Vlasák (ODS): Bude mít stavebnictví v České republice budoucnost?

9. 3. 2013 10:31

V pořadí již deváté Fórum českého stavebnictví se uskutečnilo 5. března 2013 v Praze.

Vlasák (ODS): Bude mít stavebnictví v České republice budoucnost?
Foto: ODS
Popisek: Europoslanec Oldřich Vlasák

Společně s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou, ministrem pro místní rozvoj Kamilem Jankovským a ministrem dopravy Zbyňkem Stanjurou na něm před více než dvěma stovkami zástupců top managementu významných stavebních firem a dodavatelů vystoupil také místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák, který se zaměřil především na situaci ve stavebnictví z pohledu Bruselu.

„Recese je dlouhodobě přítomným fenoménem a všichni se jistě shodneme na tom, že finanční a hospodářská krize má - a nepochybně i nadále bude mít – zásadní ekonomické, sociální i politické důsledky. Krize se postupně rozvinula do všech oblastí a dotkla se i některých stěžejních unijních projektů jako je společná měna Euro. Podle některých mých kolegů krize postupně přerůstá i v krizi evropské identity jako takové. To je ostatně jedním z důvodů, proč nás v nejbližší době čekají změny primárního práva.

Pokud se zaměřím na stavebnictví v rámci Evropské unie, musím zdůraznit, že  Evropa je stále v krizi a stavebnictví jako jeden z hlavních ekonomických motorů není výjimka. V období od ledna 2008 do února 2010 poklesl index výroby ve stavebnictví v evropské sedmadvacítce celkově o 13,4% a dostal se tak na úroveň října roku 1999. Od té doby byla stavební produkce relativně stabilní, a to až do poloviny roku 2011. Prázdniny roku 2011 znamenaly druhý pokles stavební produkce, která se do června 2012 snížila o dalších 6,0% z úrovně poloviny roku 2011. V období od února 2008 do června 2012 tak produkce ve stavebnictví klesla celkem o 18,1%. Dlouhá a hluboká recese ve stavebnictví se dotýká celé Unie, což dokládá skutečnost, že každý členský stát, s výjimkou Polska, zaznamenal minimálně v jednom roce pokles stavební produkce. Bližší pohled na dlouhodobá data přitom ale naznačuje, že toto „zoufalství“ není všude stejné. Kupříkladu německé stavebnictví, které bylo od roku 2002, kdy jsou k dispozici konzistentní data pro evropské trhy, v recesi, předloni poprvé za deset let výrazně rostlo. Bulharsko vyrostlo před krizí v letech 2002 až 2008 o neuvěřitelných 228 procent, a pokles zde tak nebyl tak dramatický. Skandinávie a Pobaltí pak rostou byť mírně, tak stabilně.

Stejně dramatická je situace i v České republice. Od roku 2008, kdy začala světová ekonomická krize, se propadlo české stavebnictví už o více než dvacet procent. Ani loňský, ani letošní rok, v tomto ohledu patrně nepřinesou nic nového. Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu klesla v loňském roce stavební produkce reálně o 4,3 %.

Stavební úřady vydaly meziročně o 2,1 % méně stavebních povolení a jejich orientační hodnota klesla o více než 4 %. Odborníci přitom připisují tento útlum zejména přetrvávajícímu nedostatku soukromých a veřejných zakázek. Letošní rok by měl, podle analytiků, znamenat další recesi stavebnictví, a to zejména v oblasti bytových a občanských budov, kde lze očekávat meziroční pokles o 10 procent. Tento pokles poptávky by měl mít za následek snížení cen projektových a stavebních prací až pod hranici rentability. Situaci nepřidá také to, že se nacházíme na konci programovacího období, a dojde tak ke snížení investic do projektů spolufinancovaných z evropských fondů.

Jaká však byla prvotní reakce Evropského parlamentu respektive evropské instituce jako celku na tuto recesi? Jak všichni víme, v počátku Unie reagovala plánem evropské hospodářské obnovy a současně uvolněním a zjednodušením pravidel pro poskytování státních podpor. Uvolnily se dodatečné prostředky na projekty v oblasti infrastruktury, zejména pak v energetice a širokopásmovém připojení. V oblasti stavebnictví byla spuštěna iniciativa evropské energeticky účinnější budovy. V kohezní politice se zvýšily možnosti předběžného financování programů, rozšířily se způsobilé výdaje na paušálním základě, snížilo se potřebné národní kofinancování u států, které byly krizí postiženy nejvíce.

Evropská unie za 40 měsíců od září 2008 do prosince 2012 předložila jen pod hlavičkou „krize" 68 legislativních textů čítající 2575 stran. Celkem 52 předpisů bylo přijato, přičemž plné dvě třetiny norem zavedly nové, dříve neexistující, požadavky. Většina návrhů přitom byla schválena jen Komisí nebo za použití zkrácené verze spolurozhodovací procedury Rady a Evropského parlamentu. Návrhy byly doprovázeny pouze 19 hodnoceními dopadu a 18 veřejnými konzultacemi, ty navíc trvaly v průměru jen 50 dní (například revize Paktu stability a růstu nebyla doprovázena ani hodnocením dopadu, ani veřejnou konzultací). Veškeré kroky tak měly směřovat ke zrychlení investic do infrastruktury, a tím přispět nejen ke zmírnění dopadu krize na stavebnictví, ale zároveň k posílení dlouhodobě udržitelného růstového potenciálu Evropy. Ve skutečnosti však, podle mého názoru, tento mix keynesiánských podpor a další regulace nebyl příliš úspěšný. Jak řekl jeden můj kolega: „Evropští „mandaríni" se pokusili rozšířit své kompetence a prohloubit politickou integraci tím, že pod záminkou krize začali prosazovat nekonečný proud nestravitelných regulací“.

Zaměřme se však na aktuální kroky Společenství. Pokud mám hovořit o reakci Evropské unie na krizi, musím zmínit také víceletý finanční rámec, který stanoví rozpočtové priority pro EU na období 2014–2020, na kterém se dohodla Evropská rada na summitu počátkem letošního února. Tato dohoda, které bylo mezi členskými státy dosaženo a kterou musí ještě odsouhlasit Evropský parlament, což rozhodně není pouhou formalitou, omezuje maximální možné výdaje EU s 28 členskými státy na téměř 960 miliard eur v prostředcích na závazky, což odpovídá 1 % hrubého národního důchodu EU. Česká republika dosáhla ve vyjednávání na čtvrté místo v kohezní alokaci na obyvatele, celkově se pak s čistou pozicí téměř 26 miliard eur řadíme na šesté místo dle čistých příjmů/odvodů na obyvatele. To jistě není špatný výsledek.

Jednou z věcí, relevantní pro stavebnictví, na které se hlavy států a předsedové vlád v rámci víceletého rozpočtu rovněž dohodli, je vytvoření nástroje na propojení Evropy, který má sloužit k propojení dopravní, energetické a digitální infrastruktury Evropy. Na tuto oblast bude k dispozici 29,30 miliard eur, což je sice více než 50% navýšení oproti stávajícímu finančnímu rámci, ale o 10 miliard eur méně než navrhovala Komise.

Na víceletý finanční rámec navazuje přibližně 75 legislativních aktů, které mají upravit jednotlivé sektory. Já osobně se v Evropském parlamentu věnuji evropským fondům, jsem jediným českým zástupcem v trialozích k příslušné sekundární legislativě. V této oblasti se nám, mimo jiné, daří prosadit infrastrukturní výstavbu mezi tematické priority, kupříkladu jsme zvrátili zamítavý návrh Komise ohledně tvrdých investic do oblasti cestovního ruchu a místní infrastruktury u příhraničních projektů.

Na starosti mám také státní a regionální pomoc a jejich souvislost s evropskými fondy, kde Evropská komise chystá poměrně dramatickou revizi, která se nás může významně dotknout. Důležité je i jednání k revizi evropského právního rámce u veřejných zakázek, které je ale poměrně zablokované a v Evropském parlamentu přijde na pořad až letos v září.

Oblast stavebnictví je pro Českou republiku významným ekonomickým segmentem. S podílem přibližně 7 % na HDP je ostatně jedním z nejdůležitějších sektorů národního hospodářství. Je proto namístě, abychom této oblasti věnovali náležitou pozornost, a to nejenom u nás doma, ale i v Bruselu.“

Ing. Oldřich Vlasák
místopředseda EP
zastupitel statutárního města

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: ODS
Diskuse obsahuje 6 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Skalický (Pro Prahu): Nový most pro Prahu 5

9:50 Skalický (Pro Prahu): Nový most pro Prahu 5

Na jaře roku 2014 schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy změnu územního plánu díky kterému se…