V roce 1989 stál kubík vody necelou jednu korunu. Dnes se průměrná cena vody v České republice vyšplhala až na průměrných 60,-Kč. Mimo jiné cena vody v našem kraji je více než průměrná tj. cca 83,-Kč. Tak velký nárůst nezaznamenala žádná jiná komodita. I když budeme vodou dál šetřit, ušetříme jen zdánlivě, neboť paradoxně čím více vodou šetříme, tím více nám ji zdražují.

Důvod?

Je jednoduchý.

Většinu ceny vody tvoří hlavně tzv. fixní náklady – tedy odpisy investic do vodovodní a kanalizační sítě a mzdy zaměstnanců vodáren. Logicky platíme za vodu více i kvůli obřím investicím do čističek a kanalizací, které jsou nutné. Míra zdražení by přitom nemusela být tak vysoká.

Jenže!

Dalším faktorem, který vodu zdražuje, je i způsob jakým vodohospodářskou síť využívají soukromé společnosti. Toto se nelíbí ani Evropské komisi. Podle Evropské komise totiž soukromým firmám umožňuje vydělávat na veřejném majetku. To byl a je důvod toho, proč Evropská komise u některých projektů odmítla proplatit slíbené dotace.

Vodárenství je totiž v podstatě bezrizikový byznys. Když lidé vodou šetří, jednoduše se zvýší cena, výnos pro vodárenské společnosti nikdy neklesá a lidé? Zatím to vypadá tak, že „byznys“ je na prvním místě. Proč ne, když tu chybí regulace ze strany státu.

Tento systém je navíc systémem parazitním, kdy veřejný i soukromý sektor investuje a budoucí majitel – vodárenská společnost vybudované sítě odkupuje za cenu, kterou si určí, a následně vydělává.

Provozní modely jsou nastaveny tak, že znevýhodňují veřejného vlastníka infrastruktury.  Model není transparentní z hlediska stanovení cen a zisku. Provozním společnostem jsou víceméně uznávány náklady spojené s provozem infrastruktury. Proto může být jedním z důvodů to, že provozovatelské společnosti (SČVK) jsou motivovány spíše k vyšším výdajům než úsporným opatřením. Jednoduše řečeno – náklady zůstávají vlastníkům infrastruktury, tedy městům a obcím, zatímco zisky jdou k soukromníkům. Čili – veřejné investice do infrastruktury se „přeměňují“ v nepřímou podporu soukromého provozovatele.

Jak jsem se již zmínil, tato skutečnost vedla s největší pravděpodobností i k pozastavení čerpání ze strukturálních fondů EU.

Z toho plyne fakt, že veřejný sektor přichází o zdroje z výdělečné provozní činnosti, ale i o možnost čerpat zdroje z EU. Veškeré náklady jsou přitom postupně přenášeny na spotřebitele a daňové poplatníky.

Vzhledem k nutnosti obnovovat a rozšiřovat stávající kapacity především v oblasti čistění odpadních vod je jasné, že cena vody bude nutně nadále stoupat. V podstatě jde o to, že jediným zdrojem financí je zisk z prodeje vody (vodné a stočné – čili čištění vod), který je předán koncernům (SČVK), tyto koncerny nevlastní infrastrukturu, nemusí do ní investovat, ale vydělávají na ní stamiliony ročně.

Poskytování pitné vody a čištění odpadních vod je veřejná služby, která by měla podléhat veřejné kontrole, míra zisku by měla být regulována, struktura a výše nákladů kontrolována.

Ano, je to podnikání, ale vše má mít svá čitelná pravidla. Bude mít někdo vůli je zavést?

Jak jsem již uvedl, akcionáři jsou města a obce, v představenstvu a dozorčí radě jsou politici, které jsme si zvolili do vedení našich měst a obcí. Jako jejich voliči bychom je měli tlačit k zodpovědnosti.

Karel Novotný
Náměstek primátora města Mostu

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: cssd.cz

komunikace

Jak víte, že když vy teď o důchodové reformě nechcete s vládou komunikovat, že oni pak budou komunikovat s vámi? Není tohle hlavní problém, že se na zásadních věcech nedokážete dohodnout? A ještě jedna věc, s kým budete chtít vládu tvořit, když to odmítáte se SPD a evidentně se stranami SPOLU se na ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zaorálek (SOCDEM): Stejné mzdy za stejnou práci v celé Evropě. U nás i v Německu

23:07 Zaorálek (SOCDEM): Stejné mzdy za stejnou práci v celé Evropě. U nás i v Německu

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k platům.