Co vás potěšilo nejvíce?Anketa
Volby do Evropského parlamentu se konají za tři týdny, proto se agentury provádějící průzkumy veřejného mínění předhánějí v sestavování volebních modelů a v odhadu volebního potenciálu. Podle všech průzkumů se ale na první příčce v oblibě voličů stále drží hnutí ANO Andreje Babiše. Podle posledního průzkumu agentury STEM dokonce ANO ve volebním modelu vede o šest procent nad druhou ČSSD.
Zatímco ANO by nyní volilo 24,7 procenta lidí, ČSSD pak 18,5 procenta oslovených potenciálních voličů. Na třetí příčce se umístila KSČM. Zástupce komunistů by do Evropského parlamentu podle STEMu nyní volilo 11,9 procenta občanů a pro zástupce TOP 09 by se rozhodlo 10,7 procenta občanů. Z tabulky, kterou STEM sestavil pro volební model, ještě vyplývá, že pro kandidáty ODS by vhodilo svůj hlas 7,4 procenta lidí, Svobodní by pak dostali od voličů 2,6 procenta hlasů, což je ale více, nežli by získal Úsvit Tomio Okamury - tuto stranu by totiž nyní volila jen dvě procenta voličů, dodává nejčerstvější volební model STEM.
Jenže zatímco právě Úsvit Tomio Okamury má tady poměrně malé číslo, naopak agentura Herzmann nedávno uváděla k tomuto hnutí číslo 8,9 procenta. Jak je to možné?
„Pokud se jedná o volební model, tak se skutečně ta čísla dramaticky rozcházejí s naším volebním modelem. Vysvětlení je v podrobné zprávě k našemu projektu Český volič, kde se uvádí, že základním problémem hnutí Úsvit je, že jenom dvacet procent jeho příznivců je rozhodnuto jít volit. A není proto vyloučeno, že buď výpočetní procedurou, nebo ještě spíš nějakým skutečným pohybem v náladách příznivců Úsvitu dochází a dojde k tomu, že se odklánějí od záměru jít volit. Ne nutně volit Úsvit, ale vůbec volit, což by mohlo znamenat zásadní pokles výsledku ve volebním modelu,“ vysvětlil k rozdílným číslům Úsvitu pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Herzmann. Čtenáři ParlamentníchListů.cz si podle něj také musejí všímat toho, jestli jde v konkrétním průzkumu o volební model, či volební potenciál, což je něco úplně jiného.
Tomio Okamura
„Pokud se dělá ale volební model, tak má odrážet co nejvěrněji realitu,“ odvětil Herzmann na dotaz, zda čísla tady nemůže ovlivnit ještě navíc fakt, že někdy tzv. kamenné agentury ve svých průzkumech formou dotazu upřednostňují velké strany.
Zcela jiná věc se ale prý odehrává kolem hnutí ANO Andreje Babiše, jenž – jak to tak vypadá - je favoritem letošních voleb do Evropského parlamentu, neboť jako jedničku jej mají v průzkumech téměř všechny agentury. Třeba v průzkumu společnosti SANEP z poloviny dubna by Babišovo hnutí získalo 23,2 % hlasů rozhodnutých voličů, ČSSD pak 20,1 % voličů. I co se týče sněmovních voleb, tak pokud by se konaly dnes, tak by je také s největší pravděpodobností vyhrálo hnutí ANO.
„Já rozhodně stojím za našimi čísly, a ta se mi dramaticky neliší od výsledku konkurence – všechny ty průzkumy totiž vskutku říkají, že by v tuto dobu mělo hnutí ANO volby do Evropského parlamentu vyhrát. Ovšem ještě pořád je to tři týdny do voleb a víme kupříkladu z prezidentských voleb, že i za týden se mohou odehrát podstatné změny. Ale v tuto chvíli všechno nasvědčuje tomu, že ANO by skutečně mělo volby výrazně vyhrát a porazit sociální demokracii,“ uvedl k tomu Herzmann.
Zmíněný volební model agentury Herzmann, s.r.o., najdete ZDE
Babiše nemohou novinky kolem něj moc ohrozit
Podle něj to dokonce vypadá tak, že voliče už v rozhodnutí volit ANO nic nerozkývá, tedy ani nějaká třaskavá novinka týkající se třeba Babišovy spolupráce s StB.
„Myslím si, že záležitosti kolem politické minulosti pana Babiše nic nezmění, a to proto, že ona minulost je dostatečně známá a kdo vůči ní má výhrady, tak už ono hnutí nepreferuje a ani ho volit nebude. Proto v tom klíč nevidím. I když i hnutí ANO může prodělat na tom, pokud se mu nepodaří přivést své příznivce k urnám. Musíme si totiž uvědomit, že toto hnutí existuje relativně krátkou dobu a tudíž jeho tvrdé jádro není ještě dostatečně upevněné. Takže tam je velká otázka, jestli skutečně ti lidé přijdou k volbám, tedy jestli přijdou ti, kteří to hnutí preferují,“ vysvětlil sociolog.
Ani jiné strany to dle něj nemají s náladami voličů jisté. Tady třeba může rozhodnout fakt, zda jsou lidé spokojeni s členstvím ČR v EU, nebo jaký mají k EU komplexní vztah. Třeba v otázce spokojenosti s členstvím v Evropské unii v dubnu 2014 v pravidelném šetření CVVM vyjádřilo spokojenost s EU něco málo přes čtvrtinu občanů (28 %). Někdy ale prý může zafungovat dobrá a vstřícná kampaň politických stran vůči voličům.
„Tady si myslím, že dobrou volební kampaní by mohla posílit svoje pozice sociální demokracie, kdyby se jí podařilo v těch posledních týdnech nebo dnech před volbami udělat něco mimořádně kvalitního, jako se to třeba podařilo týmu pana Schwarzenberga v prezidentských volbách,“ poznamenal Herzmann.
Voliče do určité míry také mohou ovlivnit lídři, kteří mnohdy nejsou dostatečně známí široké veřejnosti.
Svobodní mají šanci... John možná také
„Já se domnívám, že se známostí lídrů kandidátek u těch velkých subjektů se toho mnoho dělat nedá. U menších subjektů se to stát může, tam je řada lidí, kteří jsou velmi málo známými. Já bych ale třeba u ČSSD rozhodně nesouhlasil s tím, že by zrovna pan Jan Keller byla neznámá osoba pro širokou veřejnost. Jan Keller třeba velmi intenzivně psával do Práva, což je list, který právě příznivci sociální demokracie velmi čtou, a tak si myslím, že pro ně to není neznámá osoba,“ odvětil sociolog k dotazu na popularitu jednotlivých lídrů.
Mohlo by se ale v kontextu tohoto třeba zdát, že Strana svobodných občanů se svým lídrem Petrem Machem může prodělat. Tady ovšem Herzmann nesouhlasí.
„Když se podíváte na výsledky Svobodných v parlamentních volbách, tak nikdy nebyly úplně marginální. No a jestliže k evropských volbám přijde nižší procento voličů, což je skoro jisté, tak kvantitativně ti jejich dlouhodobí voliči mohou znamenat pro ně i vyšší procenta. Svobodní navíc mají podobnou rétoriku předvolební kampaně jako ODS, ale v jejich případě je to rétorika dlouhodobě rezistentní. Takže bych nevylučoval, že o část elektorátu přímo budou Svobodní soupeřit s ODS - a tady je velká otázka, jak to nakonec dopadne,“ zmínil překvapivě Herzmann.
Podle něj sice lídr VV Radek John není rozhodně neznámou osobou, ale i on to má takzvaně na vážkách.
„Kdo má potenciál na řádu tří procent – což podle našeho měření VV mají - tak ale na druhou stranu nikdy nemůže být považován za beznadějný případ. Ta pravděpodobnost je sice malá, ale určitá šance na to, že poslední týden před volbami zmobilizuje John své příznivce a do europarlamentu se dostane, tak tady je, i kdy zatím to je málo pravděpodobné,“ zhodnotil šance někdejšího ministra vnitra.
Zda přijdou k urnám, se rozhodnou na poslední chvíli
Nakonec se Herzmann vyslovil k volební účasti, jejíž číslo třeba nyní agentura STEM odhaduje na 28 procent.
„My odhadujeme, že k volbám do Evropského parlamentu přijde 32,4 procenta voličů, ale například SANEP už odhaduje účast na 27,4 procent, tedy dokonce o něco nižší, než byla ona minulá v roce 2009. Já si ale myslím, že zatím všechny odhady jsou velmi nejisté, protože lidé se budou o tom, zda k volbám do Evropského parlamentu půjdou, rozhodovat na poslední chvíli. Ale že by to bylo výrazně víc než třetina oprávněných voličů, to si dovolím vyloučit,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Jan Herzmann.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
