„Důvodů vidím hned několik, těmi hlavními jsou především důvody bezpečnostní - současné bezpečnostní hrozby procházejí napříč hranicemi států, jsou velmi mobilní a rychle se šíří. Z tohoto důvodu nastávají situace, kdy je nutné naši domácí bezpečnost zajišťovat vojenskými prostředky v rámci multilaterálních vojenských operací i daleko od českých hranic.
Další je důvod ryze politický - česká zahraniční a bezpečnostní politika po roce 1989 je založena na principu politické a kulturní sounáležitosti se západními zeměmi. Z tohoto důvodu byla naším hlavním cílem integrace do NATO a EU. Jejich prostřednictvím zajišťujeme svou bezpečnost, získáváme prostředky a know-how. Z toho vyplývá, že vstup do NATO a EU nesmí být chápán jako konec naší snahy stát se politickou a bezpečnostní součástí Západu, ale naopak jako její začátek. Případnou pomoc v nouzi ze strany našich spojenců musíme (stejně jako všechny členské země) znovu a znovu stvrzovat svým působením v Alianci. Švejkování má za následek izolaci a ztrátu důvěry.
A poslední důvod, který bych uvedla, je rozvoj národních vojenských schopností. Účast v zahraničních misích NATO a EU přispívá k další modernizaci Armády ČR. Společná účast v operacích posiluje interoperabilitu armád členských zemí NATO a EU a vede k efektivnější vzájemné spolupráci, nejen co se týká výzbroje či komunikačních a velících mechanismů, ale i samotné schopnosti vojáků spolupracovat s kolegy z aliančních zemí . Každou naší účastí v bojových operacích rosteme a získáváme další znalosti a kompetence. Nejhorší stav, který může armádu potkat, je dlouhodobá teoretická příprava bez kontaktu s realitou.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kdu.cz
