A co bude teď: Hovoří Alexander Tomský

24.06.2016 9:04

Velká Británie odejde z EU, rozhodli o tom občané v referendu. Politolog Alexander Tomský, který dlouhá léta žil, studoval a pracoval v Anglii pro ParlamentníListy.cz komentuje situaci. Brexit je podle něho překvapením, neočekával to. Profesor Tomský se rovněž snaží predikovat, co by mohlo nebo bude následovat.

A co bude teď: Hovoří Alexander Tomský
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog a nakladatel Alexandr Tomský

Anketa

Velká Británie odchází z Evropské unie. Co se teď stane s EU?

hlasovalo: 19710 lidí

Podle Alexandra Tomského je vítězství příznivců brexitu obrovské překvapení. „Kampaň pro setrvání v EU zastrašovala masivním způsobem veškeré obyvatelstvo, navíc si na pomoc vzala celou mezinárodní elitu všech mezinárodních organizací. Je to neuvěřitelné. Tvrdilo se, že důchodci přijdou o obrovské peníze, každá rodina o 4300 liber ročně, libra se zhroutí, všechno bude jinak atd. Negativní kampaň byla masivní.“

„Zatímco kampaň za svobodu, za nezávislost Británie byla optimistická a pozitivní. Pak do toho přišla vražda levicové poslankyně (Jo Coxové – pozn. red.) a vypadalo to, že tím dojde k diskreditaci nacionalistů s tím, že se poukazovalo na to, že patriotismus a jeho radikální okraj vede k násilí. V tu chvíli to vypadalo na prohru příznivců brexitu. Zasáhly do toho ale další dva faktory a s tím se vůbec nepočítalo. První z nich byl ve středu nový statistický údaj centrálního statistického úřadu v Anglii, který ukázal, že za rok 2015 narostla populace v Anglii o půl milionu a to je problém, který už většina lidí nesnese a vláda není ochotná řešit. Druhým faktorem bylo samozřejmě příšerné počasí v den referenda. Tak strašlivé počasí těch dvanáct patnáct procent nerozhodnutých voličů, kteří by neradi volili vůbec, a když ano, tak setrvání v EU, protože sami nevědí, co a jak by bylo, tak ti volit nešli,“ upozorňuje Tomský.

Dalším faktorem prý bylo i to, že sever Anglie volil hlavně proti socialistické straně, takže tam hlavně volili shodně se stranou UKIP nebo Britskou národní stranou. Jinak volilo Skotsko, jinak Londýn, ale jinak celá země volila pro odchod. Je to sice těsné, jde o rozdíl čtyř procent, ale výsledek je jasný,“ konstatuje politolog.

Co bude dál? „Nyní je velice obtížné předpovídat. Domnívám se, že většina expertních analýz, které hlásaly bídu a zhroucení Anglie, se samozřejmě nesplní. Velká Británie je pátá největší ekonomika světa, druhá největší v Evropě a nepředpokládám, že oligarchie, která vládne v Bruselu, by chtěla sama sebe poškodit tím, že ekonomicky poškodí Anglii nebo stíží obchod. Bruselská oligarchie k tomu má sice všechny psychologické předpoklady, ale opravdu nečekám, že by byla schopná vážně Britům ublížit,“ je přesvědčen.

Šéf UKIP (Strany za nezávislost Spojeného království – pozn. red.) Nigel Farage už vyzval premiéra Davida Camerona k rezignaci. Dá se to očekávat? „To je úplně samozřejmé. Představte si, jakým agresivním způsobem strašil všechny lidi. Nedovedu si představit, že by dlouho ve funkci vydržel. Ale pochopitelně, Angličané jsou gentlemani, 80 euroskeptických konzervativních poslanců napsalo už včera dopis, aby Cameron zůstal. To je to anglické gesto při vítězství. Churchill mluvil o velkorysosti při vítězství. Podstatné je, že se Cameron postavil proti své straně spolu s liberály, socialisty, Skoty a Welšany a bojoval proti vlastní straně, která tak z osmdesáti procent hlasovala pro odchod. Cameron chtěl, aby mu národ vyjádřil důvěru, ale on mu vyjádřil nedůvěru. Sice těsnou, ale znamená to hodně,“ uvádí Alexander Tomský pro ParlamentníListy.cz.

Vítězem se tedy podle jeho slov stal londýnský exstarosta Boris Johnson, přesto je v tuto chvíli předčasné říkat, zda se stane, nebo nestane příštím britským premiérem. „Jisté je, že v příštích dnech a týdnech tlak na Cameronovu rezignaci bude a on to jistě sám ví. Britští politikové jsou vůči veřejnému mínění dostatečně citliví, na rozdíl od evropských politiků. Ti ignorují veřejné mínění a své voličstvo, snaží se mu naprosto vyhnout a budují svoji vlastní utopii. To v Británii nelze, v tom je anglosaská demokracie naprosto odlišná od Evropy. Velké důsledky pro celou EU a kontinent to samozřejmě mít bude,“ je si jistý profesor Tomský. (Cameron na dopolední TK oznámil, že země potřebuje nové vedení a zhruba do tří měsíců rezignuje - pozn. red.)

Dlouho před referendem se hovořilo o tom, že brexit může vyvolat dominový efekt a další členské země by mohly Evropskou unii opustit. „Samozřejmě, že odchod Británie velice posílí euroskepsi v celé Evropě, to je evidentní. Zároveň ale může posílit snahu integrovat pevné jádro, původní šestku států, které Unii založily, a to by bylo velké neštěstí. Pokud dnes naprosto zdiskreditovaní politici, jako je Merkelová, Juncker, Schulz a další, budou skutečně usilovat jako přežívající stará garda o větší integraci, ještě víc posílí dezintegrační tendence v Evropě. Jde tu o problém, jak bude vyřešen tento ostrý střet, protože EU je postavena na stále těsnější integraci. Těch 55 tisíc přeplacených úředníků jenom harmonizuje, integruje, neustále vytváří tisíce nových a nových univerzálních pravidel pro celou Evropu na úkor národních států,“ jmenuje problémy EU.

„A Británie, která je tradičním národním státem par excellence ukazuje, že je potřeba v Evropě spolupracovat na bázi národních států, a nikoli proti nim. Dokonce už i Donald Tusk nedávno prohlásil, že bez národních států to nepůjde. Ale jak s tím pohnout, to je otázka. Ta obrovská, přeplacená, demagogická mašinérie pořád jede. Z druhé strany ovšem posílí euroskeptické státy, a to především Švédsko, které se v Anglii vidí a je velmi konzervativní. Požadavky o referendu v některých státech určitě vypuknou v nejbližší době. Je to otázka měsíců,“ sděluje politolog.

Jeden z černých scénářů, který zmiňoval hlavně prezident Miloš Zeman, byl o tom, že po brexitu bude následovat úspěšné referendum o skotské nezávislosti, Skotsko vstoupí jako samostatná země do EU a Velká Británie se rozpadne. Tomu však Alexander Tomský nevěří. Situace se již podle něho změnila.

„Jde o absolutně naivní představu. V Británii chtělo zůstat 55 procent Skotů ku 45 procentům, ale v posledních místních volbách ve Skotsku se britská Konzervativní strana stala druhou nejsilnější stranou proti straně národní a ta nemohla v místním parlamentu poprvé vládnout sama, musela jít do koalice. Takže není pravda, že by Skotsko bylo takto jednoznačné. Navíc skoro 38 procent skotských voličů teď hlasovalo pro brexit. Situace ve Skotsku se úplně změnila. Navíc už tehdy Skotská národní strana trvala na tom, že nechtějí euro. Nové skotské referendum nebude a Velká Británie zůstane nejspíš mimo EU jednotná,“ podotýká profesor Tomský pro ParlamentníListy.cz.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…