Pokud člověka zajímá, co konzumuje on a jeho děti, nemá to v obchodech lehké. K přečtení a vyhodnocení informací na potravinových obalech je zapotřebí vzít s sebou na nákup do supermarketu minimálně dvě věci navíc: lupu a počítačku. Stranou teď nechme skutečnost, že lidé jsou navíc často zmateni z toho, co vlastně přesně zaručují označení „dia" nebo „bio" na obale výrobku.

Zajímavá iniciativa ke zjednodušení života spotřebitelů zrovna probíhá v sousedním Německu. Všichni němečtí poslanci Bundestagu obdrželi dopis od autorit, které lze označit za spojence v boji proti trikům potravinářského průmyslu, který má vlivnou lobby mezi politiky doma i v Bruselu. Dopis obsahuje iniciativu ke zprůhlednění informací o tom, co spotřebitelé každodenně jí a pijí. Podepsali ji mimo jiné experti na výživu, spotřebitelské svazy, lékařská komora a svaz zdravotních pojišťoven. Dopis vyzývá k zavedení povinnosti uvádět na potravinách vyobrazení semaforu, který by na první pohled skýtal rychlou orientaci v tom, z čeho výrobek sestává. Výrobci potravin se pochopitelně takovému zjednodušení zuby nehty brání a namítají, že by znamenalo diskriminaci některých produktů.

Čtěte také: Rouček (ČSSD) bude jednat v otázce rozděleného Kypru

V současnosti máme v EU označení výrobků takzvaným systémem GDA (Guideline Daily Amount), který udává, kolik kalorií mají jednotlivé složky na porci potraviny a také jejich podíl na denní doporučené dávce. Kritici tohoto systému poukazují na to, že porce jsou často stanoveny dost svévolně a konzumenti nemají jasno o tom, kolik kterých látek potravina obsahuje. Tento způsob by zkrátka potřeboval zprůhlednit. V praxi by to znamenalo nahradit současné hodnoty výživových údajů vztažených na porci jídla barevným označením ingrediencí - vysoké hodnoty rizikových složek (například tuků, cukrů a soli) by byly označeny červenou barvou, střední hodnoty žlutou a nízké zelenou. Stejně jako na semaforu, který zná každé malé dítě.

V březnu se chystá v Evropském parlamentu hlasování o povinném označení potravin na jednotném vnitřním trhu. Němečtí zastánci jasného a hlavně závazného označení potravin pomocí semaforu se obávají, že nařízení v evropském měřítku kvůli odporu mocné potravinářské lobby neprojde. Z toho důvodu vyzývají národní poslance k podpoře semaforové novinky aspoň na německém trhu. Stálo by za to takovou věc prodiskutovat i u nás. Je naprosto jasné, že potravinářský průmysl snese spoustu sofistikovaných argumentů proti takto (až příliš) jednoduchému opatření. Na straně spotřebitelů bude zase proti námitkám výrobců a prodejců stát „pouhý" selský rozum.

Příroda to už zařídila tak, že nám lidem chutná sladké, slané a tučné. V přírodě se tyto chuti příliš běžně nevyskytují, zato v obchodech jich je požehnaně. Semafor na potravinách nemá v žádném případě způsobovat špatné svědomí a vyvolávat pocity viny při konzumaci uzenin nebo zmrzliny. Má být pouze rychlou pomocí spotřebitelům, kteří chtějí nebo musí dbát na zdravou výživu a nechtějí s sebou stále nosit kalkulačku a lupu.