Který předseda parlamentní strany si vede nejlépe? (Neptáme se, kterého máte nejraději. Ale KTERÝ SI VEDE NEJLÉPE)Anketa
V úterý jste vystoupila v pořadu ČT Hyde Park, kteréžto pozvání jste si možná vysloužila za setkání s Bašárem Asadem. Co říkáte nejen na průběh pořadu, ale celkově na ,,vlnku" publicity, kterou teď zažíváte? Máte pocit, že jste mírně pohnula kursem českých médií? Mimochodem, jaké vysvědčení dát českým médiím za poslední měsíce za reportování o Islámském státu, Ukrajině a útoku v Paříži?
Co se týče pořadu, pocity jsou smíšené. Na jedné straně je jasné, že s ohledem na publicitu, kterou rozhovor Literárek s Bašárem Asadem vyvolal doma i ve světě, je logické, že musela nakonec „kývnout“ i ČT. Otázky se ale týkaly vesměs podružností, takže, jak říkám, můj osobní pocit z celé akce je víceméně nulový.
Jestli jsem pohnula „kursem“, to opravdu nevím. Co se týče mého hodnocení českých médií, zůstanu stranou. Zabývám se zahraničím, a proto už hodně let česká média nijak soustavně nesleduji, neb mi žádné reálné obrazy situace nenabízejí. Po 25 letech „budování demokracie“ a svobodných médií je to možná tristní, ale je to fakt. A co hůř, s postupem času je to jen horší a horší.
Co si myslíte o kauze paní Michalákové, které Norsko odebralo děti?Anketa
V New York Times se objevil článek, který naznačuje, že ,,by se mělo začít kamarádit“ s Asadem. Co se to děje? Co se změnilo? Západ jen svrhl a popravil Saddáma a od té doby neví, co s rozvaleným Irákem, nechali jsme ubít Muammara a Libye fakticky přestala existovat jako stát, za to se celé její území proměnilo v baštu džihádu. Nyní si tak jen někteří američtí politici možná začínají uvědomovat, že tolikrát zdůrazňovaná „nezbytná“ likvidace Bašára Asada v Sýrii povede k čemusi ještě mnohem horšímu, než si dnes umíme představit. Po čtyřech letech podpory války je tu tedy záblesk racionality. Otázkou je, jak dlouho jim vydrží. A co víc, čtyři roky ho vykreslovali jako Hitlera a mnozí tomu stihli i uvěřit, takže je teď potřeba ještě vymyslet nějaký příběh, proč už Asad Západu zničehonic zase přestává vadit.
Vy jste v TV řekla, že bojovníci Islámského státu neumí dobyté oblasti spravovat, ale umí jen terorizovat jejich obyvatelstvo. Je v tom případě možné očekávat zhroucení této struktury zevnitř? Jakou vlastně mají tito radikálové šanci na dosažení alespoň takového statusu, jako měl Tálibán v 90. letech, tedy ,,neuznáváme je, ale necháme je být"?
Jste pro přijetí uprchlíků ze Sýrie?Anketa
Myslím, že existuje jasný rozdíl mezi Tálibánem a Daešem, tedy Islámským státem. Tálibán vždy vystupoval jako „domácí“ národní síla v oblasti Pákistánu a Afghánistánu, která neexpandovala mimo svá území a nechávala okolní svět na pokoji. V situaci, kdy by okolní svět ztratil o Afghánistán zájem, by bylo vcelku snadné si představit, že by Tálibán mohl „v klidu“ vládnout Afghánistánu a do značné míry ho stabilizovat, byť samozřejmě „po svém“, tedy „hezky tmářsky“. Daeš oproti tomu dává jasně najevo, že nemá v úmyslu nechat svět v klidu. Už jen tím, že je to fakticky „nadnárodní korporace“ připravená působit – a šířit hrůzu a teror – kdekoli ve světě, ze sebe dělá hrozbu pro všechny bez rozdílu – pro obyčejné muslimy, křesťany i Židy. Právě jejich teror, na němž staví svou image, podle mého ale nakonec přispěje k pádu Daeše – mám za to, že nelze skloubit hrůzovládu s reálnou správou nějakého území ke spokojenosti jeho obyvatel.
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Bohumila Doležala (z 15.1.) + (z 27.8.) , Romana Jocha (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Libora Dvořáka, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Karla Schwarzenberga (z 3.10.) + (ze 14.8.) Petra Pitharta, Ivana Gabala, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Martina Bursíka (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), , Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9. + 8.12.) Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24. 10.) Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Františka Bublana, Karla Hvížďaly, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), Džamily Stehlíkové (21.11.) či Jana Vituly
Boje na Donbasu pokračují a nejde zdaleka už jen o doněcké letiště. Přestože Porošenko ukazuje nové nablýskané tanky, ukrajinská armáda, pokud jde o techniku, podle odhadů funguje už jen z posledních rezerv, objevují se informace, že separatisté dostávají významnou pomoc z Ruska (techniku i nové síly – dokonce prý 2000 vojáků). Můžete rozebrat tyto jednotlivé body? Čemu z toho věřit? Přejdou dle vás separatisté do útoku a obsadí další oblasti?
Netuším, co mají rebelové v plánu, ale při aktuálním sebezničujícím působení ukrajinské armády, a teď mám na mysli jak velké ztráty u doněckého letiště, tak i dezerce nebo dělostřelecké ostřelování obytných čtvrtí tamních měst, se nějaký protiútok zdá být logický. To je ale logické podle mě, opravdu nevím, jaká je přesně situace na místě, a hlavně netuším, jestli by jim Moskva něco takového dovolila. Tedy, jestli má Kreml za to, že je dobrý nápad vyhrocovat situaci a dál rozšiřovat separatistická území v době, kdy už jsou Západ i Rusko z celé té nesmyslné války a krize „lehce unaveny“. Tomu by napovídala aktuální dohoda o stažení těžkých zbraní od linie bojů.
Prezident Porošenko mezitím včera v Davosu napočítal devět tisíc nových ruských vojáků na Donbasu, premiér Jaceňuk k tomu přidal kolony tanků, raket a bůhvíčeho ještě. A mám dojem, že tato jejich slova – omílaná znovu a znovu – už s nikým moc nehnula. Nejspíš proto, že opakovaný vtip už přestává být vtipem.
Ještě před rokem a kus byla Ukrajina tradičně zkorumpovaná, ale fungující, a Západ chtěl s jejím tehdejším prezidentem, který je dnes vydáván za vzor všeho nejhoršího, uzavřít asociační dohodu. On odmítl, byl svržen, stát dnes ovládá jiná sada zkorumpovaných oligarchů, ale Ukrajina – doufající ve všemožnou a slibovanou pomoc Západu – už mezitím bez ruských úvěrů a dumpingových cen za plyn fakticky zbankrotovala, a navíc na jejím území zuří skutečná válku. Celé je to vlastně až neuvěřitelné.
Psali jsme:
Které velmoci věříte nejvíce?Anketa
Kyjev chystá masivní mobilizaci, která se týká mužů od 25 do 60 let, kteří by měli být posláni do boje po měsíčním výcviku. Je toto vůbec možné, napadne běžného Čecha? Jak může takový ,,bojovník“ vůbec obstát? Jaké je přijetí této zprávy na Ukrajině? A jaké zprávy, v českých médiích nepublikované, je nutné mít z ,,neválečné" většinové části Ukrajiny? Co hýbe politikou, společností a lidskými životy?
Někteří ukrajinští politologové při pohledu na kyjevskou vládu už loni na podzim upozorňovali, že je neschopná spravovat zemi a že tuto svou neschopnost bude kamuflovat válčením, tedy že veškeré své neúspěchy bude ospravedlňovat válkou. Ukazuje se, že Kyjev opravdu umí snad jen vyhlašovat další a další mobilizace a zkoušet „vyrábět“ rychlokvašené vojáky, ve skutečnosti ale jen jakýsi lidský kanonenfutr. Je přitom asi příznačné, že do armády jsou povoláváni především obyčejní Ukrajinci, ti z bohatších vrstev zůstávají mimo.
A přitom právě na ty prosté lidi dopadají hlavní „vládní reformy“, které zdražují vše, počínaje komunálními službami přes oblečení, potraviny nebo léky. Při rostoucí nezaměstnanosti je tak leitmotivem všech, těch na frontě i doma, hlavně přežít.
Pokračuje válka nervů, EU po setkání ministrů zahraničí v podstatě řekla, že jí je jedno, když bude mít s Ruskem napjaté vztahy a že musíme být připraveni na to, že s Ruskem nebudeme spolupracovat skoro vůbec. Do jaké míry jde o jednotný postoj celé EU? Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová by volila měkčí postup. A co postoje jednotlivých zemí a politiků? Někteří říkají, že větší hrozbou je Islámský stát, nikoli Rusko, s kterým chtějí spolupracovat. Je s dnešní optikou reálné, že nebudou dále prodlouženy sankce? Je to prostě definitivní sbohem dobrým vztahům a možnosti urovnání Donbasu dohodou, nebo se objeví oponující evropské státy?
Mám za to, že EU už fakticky ztratila jednotu a mluví se až o osmi zemích – aktuálně v čele s Francií – které by sankce nejraději zrušily už dnes. Spekulace kolem prodloužení či neprodloužení sankcí se ale mohou zcela jasně rozuzlit už tuto neděli. Pokud totiž v Řecku vyhraje levicová koalice Syriza, je takřka jisté, že nová řecká vláda bude v Bruselu další sankce proti Rusku vetovat, a tím vše prostě skončí. Gazprom v týdnu z Řecka udělal „pána“ evropského plynu, když oznámil, že svůj nový plynovod do Evropy povede přes Turecko k řeckým hranicím. Jinými slovy, plyn do Evropy už nebude tranzitovat přes Ukrajinu, která tím ztratí svou snad poslední „vydírací“ kartu, ale právě přes Turecko a Řecko. Pokud má prý Evropa o ten plyn zájem, má si sama – a tedy na své náklady – k Řecku postavit své plynovody. Dosavadní náhled Bruselu na Ankaru i Athény se tím radikálně změní: z přehlížených se stanou důležití hráči, za nimiž se bude chodit po kolenou.
Zkrátka, počkejme do neděle a mnohé se projasní. Podle posledních zpráv Syriza sice jen lehce, ale přece jen navyšuje svůj náskok…
Ještě k těm vztahům… Výrok Jaceňuka, že SSSR vpadl na Ukrajinu a do Německa, nemusíme ani opakovat. Přidalo se k němu polské zjištění, že Osvětim osvobodili Ukrajinci, přičemž Putin nebude pozván na oslavy jejího osvobození. Karel Schwarzenberg již dříve řekl, že za války v SSSR nejvíce trpělo obyvatelstvo Ukrajiny a Běloruska. Co k těmto citacím sdělit? Co znamenají? Při podobných výrocích, které se snaží bezostyšně přepisovat dějiny, mi často blikne název italského filmu, který mi utkvěl z dospívání: Bože, jak hluboko jsem klesla. Byla to ale komedie, zatímco politici zosobňují tragédii. A zároveň odhalují zajímavý úhel pohledu na svobodu projevu.
Rusko uzavřelo dohodu o vzájemné vojenské podpoře s Íránem. Co to znamená pro Blízký východ, například pro Sýrii a Irák? Objevila se teorie, že Írán by mohl zahájit válku, či cosi jako blokádu, v Perském zálivu, čímž by naboural arabský obchod s ropou… s vojenskou asistencí ruských lodí. Je něco takového možné? Myslím, že podpis dohody jen formalizuje spolupráci, která už nějakou dobu běží, a žádné větší znepokojení nevyvolává. Ostatně, íránské oddíly bojují proti Daeš v Iráku „na dohled“ od těch amerických a očividně vše probíhá na základě více méně utajovaných dohod. O schopnosti Íránu zablokovat Hormuzský průliv, a tím uzavřít cestu arabské ropě do světa se spekuluje už řadu let, a Teherán se nikdy o nic takového ani náznakem nepokusil a není pravděpodobné, že by to měl v úmyslu nyní, byť s „Ruskem v zádech“. Naopak, spolu s Washingtonem dál pracuje na dohodě o jaderném programu, která by normalizovala vztahy s USA a Západem obecně, koordinuje s USA své postupy v Iráku a Sýrii, s tichým souhlasem Washingtonu se mění v určující sílu regionu, takže nemá důvod situaci vůči Západu nijak vyhrocovat.
Na závěr tradiční otázka: Co dalšího zásadního se za poslední týdny stalo, co vás překvapilo? A co bychom měli v nejbližší době rozhodně sledovat?
Zajímavých věcí je spousta, nedokážu vypíchnout nějakou jednotlivost. Z ukrajinského zmaru mě pobavila třeba Porošenkova slova, že do dvou let bude jeho země energeticky soběstačná, nebo nová poradkyně ukrajinského (lotyšského) ministra ekonomického rozvoje, která se na internetu chlubí svými sado-maso fotkami. Zajímavé bude sledovat, jak světovými cenami ropy zamává vývoj v Saúdské Arábii, kde je v plném proudu tvrdý boj o trůn a možná i o čisté přežití režimu, vezmeme-li v úvahu sociální pnutí v zemi a hrozby Daeše z Iráku a húthijských rebelů z Jemenu. Kreml mezitím nutí velké ruské energetické koncerny zbavovat se miliard dolarů a množí se úvahy o tom, jaký to bude mít vliv na petrodolary. Čína ve švýcarském Curychu otevírá středisko, které bude provádět offshorové obchody v jüanech. Ve Francii – aktuální baště „svobody projevu“ – pokračuje zatýkání lidí, kteří si troufají „nebýt Charlie“… Jak říkám, je toho hodně. Rok 2015 začal napínavě a nezdá se, že by nějaké zklidnění bylo na obzoru.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Martin Huml
