Dále pak poněkud překvapivě neonacisty (nezdá se, že se v Čechách a na Moravě jedná o skutečně relevantní politickou sílu schopnou spáchat genocidu na vlastním národu). A pro mě nepříliš překvapivě také média systematicky vymývající pečlivě mozky našich spoluobčanů. Pro česká média, zvyklá již pár let jen na podlézavost většiny politiků, to byl přímo šok.
Jak to chápat? M. Zeman byl vždy mistrem reálpolitiky, nezměnil se ani v přechodném, byť dlouholetém dobrovolném exilu na Vysočině. Jistě si dnes nemyslí, že česká média změní svůj přístup k němu. Tedy, těžko očekávat, že mu média odpustí jeho volební vítězství, když měla vavříny připravené pro svého favorita. Zkrátka, M. Zeman nemá jistě iluze o tom, co bude následovat. A zasadil médiím preventivní úder, po němž již nebude možné – po jistou (ne však dlouhou) dobu – ostře napadat M. Zemana a zejména jeho rodinu (dceru a manželku) A to aniž by takový útok byl komentován jinak nežli jako zcela osobní a mstivý.
M. Zeman jako prezident, ani nikdo jiný v této zemi, totiž nemá sílu změnit zaměření českých médií a zájmy jejich majitelů a inzerentů, tedy mocných zájmových skupin v zákulisí. V této zemi prostě nejsou významná levicová či levostředově orientovaná média à la Die Zeit či Le Monde, ani novináři (anebo to pečlivě tají). A to s jedinou výjimkou komunistických Haló novin, jejichž společenský dopad je ovšem omezený. O tom M. Zeman jistě nemá velké iluze.
Jiří Horák, můj politický učitel, jenž z praxe politického exilu miloval kompromisy, by v této souvislosti jistě poznamenal, že Miloš Zeman měl místo útoku na bodák, který zvolil, pozvat šéfredaktory významných tištěných médií a generální ředitele nejvýznamnějších televizí na oběd či večeři a zkusit jim vysvětlit své názory a politické postupy v úřadu prezidenta. Zkusit je přesvědčit o tom, že není monstrum. A to ještě dříve nežli vládcové médií spustí vůči němu ničivý mediální stroj zkázy. Skoro se chci vsadit, že řada útoků médií bude směřovat na manželku a dceru M. Zemana. A s tím se v době, kdy měl předchozí angažmá v nejvyšší politice, nově zvolený prezident nesetkal. To se tehdy u nás ani vůči levicovým politikům nedělalo.
M. Zeman projevil, ať tak či onak, svým útokem na jednostranně zaměřená, nepluralitní česká média velkou politickou odvahu. O tom, že má v zásadě pravdu, není třeba vůbec pochybovat. „Řecká lež“ o stavu české ekonomiky a dinosauří lest před minulými volbami do sněmovny v roce 2010 vymyla díky aktivně angažovaným médiím dokonalým způsobem mozky významné části našich spoluobčanů a způsobila ve volbách převratné vítězství pravice. Vítězství, které dnes nese trpké, ba shnilé plody v podobě nevídaného společenského marasmu, hospodářském poklesu a prohlubujícího se zaostávání ekonomiky státu za nejvyspělejšími zeměmi světa i Evropy.
O tom, že Zemanovo ostré vystoupení k nápravě žalostných poměrů v českých médiích nepovede, není rovněž třeba pochybovat. Je však dobře, že tato slova byla řečena (byť jsem jim ve Vladislavském sále netleskal). Lidi v médiích a majitelé médií to může vést alespoň k zamyšlení, zda jejich přístup nevyžaduje změnu.
Psali jsme:
Ing. Jiří Paroubek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
