Ekonomika státu je tvořena množinou firem. Pokud je firma zisková, zaplatí na daních a nákladech méně než získá na tržbách. Nemzdové náklady jsou tržbami jiných firem. Daně se ve státním provozu přemění na mzdy a tržby firem (rozkradené daně jsou pro příslušné zloděje ziskem). V celkovém souhrnu jsou veškeré tržby rozděleny na zisk a příjmy obyvatel (mzdové i nemzdové).

Aby mohly být firmy v celkovém souhrnu ziskové, musí na nákladech zaplatit méně, než utrží. Příjmy obyvatel tedy musí být nižší než tržby. I když pracující a ostatní (důchodci nezaměstnaní apod.) utratí všechny své příjmy, vytvoří tím menší tržby, než jsou nutné pro vytvoření zisku. Aby mohly být tržby větší než příjmy, musí být lidem půjčeny peníze k utracení. Bez úvěrů na nákup nadprodukce nemůže být v celkovém souhrnu vytvořen zisk.

Aby mohla tržní ekonomika fungovat, musí vytvářet dluhy. Pokud nelze půjčit domácímu obyvatelstvu, je nutné dluhy, exportovat (exportováno je zboží na dluh). Pokud není možné nikomu, kdo by nakupoval půjčit, nastává tzv. krize. Nastává soutěž o to, kdo dříve sníží náklady při zachování tržeb. V důsledku nižších příjmů klesají i tržby a je nutné redukovat výrobní kapacity. Spirála úspor vyvolává stále sílící tlak na utlumení až zastavení chodu ekonomiky a vede k jejímu kolapsu.