Přátelé Hašek a Tejc navštívili už v soboru večer bývalého přítele Zemana, dnes presidenta republiky na Lánech, aby se poradili, jak navařit přátelskou kaši. V neděli přátelské hrátky pokračovaly. Přátelský potlach v podobě 33 členného vedení ČSSD vyústil ve výzvu 20 přátel, aby přítel Sobotka odstoupil. Ten se bránil, že by měli když tak odstoupit všichni přátelé z vedení. Bývalý přítel Zeman poučil současného přítele Sobotku, že by měl odstoupit. Prozřelí přátelé schválili vyjednávací tým, kde přítel Sobotka není. Zato je tam přítel Hašek, přítel Zaorálek, přítel Tejc a konečně plzeňský hejtman, přítel Chovanec, možná budoucí premiér, takový klon Jiřího Rusnoka a stínový ministr dopravy. Ten by se určitě bývalému příteli Zemanovi líbil. Přítel Sobotka ale trvá na svém mandátu a odstoupit nehodlá.
A Andrej Babiš na dálku žasne. Sice pravil po úspěšných volbách, že na tahu je pan president Zeman a pan předseda Sobotka. Ale Zeman a Sobotka jsou evidentně v nesouladu. Nyní, při tomto mumraji, je čas přemýšlet ještě více o tom, proč levice nevyhrála volby a proč Andrej Babiš dosáhl ještě větších výsledků než doufal. Předně, tyto volby neměly ústřední téma a skutečný programový a myšlenkový střet. Na levici (o pravici ani nemluvě, kde úplně šokovala stupidita veršovánek ODS a neschopnost jakéhokoliv vědomí odpovědnosti pravicových stran) zela zoufalá konceptuální prázdnota. Levice tak nedokázala oslovit levicový elektorát. Heslo ČSSD prosadíme fungující stát neříkalo nic. I fašistický stát v Německu totiž dobře fungoval, viz třeba knihu Götze Alyho Hitlers Volksstaat (Hitlerův lidový stát). Jde o fungující a solidární společnost, o lidskou důstojnost. Nikoliv o vrchnostenský stát. Lidé měli za vlády trojkoalici zkušenost, jak je stát ponižoval, i u takových ryze úředních věcí, které by neměly být problémem, jako je registrace vozidel nebo výměna řidičských průkazů. A příkladů by se našlo více než dost. Andrej Babiš také neměl myšlenky, program ANO v srpnu ještě nebyl na světě. Sám Babiš prokázal v debatách svou neznalost i v základních ekonomických věcech. Ale: jestliže strany se zdiskreditovaly a prokázaly svou neschopnost přinést nějakou skutečnou myšlenkovou soutěž, pak se volby zvrhly jen na souboj o moc.
Babiš, hrající roli nového Bati, dárce pracovních příležitostí, postupoval podle scénářů volebních specialistů z americké agentury. Krátká sdělení, prostá mluva, příjemný profil kampaně, lidskost. Koblihy, salámky (s obsahem 47% masa), různé dárky. A sliby o věrnosti programu, o tom že jsou jiní než politici. Oni přece makají. Nevíme sice na co, ale to volič nezkoumal. Vytvořila se tak catch-all-party, tedy strana sbírající podporu odevšad, i když je to vlastně hnutí. To jsou americké strany vlastně také. Pravicový nátěr nebyl příliš zdůrazňován, protože díky koncepční neschopnosti levice se objevila šance se rozkročit a sbírat i protestní hlasy. I nalevo. A tak populismus zvítězil a volič nepřemýšlel o tom, zda úspěšný podnikatel nepotřebuje politiku třeba na to, aby přestrukturoval (nazvěme to tak) desítky miliard svých úvěrů.
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloslav Ransdorf