Zatímco ministři pečlivě prověřují jednotlivé položky rozpočtů ve svých resortech, někteří senátoři si s úsporami příliš hlavu nelámou. O cesty senátorů se zajímá deník Právo ve vydání z 9. září.

Největší pozornost vzbudily dvě cesty Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu podniknuté v květnu 2009 a v červnu 2010. Cílem cesty byl stát Izrael a Palestinská autonomní území. Ačkoliv náklady na cestu nejsou v kontextu jiných položek závratné, o neobvyklosti dvojí návštěvy vypovídá nejlépe skutečnost, že o ní nevěděl Jiří Dienstbier, šéf zahraničního výboru z ČSSD, a předseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS ji označil za zvláštní. Jan Hajda, předseda hospodářského výboru a člen ČSSD, však cesty hájí jako pracovní. Hajda tvrdí, že delegace vždy lobbuje, aby české firmy získaly nějakou zakázku, a také testují možnosti exportu českých firem. Tyto informace však při prostudování zápisu z návštěvy nepůsobí příliš věrohodně. A k tomu navíc přispívá i fakt, že Izrael nepatří do seznamu zemí, které jsou považovány z politických nebo obchodních důvodů za mimořádně důležité.

Nahlédneme-li do dokumentů, které jsou na stránkách Senátu volně k dispozici, zjistíme, že hospodářský výbor Senátu je, pokud se týká pracovních cest delegací, nejaktivnějším výborem. To samo o sobě není nic překvapivého, zvážíme-li význam tohoto výboru. Více ale zaujme to, že zmíněný seznam států se zvláštním významem, vypracovaný Ministerstvem zahraničí, Izraelský stát neuvádí. Rusko, které se na listě těchto států nachází, navštívily v uplynulých šesti letech tři delegace z hospodářského výboru, což řadí Rusko na první místo, co se návštěvnosti států senátními delegacemi týče. Některé státy z téhož seznamu však nenavštívila žádná delegace již několik let - to je případ Kazachstánu nebo Indie. Během posledního funkčního období Senátu, tedy za poslední dva roky, navštívily Izrael hned dvě delegace hospodářského výboru. Jedná se o naprosto neobvyklý postup. Doposud nejnavštěvovanější Rusko navštěvují zástupci Senátu v průměru jednou za dva roky. Poslední návštěva Ruské federace trvala den, návštěva Izraele čtyři dny, což jednoznačně popírá priority stanovené Ministerstvem zahraničí. Zbývá dodat, že v obou izraelských delegacích se shodně objevilo jméno Jana Hajdy. Avšak pracovní delegace do Mexika, které jako klíčový stát pro spolupráci ministerstvem označeno je, se v roce 2009 nezúčastnil.

Věnovaly se diskutované delegace skutečně navazování obchodních vztahů a možnosti exportu českých firem? Při první návštěvě Izraele zavítala delegace do kibucu Afikim, kde se zajímala o zavlažovací a dojící zařízení. V závodu Tivall v kibucu Lochamei ha-Getaot jim pak byla prezentována technologie výroby potravin. Tivall již v roce 2007 investoval do obdobného závodu v Krupce, který dodává na evropský trh, takže se nabízí otázka, zda by návštěva Krupky nebyla vhodnější a především levnější. Poté se se zástupci firmy Elemco senátoři bavili o rozvojovém projektu České republiky na využití sluneční energie a prohlédli si testovací elektrárnu s dvanácti fotovoltaickými panely.

Po dalších setkáních, především se zástupci dolní komory zvané Kneset, navštívili čeští zastupitele vinárnu Castel Vinery. První i druhou návštěvu pak pojí setkání s předsedou Výboru pro hospodářské otázky Knesetu Ofirem Akonisem. Ten při druhém setkání uvítal, že vedle masivního českého vývozu na izraelský trh rostou i aktivity izraelských exportérů. Do budoucna by uvítal v Izraeli více českých turistů. Dle jeho vyjádření tedy export z ČR do Izraele probíhá v míře nezanedbatelné, což značně znevěrohodňuje Hajdův výrok, že důvodem cesty byla možnost exportu do Izraele.Jak vyplývá ze zápisu návštěv, který je volně přístupný na stránkách Senátu, stihli poslanci během své čtyřdenní cesty poměrně mnoho jednání. Otázkou ovšem je, zda s nějakým přínosem. Česká republika je stát s rozvinutou potravinářskou výrobou a podmínky českého zemědělství jsou s izraelskými nesrovnatelné. A to nejen například kvůli hospodářské politice Evropské unie, ale třeba i pro naprosto odlišné přírodní podmínky. Rozvojové programy, které Česká republika realizuje na Palestinských rozvojových územích, jsou jistě chvályhodné, nicméně, odpovídá vynaložení statisíců korun významu návštěvy elektrárny se dvanácti solárními zařízeními, zatímco naše republika je fotovoltaickými panely doslova poseta a přitom se sama neumí s problematikou energetiky, především výkupních cen, vypořádat.

Izrael je důležitým partnerem České republiky, je ovšem chybou hospodářského výboru, že zahraniční cesty nejsou v souladu s koncepcí Ministerstva zahraničí. V období rozsáhlých rozpočtových škrtů je přitom nanejvýš vhodné, aby stát vynakládal prostředky na cesty delegací, o jejichž přínosu není žádný pochyb.

Dále čtěte: