Tereza Spencerová: Rozval Ukrajiny vidí už i lháři. Putin nemrkne jako první. Rusko a Čína klidně zaplatí všechny dluhy Řecka. Z článku o Zemanovi na mě padla chandra

05.02.2015 8:21

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Islámský stát bude brzy zničen, protože jeho krutost přesáhla všechny meze. USA sice nechtějí dát zbraně Ukrajině, nicméně řečmi o této možnosti tlačí na Evropu. Ta začala válčit s Řeckem Alexise Tsiprase, nicméně si neuvědomuje, že na pomoc Tsiprasovi mohou přijít Rusko a Čína. Tak vidí bouřlivé události posledních hodin novinářka Literárních novin a analytička zahraničních zdrojů Tereza Spencerová ve svém pravidelném shrnutí týdne na ParlamentníchListech.cz.

 Tereza Spencerová: Rozval Ukrajiny vidí už i lháři. Putin nemrkne jako první. Rusko a Čína klidně zaplatí všechny dluhy Řecka.  Z článku o Zemanovi na mě padla chandra
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Po městě chodí skupiny "opolčenců", tedy domobranců

Anketa

Podporujete návrh poslance Ivana Gabala, který chce dosáhnout snížení počtu diplomatů na velvyslanectví Ruska u nás?

71%
29%
hlasovalo: 54529 lidí

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10.z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Schwarzenberga (z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Marka Ženíška (z 26.1.) (+ ze 14.1.) , Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra HofhanzlaPetra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava BartuškyKarla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Jiřího Pospíšila, Přemysla SobotkyJohna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Milana HulíkaVladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy,   Františka BublanaMarty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)

Od začátku týdne zažíváme zajímavé zvraty a převraty, pokud jde o vyzbrojování ukrajinské armády. Nejprve ,,prosákly" zprávy, že někteří představitelé USA chtějí vyzbrojit Ukrajinu. Pak Obama řekl, že nechce. Stejně tak Německo. Porošenko ovšem vykládá, že očekává dodávku zbraní ze zahraničí. Co si o tom všem myslet? Jak si tedy představují USA a EU budoucnost Ukrajiny, kdy zejména Jaceňuk chce válčit, ale asi nebude mít čím? Na co Západ čeká, řekl by si ,,majdanista"? Že by to všechno bylo opravdu  jen to ,,Bu, bu, bu, Putine", jak jste psala minulý týden?

Kdybych to měla vzít hodně s nadhledem, tak připomenu, že o zbraních pro Ukrajinu promluvil jako první velitel NATO v Evropě generál Breedlove, nikoli Bílý dům. A někteří američtí komentátoři mají za to, že „zbraně pro Ukrajinu“ jsou strašákem namířeným hlavně na „evropské spojence“ USA, kterým se začíná zajídat americká konfrontační politika a někteří z nich adekvátně tomu projevují nebývalou dávku samostatnosti. A právě představa chaosu a „velké války“ na jejich zápraží je má přivést k rozumu, tedy znovu ke slepé poslušnosti vůči Washingtonu. Fakt, že Bílý dům vyzbrojování Ukrajiny odmítl, může znamenat, že už eskalaci konfliktu nechce – nebo lépe, v této chvíli ji nechce – možná i proto, že si uvědomuje, že sebelépe vyzbrojená, ale těžce demoralizovaná ukrajinská armáda by beztak nebyla s to vojensky rebely porazit. Obama v týdnu americkou válku s Ruskem vyloučil a mimo to je důležité mít na paměti, že bez ohledu na záplavu siláckých slov obchod mezi USA a Ruskem během „sankčního“ roku vzrostl o sedm procent, zatímco EU utrpěla miliardové škody. Jinými slovy, jedna věc je, co Washington říká, druhá věc je, co dělá. A když se někdo řídí jen slovy amerických politiků a snaží se jim vlísnout v roli „poturčence“, dopadne jako EU – jen německý vývoz do Ruska kvůli sankcím a protisankcím padl o 18 procent a v ohrožení je 60 tisíc pracovních míst. 

Anketa

Zdeněk Škromach chce být prezidentem. Podpořili byste ho v 1. kole volby?

hlasovalo: 24414 lidí

A to, že Porošenko chodí a něco říká, mi připomíná vtip o zajíčkovi, který také chodil po lese a jen tak si „kecal“ pro sebe, na druhou stranu je ale jasné, že nějak musí udržovat svou pozici. Vždyť radikálně naladěný dav už mu pronikl až do prezidentského paláce, což jasně vypovídá, že vláda na Ukrajině fakticky už není s to ubránit ani sebe sama a její případné svržení by nemělo nikoho až tak překvapit.   

Mluvíte o protestech, kdy dav nejprve obléhal ministerstvo obrany a pak se před prezidentským úřadem dožadoval, aby byl Porošenko osobně povolán do armády. Toť v atmosféře připravované mobilizace. O kolik stupňů a jak rychle stoupá teploměr naštvanosti na Ukrajině? Někteří analytici začínají mít pocit, že to na Kyjevem kontrolované Ukrajině může skončit opravdu zle, například kvůli autonomii řady dobrovolnických batalionů financovaných oligarchy.

Ano, přesně o tom mluvím. Rozval státu musí být dnes očividný i těm, kdo se snažili až dosud odvracet oči a o realitě lhát. Žoldnéřské prapory chtějí totální sebevražednou válku s Ruskem, většina Ukrajinců chce ale mír, před mobilizací prchají v některých oblastech celé vesnice a už prý přes 80 tisíc povolanců raději přes hranice uprchlo do Ruska, což by někteří politologové asi nazvali „hlasováním nohama“. Jak tohle může skončit, netuším. Pokud se Západu – a dnes, ve čtvrtek – má v Kyjevě s Porošenkem mluvit John Kerry, který údajně zatlačil na MMF, aby Ukrajině už nedával žádné miliardy, dokud neskončí s válkou – nepodaří využít svých mocenských pák a situaci stabilizovat alespoň na nějakou přijatelnou úroveň, myslím, že bude zle. Ukrajina se klidně může stát evropskou Libyí, nebo co hůř, Somálskem.    

Některé čtenáře rozesmálo vysvětlení generálního štábu ukrajinské armády, když na otázku, proč mají ukrajinští vojáci uniformy s americkými nášivkami, bylo odpovězeno, že si uniformy koupili v Army shopech a zapomněli odpárat americké znaky. Co všechno vám toto vysvětlení evokuje?

Absurdistán. Kdyby tam neumírali každý den lidé, tak by to bylo opravdu k smíchu. Zároveň to ale ukazuje na opravdu bídný stav ukrajinských elit, které si Západ dosadil do čela „svého“ státu. Asi ale není kde brát. Další důvod, proč tam nedodávat žádné zbraně. 

Mobilizovat chtějí i separatisté, západní komentátoři to považují za fíkový list k přisunutí dalších jednotek z Ruska. Obávají se správně? A jinak, objevujete v ruské veřejné debatě nějaké náznaky výzev ,,Putine, pojďme to skončit, Rusko ekonomicky trpí?" jak by si moc přál Západ? A jak číst proměny atmosféry na separatisty ovládaném území? I zpravodaj ČT Miroslav Karas jasně řekl, že lidé na Donbasu upřímně nenávidí Kyjev (a lidé ze západní Ukrajiny zase nenávidí separatisty a Rusko).

Rebelská „mobilizace“ je podle mého poněkud matoucí, protože vzápětí poté, co se objevily první zprávy o snaze poslat do zbraně 100 tisíc mužů, se objevily zprávy další, podle kterých vlastně nic takového netřeba. Koneckonců, kotel u Debalceva, v němž je prý až 10 tisíc ukrajinských vojáků a gardistů, uzavírá pouhých 3500 rebelských bojovníků. Pokud ta čísla sedí a rebelové jsou s to úspěšně postupovat proti vládním silám i v poměru jedna ku třem, tak žádné posily opravdu nepotřebují. 

Co se týče Putina, mám za to, že stále není ochotný „mrknout“ jako první, i když nové průzkumy ukazují, že se sankce dotkly životní úrovně už skoro 80 procent Rusů. Na druhou stranu je ale většina Rusů z trochu tvrdšího „těsta“ než my na Západě, za Putinových let jim životní úroveň vzrostla prý až osmkrát, takže menší pokles nyní přežijí, a ještě navíc se dokážou stmelit za Putinem – a proti Západu. A ano, je pochopitelné, že lidé z Donbasu Kyjev nenávidí. Vždyť v nynější válce umírají hlavně lidé z východu a jsou zabíjeni hlavně lidmi ze západu země. Jednotná Ukrajina, o níž stále mluví Porošenko, je už jen sen. Nevím, do jaké míry je dnes vůbec reálná byť i jen federalizace. To, co si bylo možné představit ještě loni v létě, totiž dnes už neplatí. 

Islámský stát se stahuje z okolí Kobani. Podle Karla Scharzenberga už je tato organizace a její akce ,,za zenitem“. Opravdu? Co ještě dodat k videu s upálením zajatého pilota, které vydal Islámský stát a vy jste měla jisté pochybnosti o jeho autenticitě?

Souhlasím se Schwarzenbergem. Už několikrát jsem řekla, že letošní rok bude v mnoha směrech přelomový a pro Daeš to platí taky. Jejich brutální tyranie už dávno překročila všechny myslitelné meze a obyvatelé „jejich území“ už si toho vytrpěli až moc. Daeš zakazuje prakticky cokoli, na co si člověk jen vzpomene, a porušení zákazů okamžitě trestá smrtí. Na jedné straně tak zakazují třeba i obyčejné cigarety, ale přitom se sami ládují kokainem. Není pak divu, že dělají věci, které jsou ve své hrůznosti až tarantinovsky absurdní. Zahalují se sice do frází o islámu, ale jednají jako parta naprostých magorů. A jako takoví prostě pomalu, ale jistě skončí, samozřejmě za předpokladu, že se nějaká „vnější síla“ nerozhodne, že jí tito magoři vlastně vyhovují pro dosažení jejích cílů.

A zmíněné video s upáleným pilotem to jen dosvědčuje. Kdo někdy viděl nějaké klasické staré arabské filmy nebo televizní inscenace, tomu ten silně přehrávaný patos z videa okamžitě přijde povědomý – a tím pádem neuvěřitelný. „Hlavní hrdina“ kráčí neohroženě, s hlavou vztyčenou a vstupuje do klece, vojáci Islámského státu v kuklách a nezvyklých uniformách jako sochy přihlížejí, jeden z nich obřadně pokleká a pochodní zapaluje (asi) střelný prach, který pak kolem klece vytvoří ohnivý kruh... Hlavní hrdina hrdě vzhlíží ke svému osudu zpoza mříží, kolem plameny a nakonec na něj bagr nasype jakousi suť...  Je to podivné „dílko“, a jestli opravdu popisuje popravu jordánského pilota, pak je jasné, že se Daeš hodně naučil od hollywoodských scenáristů, a co víc, že zajatec hraje ochotně a nadšeně s Daešem. Je to zkrátka celé až moc bizarní. Realita sice někdy bývá podivnější než fikce, ale nemyslím, že to platí i pro toto video.

Kolega Lukáš Petřík jede coby novinářský doprovod s Milošem Zemanem do Ammánu a Emirátů. Má se bát o svou bezpečnost, zejména v doprovodu našeho prezidenta, který se s islámem příliš nepáře? A mimochodem, jak je Zeman vlastně brán v arabském světě? Jsou známy jeho protiislámské výroky a ovlivní styl a vřelost jeho přijetí? Co byste mu doporučila, aby v obou arabských zemích řekl a co, proboha, raději ne?

Myslím, že vašemu kolegovi hrozí maximálně smrt nudou – Jordánsko i SAE jsou věrnými vazaly USA bez vlastního názoru, takže vše tam bude probíhat nevzrušivě a v poklidu. Fakt, že se český prezident s islámem „nepáře“, na tom nic nezmění, protože jeho „ostatně soudím, že Islámský stát musí být zničen“ už je dneska něco jako povinná společenská formulka typu pozdravu „Dobrý den“. 

Jak je Zeman brán v arabském světě nevím, protože neumím onen „arabský svět“ definovat, ale vsadila bych se, že průměrný obyvatel „arabského světa“ v první řadě netuší, že existuje nějaká Česká republika a že má nějakého prezidenta a že ten něco říká. Klidně ať si tam Zeman říká, co chce, na realitě to beztak nic nezmění, a znovu: obě země vlastní politiku nemají, takže jejich činitelé budou v bleděmodrém říkat totéž, co slýcháme z Washingtonu či EU. Snad až na Zemanovu oblíbenou formulku o tom, že ne všichni Arabové jsou teroristé, ale všichni teroristé jsou Arabové… Mám ale dojem, že tu si beztak nechává hlavně pro návštěvy Izraele, kde to slyší moc rádi, takže tato cesta bude spíš v klidu a pohodě. Letní vedra ještě nenastala, počasí přijatelné, juknout v Jordánsku do Petry, v Dubaji na trénink tamních hokejistů nebo do nějakého obchoďáku, dobrá kávička… 

Vlastně si myslím, že největším vzrušením na této cestě bude snaha některých českých novinářů vyšťárat na Zemana zase nějakou špatnost. Když jsem včera v jednom z předních tzv. seriózních listů četla další útok na Zemana opřený o „spolehlivý místní zdroj, kterému se svěřila handicapovaná žena, která byla v restauraci na doslech rozhovoru mužů z Prahy s vedením pivovaru“, tak na mě padla chandra. Ne kvůli Zemanovi, ale kvůli novinářskému řemeslu. Ztrácíme poslední zbytky důvěryhodnosti.

Alexis Tsipras jezdí po Evropě a bojuje za své Řecko, respektive za odpuštění dluhů jemu. Jak se mu zatím daří? Může na svou stranu získat proti Merkelové třeba Francii a Španělsko a úspěšně se společně postavit Merkelové? Příznivce EU vystrašily některé první kontakty Tsiprasovy vlády s Ruskem... Jak vážné to bude?

Syriza vládne něco přes týden, první kontakty s EU zatím vypadaly na remízu, ale Evropská centrální banka ve středu zničehonic přestala akceptovat řecké dluhopisy a fakticky tím odřízla Řecko od peněz. Po záplavě slov je to první skutečná salva v této „válce“. Je jasné, že prioritou jsou pro Tsiprase a spol domácí ekonomické problémy a jejich řešení, a ECB nyní právě to významně zkomplikovala, což si Athény podle všeho nenechají líbit. Mají samozřejmě v záloze různé možnosti, a pokud s nimi EU – v čele s Německem – nebude chtít jít na nějaký kompromis, Rusko s Čínou nijak netají, že stojí v pozoru, připravené zaplatit za Athény všechny dluhy a přibrat je k sobě „do party“. Mám za to, že to je to poslední, co by si EU přála, ale na druhé straně zkostnatělost a demagogie Bruselu už jsou pověstné. Tvrdý atak ECB je o to nepochopitelnější, že k vítězství ve Španělsku má nakročeno hnutí Podemos, ideový bratr Syrizy, ve Francii má velké šance v prezidentských volbách Marine Le Penová, v Británii sílí UKIP. Zkrátka, Brusel je nahlodáván zprava i zleva, a co je zvláštní, tyto strany mají všechny blízko k Rusku, protože se s Putinem shodnou na nacionalistickém pohledu do budoucna. A když říkám „nacionalismus“, míním tím filosofii, která odmítá i dosavadní hegemonii USA ve světě a dává přednost principu „já pán, ty pán“. Takže to bude napínavé, Syriza je jen první vlaštovka, která jaro ještě nedělá, ale ve finále se EU prostě bude muset nějak proměnit, aby vůbec alespoň přežila. V jaké formě to bude, si dnes netroufám odhadnout.     

Na závěr tradiční otázka: Co dalšího zásadního se za poslední týden stalo, co vás překvapilo? A co bychom měli v nejbližší době rozhodně sledovat?

Fakt teď nevím, co konkrétního vypíchnout. Myslím, že vše výše řečené bude pro nadcházející týden bohatě stačit…

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Martin Huml

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

10:43 „Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

Teď je na Robertu Ficovi, aby očistil slovenskou politiku od tlaků některých organizací, uvádí po ví…