Poprvé v historii usedne na Pražském hradě přímo zvolená hlava státu. Co tento u nás zcela nový způsob volby přinesl? „Ukázal její problematičnost. Vždy jsem říkal, že přímá volba je nevhodná. Proti jejímu zavedení jsem byl právě proto, že může dojít k velmi vyostřené kampani. Něco jiného je přímá prezidentská volba ve Spojených státech, kde prezident kromě reprezentativních funkcí je i šéfem výkonné moci. Není divu, že tam je ta kampaň vyhrocená. A dá se to omluvit tím, že je hodně ve hře. Tedy to, kdo bude vládnout,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek z Katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Právě proto považuje za problém přímé volby hlavy státu u nás to, že český prezident příliš velké pravomoci nemá. „Tady jsme si udělali ´malou Ameriku´ tím, že kampaň nabrala takovou vyhrocenost. Navíc díky přímému mandátu se může Miloš Zeman osmělit k tomu, aby se snažil více zasahovat do výkonné moci. To může vést k růstu politické nestability, takže se obávám, že přímá volba nebude stabilizujícím prvkem, ale v nejbližších týdnech či měsících může způsobit pravý opak,“ konstatuje Josef Mlejnek. Dění kolem přímé volby hlavy státu však především vinou kampaně před druhým kolem ovlivnilo i její přívržence.
Fotogalerie: - Poslední souboj
Fotogalerie: - Zeman prezidentem
Nejsme zvyklí na personálně polarizovanou volbu
„Trochu jsem ze svého vstřícného vztahu k přímé volbě vystřízlivěl, to je pravda. Ale stejně si myslím, že svůj smysl má. I když kampaň měla celou řadu nedostatků, a to nejen na straně kandidátů samotných, ale i na straně jejich příznivců a celé společnosti. Bylo vidět, že nejsme zvyklí na takto personálně polarizovanou volbu a že se budeme muset ještě hodně učit kultuře vedení volební kampaně ve vztahu k vlastním kandidátům i protikandidátům. Ale asi se nedalo očekávat, že hned napoprvé zvládneme všechno bravurně. Až bude u nás probíhat třetí či čtvrtá přímá volba prezidenta, tak rozčarování z toho, co během ní zazní, bude podstatně menší,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.
Psali jsme:
Přímá volba prezidenta polarizovala společnost mnohem více, než se čekalo. „Vykopávaly se příkopy, a to s neuvěřitelnou rychlostí. Svou roli sehrálo i to, jak málo očekávanou dvojici poslali voliči do druhého kola. A tak se během těch čtrnácti dnů začaly příkopy opravdu vší silou hloubit ze strany kandidátů, jejich štábů a především jejich spontánních podporovatelů. Ale vzhledem k tomu, že Karel Schwarzenberg nebyl nikdy v české politice vnímaný jako ten nejreprezentativnější protipól Miloše Zemana a i vzhledem k tomu, že prezidentský úřad je více reprezentativní než mocenský, tak se nakonec ty příkopy zasypat podaří,“ myslí si Lukáš Jelínek, podle něhož bude mnohem vážnější to, jak bude pokračovat polarizace společnosti mezi pravicí a levicí či mezi koalicí a opozicí a jak k ní Miloš Zeman přistoupí.
Přímá volba je na tom s intrikami stejně jako nepřímá
Hodnotit přínos přímé prezidentské volby považuje ještě za předčasné politolog Petr Sokol z vysoké školy CEVRO Institut. „Na jednu stranu by se dalo říct, že vtáhla lidi do politiky. Na druhou stranu si myslím, že po určité době nastane velké zklamání, protože vzhledem k té masivní kampani si lidé ani neuvědomili, že prezident naší republiky nemá v zásadě velké pravomoci a rozhoduje jen o velmi omezeném okruhu otázek. Proto si myslím, že dojde k rozčarování, až tenhle ´festival´ skončí,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol.
Fotogalerie: - Zemanova volba
A přidává i srovnání obou typů voleb. „Osobně si myslím, že ti, co říkali, že nepřímá volba byla plná intrik a podobných záležitostí, tak v průběhu volební kampaně snad pochopili, že u přímé volby je to stejné, ne-li horší. Proto si myslím, že přímá volba přínosem není. A její velké negativum vidím v tom, že může vést a podle mého odhadu také povede k tomu, že přímo volený prezident bude protiváhou politických stran a bude je do určité míry rozbíjet. A to bude demokracii určitě spíš škodit než pomáhat,“ domnívá se Petr Sokol.
Ukázalo se, že jsme mladou demokracií, teď někde v pubertě
„Přímá volba je důležitý prvek, důležitá zkušenost a je potřeba brát v potaz jak pozitivní, tak negativní prvky z toho, co se událo,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz sociolog a ředitel agentury SANEP Oldřich Zajíc, jenž z negativních jevů zmiňuje útok na herce Martina Dejdara a celkovou polarizaci, která není dobrým fenoménem společnosti. „Podstatné je, že se ukázalo, že jsme mladou demokracií a že jsme teď někde v pubertě. A že přes to všechno, co se odehrálo, jde o zkušenost, která je důležitá jako další krok v naší mladé demokracii, dalším krokem směrem k přímé demokracii,“ podotýká Oldřich Zajíc.
Je přitom přesvědčen, že se postupem času ukáže, že vyhrocenost, která nebyla na úrovni argumentů, ale emocí, byla skutečně emocionální a nestane se nic jiného, že život půjde dál. „Nejsme totiž vystaveni žádné extrémní situaci, kdy by jeden nebo druhý kandidát znamenal dobro či zlo. Jsou to takové porodní bolesti demokracie, kterými jsme si museli nutně projít. Měli bychom si říct, že to není o soupeření obou táborů. A že ten, kdo volil jednoho, není o nic horší než ten, který volil druhého. Ta vyhrocenost byla negativním jevem, na který je třeba upozornit, aby v té další přímé volbě už nebyla tak extrémní,“ dodává Oldřich Zajíc.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
